Složení popela vzniklého při spalování dřeva, pelet i briket odpovídá vysoce kvalitním minerálním hnojivům, která najdete v obchodech. Podle studie České zemědělské univerzity v Praze v sobě může mít až 30 % vápníku, 10 % draslíku, 5 % hořčíku a 3 % fosforu. Většina těchto živin se do dřeva dostala z půdy v průběhu růstu stromu, a tak se nyní po jeho spálení může přirozeně vrátit zpět.
Právě tyto minerály, které v půdě působí zásaditě, jsou vhodné pro pěstování plodové zeleniny, cibulovin, drobného ovoce, jako jsou jahody, maliny nebo rybíz a taky mnohých okrasných rostlin. Popel můžete na záhony sypat přímo, a to v dávkách 0,5 až 2 kg na 10 m2, anebo ho přidat do kompostu, a to v dávkách 3 až 5 kg na 1 m3. Minerály se tak naváží na organickou hmotu, přidá se dusík, který dřevěný popel neobsahuje. Výsledkem je dokonalé, organicko-minerální domácí hnojivo, které vás nestojí ani korunu navíc.
Čistý popel po spálení dřevěných pelet, zdroj: Klastr Česká peleta
Pokud vytápíte lisovanými dřevěnými palivy, jako jsou brikety nebo pelety, máte opět vyhráno. Tato ekologická paliva neobsahují stejně jako přírodní dřevo žádná chemická pojiva, a proto je i jejich popel čistý. V kvalitě a složení se nijak neliší od toho, který vzniká při spalování dřeva. Na rozdíl od uhelného popele, který zahradníci naopak vůbec nedoporučují používat jako hnojivo, neobsahuje dřevěný popel žádné těžké kovy. I obsah nežádoucího uhlíku je ve světle hnědém dřevěném popelu výrazně nižší a efektivním spalováním je možné ho ještě snížit.
Běžný rodinný dům spálí ročně asi 6 tun dřevěných pelet nebo briket, což odpovídá 30 kg vzniklého popele. Pokud ho nevyhodíme, ale využijeme na zahradě jako hnojivo, můžeme ušetřit několik set korun, protože chemická hnojiva z obchodu už nebudeme potřebovat.
Sdílet / hodnotit tento článek