Srážková voda se stává vodou odpadní, jejím svedením do kanalizace způsobuje jak kapacitní, tak rovněž technologickou zátěž pro čistírny odpadních vod a tím také finanční zátěž pro všechny napojené. Proto je značná pozornost věnována odvádění srážkových vod ze zastavěného území.
Meziročně dochází k neustálé progresi v rámci kvantitativního nárůstu odváděných dešťových vod do kanalizací, a to zejména díky rozvoji infrastruktury ve městech a obcích a vzniku dalších nových zpevněných povrchů. Vzhledem k tomu, že dříve byly budovány výhradně kanalizační systémy jednotné, kdy splaškové i dešťové vody jsou odváděny jedním potrubím, přináší tento vývoj značná úskalí pro naše kanalizační sítě. V této souvislosti je zapotřebí zvýšení kapacity přetížených kanalizačních sítí především v době intenzivních srážek, které pak v konečném důsledku zatěžují čistírny odpadních vod, a negativně tak ovlivňují proces čištění. Jedním z možných řešení jsou oddílné kanalizační sítě, kde splašková a dešťová voda jsou odváděný separovaně, a dešťové vody tak nekončí v čistírnách. Pokud je to jen trochu možné, volíme toto řešení i u rekonstrukcí starých stok, které původně byly vybudovány jako jednotné.
Hospodaření s dešťovou vodou v praxi – postavte si na zahradě jezírko
Od roku 2009 stavební zákon nařizuje stavebníkům povinnost dodržet následující posloupnost v odvádění srážkových vod ze stavebního pozemku, a to přednostně zajistit zasakování do podzemí, není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich regulované odvádění do povrchových vod, a pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, pak jsou regulovaným způsobem vypouštěny do jednotné kanalizace.
Nejlepším řešením je bezesporu vsakování dešťových vod přímo v místě jejich vzniku (decentrální způsob odvádění srážkových vod), což by mělo pozitivní vliv na zásoby podzemních vod.
Další z možností je zadržovat dešťové vody v retenčních nádržích a následně je využívat, nebo je řízeně vypouštět do čistírny odpadních vod.
S využíváním dešťových vod v rodinných domech je samozřejmě spojena otázka s měřením vod, které jsou následně odvedeny do kanalizace. Tato povinnost se vztahuje pouze na případy, kdy dochází k podání žádosti o státní dotaci v rámci dotačního programu „Dešťovka“ Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na podporu udržitelného hospodaření s vodou v domácnostech, vyhlášený v rámci Národního programu Životní prostředí.
Možnost úspory vody a současně možnost úspory rodinných financí společnost zajímá zpravidla v době, kdy dochází ke zvýšení ceny vodného a stočného. Meziroční nárůst ceny vody se stal téměř tradiční záležitostí a taktéž častým předmětem kritiky, proto stále hledáme způsoby a cesty, které povedou ke snížení její spotřeby.
Díky předmětnému programu jsou vlastníci a stavebníci domů motivováni k hospodárnému nakládání s vodou. Využitím dešťové vody v domě dochází ke snížení odebíraného množství pitné vody. A to vede i ke snížení odebíraného množství vody z povrchových a podzemních zdrojů.
Z programu „Dešťovka“ lze pokrýt až 50 % výdajů na pořízení systému retence, nebo akumulace srážkových vod.
Prosecký potok v parku Podviní
Povinná platba za odvádění srážkových vod
Základní legislativní pravidla pro odvádění srážkových vod včetně určení jejich objemu stanovuje Zákon č. 274/2001 sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Povinná platba za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se však nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací, plochy drah celostátních a regionálních, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje také na jednotky požární ochrany při požárním zásahu.
Za subjekty osvobozené od platby za odvádění srážkových vod v konečném důsledku platí poplatky za čištění srážkových vod občané a podnikatelé napojení svou kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného. I když se přímo nepodílejí na vypouštění srážkových vod do kanalizace, dokonce podnikatelé za odvádění srážkové vody platí.
Negativní dopady
V případě, že přestaneme odvádět dostatek srážkových vod do jednotné kanalizace, které jsou na toto dostatečně dimenzovány, může vše mít i své negativní dopady. Může docházet k nedostatečnému proplachování kanalizační sítě, což může způsobit zahnívání a následně zápach z kanalizace.
Pokud investor nebude žádat o dotaci z programu „Dešťovka“, není nucen tento systém hlásit provozovateli vodovodu a kanalizací. Což vede k tomu, že budou mít úsporu v odběru pitné vody, poněvadž k některým činnostem využijí vody dešťové (splachování WC, praní) a následně tyto vody odvedou do kanalizace. Provozovateli tímto vzniknou náklady na čištění OV.
Pozitivní dopady
Pokud snížíme množství odváděných dešťových vod směřujících do čistíren odpadních vod, snížíme tím i množství vod, které jsou v době dešťů odlehčovány. Dojde k prodloužení doby zdržení odpadních vod na ČOV a díky tomuto ke zlepšení kvality vyčištěných odpadních vod na odtoku.
V případě zasakování se zvýší zásoby podzemních vod. V případě využití dešťových vod v domácnostech dojde u těchto domácností ke snížení nákladů.
Retenční nádrže a zelená střecha – příklady dobré praxe HDV
Zpoplatnění odlehčování na ČOV
Do letošního roku nebylo zpoplatněno odlehčování na ČOV a na stokách. Od počátku roku 2019 je zpoplatněno pro provozovatele a vlastníky ČOV.
Na odlehčovacích stokách jsou připravovány požadavky na měření průtoku a na kontrolu kvality odlehčovaných vod (od roku 2023). Obě tyto problematiky nebudou na odlehčovacích stokách jednoduché. Jedná se o profily, kde častěji žádná voda neteče, než teče, což se může na první pohled jevit jako výhoda, ale pro většinu měření (měřicí techniky) a pro kompletní monitoring je to problematické.
Vsakovací zařízení
V případě vsakovacích zařízení se můžeme setkat také s jejich špatnou funkcí, a to i v případě, že se podle provedeného hydrogeologického průzkumu bude jednat o lokalitu vhodnou k zasakování. V době nefunkčnosti vsakovacího zařízení může docházet k zaplavování přilehlých nemovitostí a pozemků. (toto jejich majitel řeší přečerpáním vody do kanalizace). Proto by měl být vždy u vsakování navržen bezpečnostní přeliv pro případ nefunkčnosti zařízení.
Retenční objekty s regulovaným odtokem
Můžeme se setkat se situací, že v určitých lokalitách nejsou vhodné podmínky pro zasakování. Z tohoto důvodu stavebníci volí instalaci retenčního objektu s regulovaným odtokem. Regulovaný odtok bývá ve většině případů odváděn do kanalizace Jelikož tyto objekty jsou většinou umístěny na soukromém pozemku, je kontrola regulovaného odtoku problematická. V současné době není nikterak legislativně ošetřeno, kdo je odpovědný za správné nastavení regulace (zákon nestanovuje jakákoliv sankční opatření vztahující se na neoprávněnou změnu nastavení regulovaného odtoku). Může tedy docházet k situacím, kdy je veškerá srážková voda bezpečnostním přelivem odváděna do jednotné kanalizace.
Závěrem je nutné podotknout, že veškerá výše zmíněná opatření mají vést k ochraně životního prostředí. Správná volba nakládání s dešťovými vodami může vést ke zmírnění sucha.
Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou.
Sdílet / hodnotit tento článek