
ESTAV: Existuje nějaký zaručený recept, jak postupovat; jak rozdělit vhodnost stavebních prací během celého roku?
Adam Kratochvíl: Zaručený recept určitě neexistuje, neboť stavební práce se v průběhu roku řídí především počasím a samozřejmě také technologickými požadavky jednotlivých stavebních etap. Každé roční období má svá specifika, výhody i omezení. Obecně platí, že pečlivé plánování a správné načasování jednotlivých stavebních kroků výrazně snižuje riziko technologických komplikací a zároveň přispívá k hladkému průběhu celé stavby.
ESTAV: Začněme tedy jarem. Které práce byste doporučil na jarní období?
Adam Kratochvíl: Jarní měsíce jsou vhodné pro zahájení stavby, zejména pro zemní práce, betonáž základové desky, zdění a montáž střešní konstrukce – tedy činnosti, které snesou i proměnlivější nebo deštivější počasí. Pokud je to možné, lze ideálně realizovat základovou desku už na podzim předchozího roku, aby mohla přes zimu správně vyzrát a na jaře se dalo plynule pokračovat.
ESTAV: Léto bude jistě dobou hlavních stavebních prací. Určitě tady ale najdeme i nějaká omezení. Co je nutné v letním období pečlivě hlídat a kterým pracím se raději vyhnout?
Adam Kratochvíl: Léto je pro mnoho stavebníků obdobím pro realizaci hrubé stavby. Dlouhé dny a příznivější počasí umožňují plynulý postup prací bez častých přerušení. Navíc teplé a suché podmínky napomáhají rychlejšímu vysychání konstrukcí, což může urychlit další stavební fáze. Léto je prostě takřka ideálním obdobím, kdy lze na stavbě realizovat prakticky veškeré práce – od konstrukčních až po povrchové úpravy. Výjimkou mohou být venkovní omítky, kde je nutné ochránit fasádu před přímým sluncem. Ty se často provádějí brzy ráno nebo později odpoledne, kdy nehrozí přehřátí povrchu.
ESTAV: Nejenom přehřátí povrchu, ale i přehřátí organismu stavebníků. Lze některé práce přesunout dovnitř?
Adam Kratochvíl: Pokud je to vhodné a stavba je už v takovém stadiu, tak samozřejmě. Práce na stavbě během letních měsíců vyžaduje nejen technickou přípravu, ale i ohleduplný přístup k pracovníkům. V horku je důležité častěji zařazovat přestávky, ideálně ve stínu, a nezapomínat na pravidelný přísun tekutin. Dobře zvládnutý denní režim je spolu s kvalitní přípravou jedním z klíčových předpokladů, jak zvládnout stavbu bez komplikací.
ESTAV: Lze předejít už ve fázi hrubé stavby tomu, aby se nový dům v létě nepřehříval?
Adam Kratochvíl: Ano, už během této fáze je dobré myslet na to, jak zajistit příjemné klima v interiéru. Aby v domě nebylo v horkých dnech příliš parno a dusno, je klíčové už ve fázi hrubé stavby myslet na správnou volbu materiálů i stavebního řešení. Doporučil bych takové cihelné zdivo, kde již nepotřebujete kontaktní zateplení. To pomáhá udržet stabilní teplotu bez přehřívání, podobně jako těžká střešní konstrukce s dobrou akumulací tepla. Vyplatí se myslet i na přípravu pro stínicí techniku – předokenní žaluzie nebo rolety mohou interiér účinně chránit před sluncem a zvýšit tak komfort i úsporu energie.
ESTAV: V horkém létě jsou ale některé materiály vystaveny degradaci. Vysoké teploty a intenzivní sluneční záření, stejně jako náhlé změny počasí, přinášejí na stavbu další rizika. Mohl byste uvést některé příklady a možnosti řešení skladování a ochrany materiálů?
Adam Kratochvíl: Jak jsme si již řekli, letní práce vyžadují dobrou organizaci a pečlivou přípravu. Než se pustíte do samotného zdění, je důležité správně uskladnit materiál a připravit staveniště. Nářadí a materiály musí být chráněny před přímým sluncem i před náhlými přeháňkami a bouřkami. Počasí může být v létě velmi zákeřné. Prudké bouřky, krátké přívalové deště nebo dokonce kroupy mohou stavební prvky výrazně poškodit. Proto je důležité myslet nejen na ochranu před sluncem, ale také na zabezpečení proti nečekaným výkyvům počasí. Cihly, malta i další materiály by měly být zakryty nepromokavou plachtou či ponechány v originálním balení, případně uskladněny pod přístřeškem. Když se předpovídá silný déšť, je vhodné ochránit nejenom rozbalený stavební materiál, ale také vyzděné konstrukce. A to z důvodu nasáknutí zdiva vodou a následného nerovnoměrného vysychání domu.
ESTAV: Na semináři jste hovořil také o přípravě krizového plánu a o výběru vhodného pojiva podle aktuálních teplot. Mohl byste to upřesnit?
Adam Kratochvíl: Ano, říkal jsem, že je ideální, pokud má staveniště připravený jednoduchý krizový plán pro případ rychlé změny počasí. Stačí mít po ruce zakrývací fólii, lze například využít tu z palet se zdivem. Pro zajištění krytí vrchu zdiva proti dešti nebo větru je vhodné fólii zatěžkávat těžkými předměty, například cihlami nebo betonovou dlažbou, aby neodletěla. Čím lépe bude materiál chráněn, tím menší je riziko jeho poškození, snížení funkčnosti nebo nutnosti reklamace. Kvalitní péče o zdivo i mimo pracovní dobu se projeví nejen na pevnosti stavby, ale i v úspoře vícenákladů za případné poškození stavebních materiálů vnějšími vlivy. Součástí plánování by měl být také výběr vhodného pojiva podle aktuálních teplot. Rychletvrdnoucí směsi mohou v horku tuhnout příliš rychle, což zvyšuje riziko vzniku defektů. V některých případech je proto vhodnější sáhnout po směsích s pomalejší reakcí, které umožní korekci a lepší zpracovatelnost i při vyšších teplotách. Velmi praktickým řešením pro letní podmínky je speciální zdicí pěna, která nevyžaduje vodu ani míchání a je použitelná až do 35 stupňů. Pokud se však rozhodnete sáhnout po klasice, můžete využít třeba tenkovrstvou maltu.
ESTAV: Jak postupovat v případě správného zdění, nemáme-li po ruce zdicího robota?
Adam Kratochvíl: Rozhodující je pro celou stavbu samotné založení první řady cihel. V horku, kdy spojovací malty tuhnou rychleji, je správně vyrovnaný základ ještě důležitější. Vhodnou kombinací laseru a zakládací soupravy se docílí přesného a rychlého nanesení maltového lože. Pokud si chce být stavebník naprosto jistý, může využít profesionální službu, která pomůže se založením první řady zdiva. Naše zkušenost je taková, že ji uplatňují nejen začínající stavebníci, ale i zkušení stavitelé, kteří chtějí mít jistotu správného začátku stavby. Problémem může být kromě jiného i rychlé odpařování vody z malt a lepidel při vysokých teplotách a suchém vzduchu. Může to vést k příliš rychlému tuhnutí pojiva, nedostatečnému vyzrání spojů a tím i k trhlinám a oslabení konstrukce. Proto je vhodné cihly před nanesením malty navlhčit malířskou štětkou a postupovat s velkou obezřetností.
ESTAV: Léto je určitě nejdůležitějším obdobím pro stavební práce, můžeme ale v závěru doplnit i práce a rizika spadající do zbytku období, do podzimu a zimy?
Adam Kratochvíl: Podzim bývá obdobím pro dokončení hrubé stavby a její uzavření před zimním obdobím. Ideálně by měly být hotové nosné konstrukce, stropy, střecha a osazená okna a dveře. Pokud se osazení oken nestihne, otvory se často provizorně uzavírají například pomocí OSB desek, aby mohly uvnitř pokračovat práce i přes zimu – zejména rozvody vody, kanalizace, vytápění, vnitřní omítky nebo pokládka podlah, pokud je k dispozici alespoň základní stavební vytápění. V zimních měsících pak bývá venkovní stavební činnost značně omezena, zejména pokud jde o mokré procesy, jako jsou betonáže nebo zdění. Na druhou stranu je to ideální období pro interiérové práce v uzavřeném objektu a také pro přípravu dalších fází výstavby – projektování, rozpočtování nebo plánování detailů.
Děkuji za rozhovor
Adam Kratochvíl se specializuje na realizaci stavebních projektů, na koordinaci a technické poradenství v rámci stavebních zakázek, a to od přípravné fáze až po samotnou realizaci. Pracuje ve společnosti Wienerberger, vystudoval Střední průmyslovou školu a Vyšší odbornou školu v Příbrami, působí po celé České republice v rámci technického poradenství nebo proškolení pracovních postupů v doprovodu odborných poradců (KAMPů).
Sdílet / hodnotit tento článek