Souhlas Dánska se týká úseku dlouhého 147 kilometrů, jehož výstavba začne v nadcházejících týdnech. Agentura Reuters uvedla, že se tak odstranila poslední vážnější překážka projektu. Podle dánských zákonů začala nyní měsíční lhůta na podání námitek proti rozhodnutí.
Dánský energetický úřad rozhodoval o několika alternativách trasy plynovodu. Nakonec dal přednost trase jihovýchodně od ostrova Bornholm, která je asi o osm kilometrů delší než ta, kterou si přála ruská společnost Gazprom. "Tvrdě pracujeme na tom, abychom projekt dokončili v následujících měsících," uvedl Ebert.
Ruský prezident Putin během dnešní návštěvy Maďarska rozhodnutí dánského úřadu přivítal a uvedl, že je v souladu s evropskými zájmy. Po setkání s premiérem Viktorem Orbánem také uvedl, že má Budapešť zájem příští rok se připojit k plynovodu TurkStream, který je další součástí plánů Kremlu, jak při zásobování Evropy plynem obejít Ukrajinu.
Vlivný předseda zahraničního výboru ruské Rady federace Konstantin Kosačov dnes řekl, že Dánsko rozhodnutí učinilo navzdory silnému tlaku ze strany odpůrců projektu "od Ukrajiny přes Polsko po Ameriku".
Podle mluvčího německé vlády hovořila kancléřka Angela Merkelová s Putinem o plynovodu před dvěma dny. Německo podle něj podporuje rozhovory mezi Evropskou komisí, Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu. "Vždy jsme říkali, že Nord Stream 2 má i politický rozměr a vždy jsme říkali, že tranzit plynu přes Ukrajinu musí mít budoucnost," dodal mluvčí.
Ruská agentura Interfax připomněla, že získat souhlas Dánska trvalo více než dva roky. Ke konci září už přitom bylo položeno 2042 kilometrů potrubí, což je 83 procent celkové délky. Podle deníku Vedomosti údaj zahrnuje obě větve plynovodu, který měří 1224 kilometrů, tedy 2448 při součtu obou větví. Pokládka je plně završena v ruských, finských a švédských vodách a prakticky i ve vodách německých, dodal deník.
Nord Stream 2 má mít kapacitu až 55 miliard metrů krychlových plynu ročně. Cenu mořského úseku odhadoval Gazprom asi na devět miliard eur (230 miliard Kč). Ke stavbě v dánských vodách bude Gazprom podle svého šéfa Alexeje Millera potřebovat pět týdnů.
Budovaný plynovod Nord Stream 2 obejde země, přes které se do západní Evropy přepravuje značná část ruského plynu. Plynovod se nelíbí především Ukrajině a Polsku, ale i některým dalším zemím. Hlasitým odpůrcem jsou i Spojené státy, které upozorňují na rostoucí závislost na dodávkách energií z Ruska.
Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé firmy Uniper a Wintershall, dále britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie.
Důležitou roli při transportu ruského plynu přes Nord Stream 2 sehraje i Česko. Právě přes něj bude směřovat většina suroviny, kterou plynovod dopraví z Ruska do Německa a přes odpor některých politiků obejde tradiční tranzitní trasy přes Ukrajinu či Polsko. Desítky miliard metrů krychlových plynu ročně má do Česka přivádět nový plynovod Eugal; tato trasa umožní tranzit ruského plynu do Bavorska, Rakouska, Itálie či Chorvatska.
Praha sice zprvu plány na rozšíření plynovodu Nord Stream kritizovala, pak ale řady kritiků opustila: koncem listopadu 2015 se Česko zmiňovalo mezi deseti státy EU, jež rozšíření kritizují, v prosinci 2015 ale vláda Bohuslava Sobotky na návrh ministra průmyslu Jana Mládka rozhodla, že se Česko nepřipojí k dopisu členských států proti Nord Stream.
Sdílet / hodnotit tento článek