REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Bydlení v kokonu. Netradiční barevnost kouzlí s prostorem

Proč je oválná geometrie stavby úspornější? Jak důležité jsou barvy v interiéru? A jak může respekt k topografii terénu významně snížit energetické nároky domu? Tenhle projekt netradičního obytného domu či chcete-li chaty z Long Islandu je nabitý odpověďmi.

Kokon, nebo také zámotek, je obvykle vláknitý obal, který chrání vajíčka nebo kuklu některých členovců. Pojmenovat projekt stavby rodinné chaty Cocoon House tak už dopředu něco předjímá. Například silně netradiční pojetí, o které si nejspíš každá novostavba na „prestižní“ lokalitě newyorského Long Island skoro říká. Tahle nad jiné vyniká odlišnou strukturou, novátorskou stavební metodou a tím, že je zbudována plně podle přísných standardů LEED.

Kombinace přirozeného a chtěného

Tento obytný zámotek má částečně půlkulaté stěny a oválný řez profilu, ostrých hran tu zvenčí mnoho neuvidíte. Nešetří sklem tam, kudy dovnitř přichází slunce a čerstvý mořský vítr, pracuje s formami přirozené regulace teploty. A i když se inovativním řešením podbízí zvědavým pohledům, slušně chrání soukromí svých obyvatel. Podle architektů NEA studio bylo zapotřebí na celém návrhu vlastně odvést jen málo práce: stačilo totiž vycházet z respektu k podmínkám na lokalitě panujících, a jen drobně „vytunit“ jejich potenciál. O zbytek se pak postaraly environmentálně šetrné technologie.

Foto: Caylon Hackwith

Právě jejich vhodnou kombinací s charakterem stavby pak dosáhl Cocoon House na svůj výrazný ekologický nadstandard. Při vhodné orientaci domu a rozvržení jeho dispozic máte totiž vyřešen problém s přehříváním; vytvořením pásma vodního příkopu proti osluněné stěně získáváte přírodní klimatizaci. Vlhkost potlačuje přirozené provívání otevřením domu z jižní, příbřežní strany. A energie? Slunce tu rozhodně není nedostatek, takže volba padla na fotovoltaické panely.

Základní materiál? Obyčejné dřevo

Obecně nejvýraznějším rysem je ale profil objektu, ve kterém se architektura slouží jak životnímu prostředí, tak svým obyvatelům. „Není tu žádná strukturální ocel, pouze dřevo. Stavba tedy z hlediska volby stavebních materiálů splývá se svým okolím,“ říká Nina Edwards Ankerová, vedoucí architektka. „Ta stavba je tedy v převedeném slova smyslu dobrá pro vaše plíce i uhlíkovou bilanci.“ Výhodou je prý vedení stavby v jednoúrovňovém profilu bez přidaného patra (ale zato s dostatečnou stropní výškou), protože se tím optimalizuje zábor půdy (celkem 165 metrů čtverečních).

Foto: Caylon Hackwith

To, že stavba v terénu respektovala rozmístění vzrostlých stromů, a svým vinutím se jim vyhýbá, zajišťuje potřebný stín a snižuje pasivní příjem tepla. Za zmínku pak rozhodně stojí i volba „tradičních materiálů“ pro tak netradiční stavbu. Přeci jen, dřevěné šindele ke střechám a fasádním obkladům zdejších domů a chat patří, a tak se jich ani Cocoon House nezříká. V krustě obalující kokon pak zanikne silná vrstva izolace na severní, studené straně domu.

Dům, který myslí na slunce

Jakým způsobem je tedy stavba řešena? S výškou 4,5 metrů po celém svém průběhu se její tvar připodobňuje písmenu L, ovšem se stejně dlouhými rameny. Tam, kde je na ni vidět, se kokon snaží být pevný a neprůhledný, plně vykroužený ze dřeva. Směrem do vizuálně uzavřeného dvora se pak otevírá. V nejzazších bodech se nachází jen 11 metrů od další stavby na sousedním pozemku: i tímto směrem proto uchovává své kryté pojetí, a otevřený se naopak stává tam, kde je blízko k přírodě.

Foto: Caylon Hackwith

Obyvatelé mají se zahradou v okolí domu velmi intenzivní kontakt, nedělené posunovací dveře jim ji totiž zpřístupňují po délce celé stěny. Zvuky a vůně ze zahrady jsou tak plnohodnotnou součástí domu. Pasivní strategie regulace teploty pak vychází z jednoduchých manuálních kroků: vane-li v létě horký vítr od moře, stačí jen otevřít dveře do zahrady. V zimě je naopak uzavřete, a dopadající sluneční paprsky prohřejí střechou a prozářenou chodbou dům. Není to dokonalé, ale stavba prý získává 50 % svého tepla právě touto cestou.

Norská inspirace pro USA

Prosklená a sluncem prohřátá chodba pak vytváří jakýsi mezistupeň mezi vnějším prostředím a interiérem. Nedochází tu k termálnímu šoku, rázovému přechodu ze studeného do teplého prostředí. Což jsou podmínky, které dost nehezky prospívají kondenzaci, vlhku a plísním. Tento přirozený systém pak ještě doplňuje inženýrsky vyladění HVAC systém, v zimě s rekuperací.

Foto: Caylon Hackwith

Autorka projektu rozhodně nepopírá, že se při návrhu vydatně inspirovala norskou architekturou. Ankerová strávila posledních 7 let v Norsku, a přístup velikánů severské architektury – Knuta Knudsena a Sverra Fehna ji velmi oslovil. „Jejich přínosem pro architekturu bylo to, jak dokázali stavby funkčně zasadit do svého prostředí. I tento kokon se stává součástí svého okolí, reaguje na místní podmínky, pohyb slunce po obloze. A stejně jako Fehn i já tu reaguji volbou geometrické struktury na krajinné prvky.

S přírodou nebojuje, přizpůsobuje se

Pokud by prý došlo k opakování dramatických událostí, jaké se tu odehrály během hurikánu Sandy, Cocoon House odolá. Ale nikoliv tím, že by poryvům ničivého větru vzdoroval silou, ale tím, že by se jim přizpůsobil. Stavba nemá stěnu nebo hranu, do které by se mohl vítr opřít. Podobně nenásilné je i řešení zavodnění lokality.

Foto: Caylon Hackwith

Místní realitní makléři to jen neradi zmiňují, ale Long Island je jednou velkou bažinou. Pro většinu zde stojících domů je pak absence suterénu a instalace čerpadel nezbytností. Ankerovou navržený dům ale podmáčenou plochu zúročil v podobě jezírka, a než zápasit v podmáčeným terénem, udržuje si sucho tím, jak se vystavěl nad terén. S vodou aktivně pracuje, včetně té dešťové – přes 50 % odtoku ze střechy je jímáno v pásmech nádrží, které pak odparem ochlazují dům (a zrovna tak slouží k zálivce).

Dobrá izolace je základ

Je to samozřejmě i estetická záležitost, protože odraz slunečních paprsků od vodní hladiny u východní paty zrcadlí světlo dovnitř domu. Tento nenápadný aspekt, zvyšující světlost interiéru, ale docenili jako jeden z pozitivních bodů při certifikaci LEED. Přeci jen, dům spotřebovává méně energie na své osvětlení, protože „těží“ ze svého praktického designu.

Foto: Caylon Hackwith

Heslo: „Stavte těsně a správně“, kterého se projektanti NEA studio drželi, může být patrné v kuchyni a koupelně, tedy místnostech charakteristických velkými teplotními výkyvy, stejně jako vysokou vzdušnou vlhkostí. Pracovalo se tu se speciálními formami doplňkové izolace a odsáváním vzduchu, větráním. „Většina vlhkosti v domech je spojena právě s těmito místnostmi a netěsnostmi,“ dodává Ankerová, „A proto jsou ve své podstatě kuchyně s koupelnou řešeny jako samostatné vnořené boxy do objemu stavby.“

Teorie barev uvedená do praxe

Poměrně rozsáhlá část projektu je u Cocoon House věnována barvám, které u jiných staveb obvykle hrají jen doplňkovou roli. Tady jsou ale pojímány jako ústřední součást managementu bydlení. Autoři si mohli dovolit pracovat s širší paletou, už kvůli tomu, že polovina obydlí je otevřená a exponovaná okolí a slunci a druhá je uzavřená, tmavší. S využitím barevných filtrů na střešních světlících si mohli architekti dovolit nenáročně přebarvit jednotlivé místnosti podle požadavků tzv. teorie barev.

Foto: Caylon Hackwith

Jejím autorem je sice básník Goethe, ale v praxi došla svého uplatnění na plátnech J. M. Turnera, a za poslední dvě století dosáhla jistého významu. Přikládá totiž barvě a jasu konkrétní úlohu, podle programového využití místností. Tmavá „vermilion“ červeň symbolizuje západ slunce a cestu k odpočinku, a proto se s ní setkáme v hlavní ložnici. Tmavě žlutá, typická prý pro jas vrcholu dne „poledne a zenit sil“, je pak osazena v obývacím pokoji. Tady se totiž odehrává v průběhu dne nejvíce aktivit. Neutrální a vyvažující jsou pak bílé stěny v neprosluněné části domu.

Méně materiálu, více pohody

S barvami se pojí i další kouzlo půlkulatých stěn, a to, jak se místnosti postupně přebarvují v průběhu dne. Žádná barevná stěna vlastně není v jednom tónu, ale v odstínech jasu. Zakřivený tvar stěn je jako filmové plátno, na které jsou promítány vlny barev, přistupující intenzivní i odeznívající. Je to hravé, lehce abstraktní a dynamické. Dům se totiž v důsledku proměnlivých světelných podmínek mění v průběhu dne i celých ročních období. Nezevšední.

Foto: Caylon Hackwith

Asi nejdiskutovanějším rysem tu samozřejmě bude onen oválný tvar stavby, který se odráží i ve stěnách. Od architektů to rozhodně bylo odvážné. Přeci jen, je to vzpoura proti zavedenému řádu. Klienti ale tento návrh kvitovali s povděkem. Kulatý design je blízký mongolským jurtám i obydlí navažských indiánů, má blízko k jiné formě přirozené orientace. Lidé z NEA studio hájí oválnou geometrii stavby tím, že výrazně přispívá k energetické účinnosti budov, a že zvyšuje psychickou pohodu obyvatel.

Pravdou zůstává, že kruhové budovy díky svému tvaru spotřebovávají o 15-20 % méně materiálu na stavbu, než budovy svázané pravými úhly. Oválný profil také celkově přispívá k lepší cirkulaci vzduchu. Křivky také napomáhají lepší akustické izolaci, tlumí hluk z venkovního prostředí. I proto jsou zaoblené okraje domu tím nejlepším „hájemstvím klidu“.

Foto: Caylon Hackwith

Údaje o projektu

Název projektu: Cocoon House
Typ projektu: rodinný dům/chata
Architektonické studio: NEA studio
Lokalizace: Long Island, New York , USA
Vedoucí projektu: Nina Edwards Anker
Strukturální inženýring: Will Laufs, LaufsED
Mechanický inženýring: Jordan Goldman, Zero Energy Design
Elektrotechnika, fotovoltaika: Michael Edwards, Avioworks
Akustická izolace: Charles von Mueffling, Obelisk Consulting
Stavební dozor: Anna Agoston, Raphael Walter
Dodavatel stavby: Licciardi Builders
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2019
Zastavěná plocha: 165 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Foto: Luis Asín

Řešení obloukem výšku domu nezvýšilo, vytvořilo ale prostor pro růst

Španělsko je synonymem sucha, vyprahlé krajiny a domů, které buď pamatují staletí anebo tak pro svou zaprášenost vypadají, že? Kdepak. Aktuální projekt z předměstí Aravaca je plný svěží zeleně, odráží čistotu a krásu moderních elegantních linií.

Srubová stavba

Jak se staví srub svépomocí

Pro mnoho lidí je ztělesněním stavby z přírodních materiálů srub. Ponechme nyní stranou, zda se do našeho prostředí takový typ domu hodí či nikoli, věřme, že i taková místa se najdou. Podívejme se, jak se staví srub, pokud byste si jej chtěli postavit sami svépomocí. Nutno říci, že stavba takového rodinného domu…

Foto: Jiří Hroník

Rodinný dům se skleníkem překvapí světlem

Máte rádi kaktusy? Anebo patří k vašim koníčkům pěstování jiné okrasné vegetace? Pak by vás projekt domu se skleníkem rozhodně mohl oslovit. Architekti při návrhu projektu v Podkrkonoší vyzvedli specifické hobby svého klienta, a dodali mu patřičný prostor pro realizaci. Splnili mi jeho sen. Neubrali přitom obytného…

Venkovský dům jako stodola plná chytrých řešení

Venkovský dům jako stodola plná chytrých řešení

Kde se nachází ráj? Čtyřicet minut od skoro devítimilionového New Yorku, necelých 15 minut od sjezdu z mezistátní dálnice, tři minuty od poslední asfaltové silnice. Právě tady, obklopený lesy a pastvinami, stojí velmi povedený rodinný dům Cedar and Stone.

Jakým nátěrem ošetřit dub v exteriéru?

Jakým nátěrem ošetřit dub v exteriéru?

Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky…

Foto: Hiroyuki Oki

Šetrné turistické ubytování z bambusu připomíná gotický chrám

Souostroví Cat Ba právem patří mezi nejkrásnější lokality vietnamského pobřeží. Skalnaté útesy vytváří spletitou mozaiku čtyř set ostrovů a ostrůvků, na nichž se prý nachází ty nejlepší pláže celé Asie. Současně je ale celý region perlou lokální biodiverzity. Když tu tedy architekti ze studia Vo Trong Nghia (VTN)…

Foto: Tor Even Mathisen

Želví krunýře za polárním kruhem. Stavba, která odolá arktickému klimatu

Turistické destinace, které vzbuzují respekt i u zkušených norských horalů: Hora Tyven a záliv Storfjellet za polárním kruhem. Právě tady se teď nachází dvě unikátní „organické“ stavby, turistické útulny, které jsou designovány k tomu, aby odolaly těm nejnáročnějším arktickým podmínkám. Jaký je příběh jejich vzniku?

REKLAMA