REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa na ESTAV.cz!

Podolská vodárna je unikátní stavbou i ve světovém měřítku

Podolská vodárna, dílo architekta Antonína Engela, slaví kulatiny – devadesát let od uvedení do provozu. Jediná podobná budova, se kterou ji lze srovnávat, je vodárna R.C. Harris Water Treatment Plant v kanadském Torontu.

Je to obdivuhodné dílo, často označované jako moderní technologický chrám péče o pitnou vodu, které i po tak dlouhé době je schopné dodávat obyvatelům metropole pitnou vodu v případě potřeby.

Projekt Podolské vodárny byl odpovědí na vzrůstající spotřebu pitné vody v Praze. V roce 1914 sice byla spuštěna moderní Káranská vodárna, nicméně po vzniku Velké Prahy se ukázalo, že její výkon neodpovídá novému vývoji potřeb. Praha se po spojení s okolními obcemi rozrostla na 680 tisíc obyvatel a očekával se další růst až na jeden milion obyvatel. A tomuto tempu Káranská vodárna nemohla stačit.

V roce 1921 proto byla schválena stavba nové vodárny v Podolí na místě původních dvou vodáren z 80. let 19. století – Vinohradské a Pražské. Nový komplex byl navržen jako moderní stavba, která umožnila úpravu říční vody na pitnou prostřednictvím mechanické pískové filtrace.  Nová vodárna byla dokončena v roce 1929 a ihned se zapojila do výroby vody pro město, ačkoliv do té doby byla vybudována pouze jedna polovina celého komplexu. Zároveň se stavba okamžitě zařadila mezi monumenty hlavního města, které až do současnosti nemají na světě obdoby.

Vodárna Praha Podolí

Samotné čištění vody se odehrávalo na třech filtračních stupních – hrubocezech, předfiltrech a konečně na jemném filtru. Již začátkem 30. let se ale ukázalo, že prostá mechanická filtrace pro výrobu pitné vody z Vltavy nestačí, a proto bylo nutné celý systém čištění vody upravit.  Vedle prosté pískové filtrace tak byla do vodárny zavedena úprava vody za použití chemických srážedel – koagulace.

Hlavním tvůrcem podoby nové vodárny byl prof. Antonín Engel, meziválečný urbanista a architekt. Detaily projektu na celou vodárnu vypracovala vodárenská projekční kancelář s přispěním prof. Františka Kloknera a Ing. Bedřicha Hacara. Hlavním dodavatelem stavby byla firma Karel Kress z Prahy, která se vodárenskou výstavbou zabývala dlouhodobě.

Po druhé světové válce se spotřeba vody v Praze opět razantně zvýšila. Proto bylo 3. dubna 1952 rozhodnuto o definitivní dostavbě vodárny, jejím rozšíření a modernizaci. Došlo k opravě filtračního systému a stavbě soustavy čiřičů v nově projektované jižní budově. Zde se koncentrovala procedura čištění vody pomocí kontinuální koagulace. Opravené pískové filtry od spuštění druhé poloviny vodárny fungují již jen jako druhý stupeň celé procedury. Provoz „nové“ vodárny byl zahájen v roce 1965. A to opět podle projektu Antonína Engela, který se však již této události nedožil.

Podolská vodárna je v současnosti unikátní stavbou i ve světovém měřítku. Jediná podobná budova, se kterou ji lze srovnávat,  je vodárna R.C. Harris Water Treatment Plant v kanadském Torontu. Díky tomu je vodárna v Podolí považována za světově výjimečnou technickou památku a zájem o ni projevila i mezinárodní komise TICCIH (The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage), která se zabývá zachováním průmyslových památek po celém světě.

Pravidelný provoz vodárny byl ukončen po povodních v roce 2002 a nyní slouží jako záložní zdroj.

Historie Podolské vodárny v datech

  • 1882 – spuštění Vinohradské vodárny v Podolí
  • 1885 – spuštění Pražské podolské vodárny
  • 1913 – ukončení činnosti Pražské podolské vodárny a začátkem 20. let i Vinohradské vodárny v Podolí
  • 7/1921 – schválení stavby nové vodárny na místě původních dvou vodáren
  • 1922 – započata stavba nové Podolské vodárny
  • 1929 – dokončení a spuštění Podolské vodárny
  • 1931 – rekonstrukce filtračního a strojního vybavení
  • 1940 - 1942 – kompletní přestavba strojního vybavení na rychlofiltraci
  • 4/1952 – rozhodnutí o dostavbě Podolské vodárny
  • 4/1960 – spuštění nového provozu vodárny
  • 1965 – dokončení architektonické podoby celého areálu vodárny
  • 1992 – rekonstrukce celého areálu
  • 2002 – ukončení pravidelné provozu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Jak pandemie COVID-19 může proměnit pohled na architekturu?

Odeznívající (byť stále přítomná a hrozbu představující) pandemie podobu již existujících realizací příliš neovlivní. Ale o to výrazněji se promítne do projektů připravovaných, které už vezmou „rizika pandemií budoucích“ v potaz. Protože s nějakým tím omezením volného pohybu osob a karanténami se podle všeho ...

Jak se staví historická památka. Obnova vyhořelého Libušína v Beskydech

Jak se staví historická památka. Obnova vyhořelého Libušína v Beskydech

Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce? O tom, jak se nahlíželo na obnovu zničené památky a jak se nový Libušín projektoval, přednášel architekt Jakub Masák na konferenci Požární ...

Český dům postavený 3D tiskárnou je průkopníkem nového typu stavitelství

Český dům postavený 3D tiskárnou je průkopníkem nového typu stavitelství

V česku vyroste první dům postavený pomocí 3D tisku. Bude to celoročně obyvatelný dům organické architektury plovoucí na vodě. Za projektem stojí český umělec a sochař Michal Trpák. Co všechno 3D tisk umí? Jak je využitelný pro současné stavebnictví a jaké jsou jeho možnosti v budoucnosti? Je 3D tisk domů vize pro ...

Foto:  Jakub Skokan a Martin Tůma / BoysPlayNice

Dům pro Markétku. Tradiční forma ukrývá moderní interiér s výhledem do kraje

Při pohledu na tuto stavbu se skoro chce zanotovat: „Stál na stráni dům…“. Stejně jako zlidověla melodie písně, působí i tento objekt příjemně důvěrným dojmem. Sedlová střecha, dřevěný obklad, tvary a proporce, vše na svém místě. Pro interiér této moderně provedené stavby to ale neplatí. A chyba to určitě není.

Foto: Adolf Bereuter

Dům kombinuje dřevo a beton. Do kraje se rozhlíží kulatými okny

I když se jmenuje Letní dům, jeho majitel s ním počítá jako s celoročně obyvatelným stavením pro celou čtyřčlennou rodinu. Dopředu rozvážil, že ne vždy bude uvnitř plno, ale dům musí mít zázemí pro všechny své obyvatele. Vybral si pro něj místo na okraji lesa, na menším rovinatém plácku, ze kterého lze bez obtíží ...

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Příručka Jak na povolení rodinného domu

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Akce a slevy

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA