Třídenní mezinárodní konference s názvem Stavby z přírodních materiálů (Natural Homes Conference 2020) se konala v prvním týdnu měsíce března. Za místo setkávání volí pořadatel opakovaně kulturní zařízení Domovina v pražských Holešovicích. Povídali jsme si s Viktorem Karlíkem ze spolku architektů, projektantů, řemeslníků a výtvarníků Baobaby.
ESTAV.cz se ptá...
Konferenci jste stihli uspořádat ještě v době relativně klidné. Projevily se zde první zmínky o koronaviru na návštěvnosti, na účasti přednášejících, na změně programu?
Viktor Karlík odpovídá ...
Letošní konference proběhla opravdu za minutu dvanáct. Kdyby se měla konat následující víkend, tak by se již neuskutečnila a spousta naší energie by přišlo vniveč. Asi dvacet lidí odřeklo účast po zaregistrovaní, asi měsíc před konferencí jsme stopli propagaci v zahraničí a určitě mnozí čeští zájemci se z důvodu obav před koronavirem akce nezúčastnili. Z účinkujících nakonec nedorazil Tomáš Hajzler, který musel nastoupit karanténu po návratu z Thajska. Z důvodu nemoci se nakonec nezúčastnili ani Zuzana a Ján Matúšovi z projektu Lifereset. Jinak program zůstal v plánovaném formátu a sešlo se zde asi tři sta lidí.
Moritz Reichert se specializuje na výrobu montovaných staveb ze dřeva, slámy a hlíny v Polsku
ESTAV.cz se ptá...
Čím byl podle vás letošní ročník ještě výjimečný kromě již zmíněného? Projevilo se to třeba nějak i v solidaritě lidí?
Viktor Karlík odpovídá ...
Bylo zde uvedeno hodně příkladů prefabrikace přírodního stavitelství, což vidíme jako možnou cestu ke zrychlení a přímého využití tohoto stavebního stylu pro širší společenské spektrum zájemců. Za všechny bych chtěl jmenovat třeba Rainbow ecosystem nebo Dobry dom Moritz Reichert s výrobou slaměno-hliněných panelů. Honza Bešík zase referoval o průmyslovém využití konopí – konopné panely, 3D tisky domů z konopného betonu a tak dále a tak dále. Pro solidaritu zatím nebyl zásadní prostor, nikdo z účastníků nijak zvlášť nestrádal. Někteří účastníci si mezi sebou půjčovali telefony, které byly třeba pro naladění simultánního překladu. Na konferenci je vždycky velmi přátelská a spolupracující atmosféra.
ESTAV.cz se ptá...
Spolupracuje komunita nadšenců přírodního stavitelství i v současné době?
Viktor Karlík odpovídá ...
To úplně přesně nevím, nemám absolutní přehled o tom, co kdo zrovna dělá. Ale všeobecně ve sféře přírodního stavitelství často a rádi spolupracujeme, sdílíme své názory. A to i přímá konkurence občas spolupracuje a vzájemně sdílí své bohaté zkušenosti…
Jakub Dyn hovořil o slaměných domech v Rakousku
ESTAV.cz se ptá...
Vaše občanské sdružení nabízí širokou škálu služeb, jste v kontaktu s Akademií soběstačnosti, sám jste velkým propagátorem nezávislosti na institucích, státu. Které služby jsou u vás nyní nejvíce žádány a v čem podle vás spočívá ona nezávislost a soběstačnost?
Viktor Karlík odpovídá ...
Sdružení teď zaštituje hlavně vzdělávání a osvětu z oblasti přírodního stavitelství, takže do tohoto segmentu spadá i konference Stavby z přírodních materiálů a dále letní Baobabyfest, který jsme zatím přeložili na neurčito a proběhne letos nejspíš v nějaké komornější formě. Také pořádáme workshopy na přírodních stavbách. Občas nás pozve nějaká jiná organizace s požadavkem na zajištění přednášky o přírodním stavitelství. Na činnost sdružení navazují služby, které děláme na živnost – pomoc s vypracováním projektu slaměného domu, výroba slaměných balíků, instalace balíků do stěn, provádění hliněných a vápenných omítek. Občas děláme i přírodní dětská hřiště, která stavíme asistovanou formou s místní komunitou. Soběstačnost a nezávislost, tedy hlavně potravinová (vlastní zahrádka, voda) a energetická (teplo, elektřina), to se mi osobně upřímně řečeno příliš nedaří. Ale snažíme se dávat přednost potravinám lokálního původu v biokvalitě, upřednostňujeme ekologické materiály (obnovitelné a dobře recyklovatelné), používáme energii z obnovitelných zdrojů, vytváříme stavby v energetickém až pasivním standartu…
Martina Wellnerová je specialistkou na hliněné omítky
ESTAV.cz se ptá...
Pojďme trochu do minulosti. Jak jste se vlastně k tomuto oboru dostal?
Viktor Karlík odpovídá ...
Před tím, než jsem se stal přírodním stavitelem, jsem pracoval jako streetworker v K-centru Zlín, kde jsem poskytoval služby drogově závislým. Už tam začalo mé směrování k nezávislosti, které pokračuje i nyní ve vztahu k bydlení a přírodnímu stavitelství. První, co mě na přírodním stavitelství uchvátilo, byly organické tvary. Úplně nový přístup, uvědomění si lehkosti takovýchto staveb. Líbila se mi představa, že dům v podstatě vyroste na poli, protože je do velké míry tvořen slaměnými balíky, a navíc lze využít hlínu z vlastního pozemku, takže to minimalizuje dopravu. Tento systém umožňuje svépomocnou výstavbu a dává obrovský prostor individuální tvořivosti. Vzniká minimální ekologická zátěž, dům je příznivý pro zdraví člověka, je možné splnit nízkoenergetický až pasivní standard. Strávil jsem rok hledáním informací z této oblasti na internetu. Setkával jsem se a diskutoval s lidmi, kteří se daným oborem zabývali. To, co jsem viděl a slyšel, mě přesvědčilo a rozhodl jsem se postavit si vlastní rodinný slaměný dům. To bylo v roce 2008, kdy bylo v ČR minimum dostupných informací. Problém byl sehnat architekta, který by vytvořil projektovou dokumentaci, balíky vhodné pro stavbu, řemeslníky, kteří by uměli tímto způsobem stavět. Na základě této situace mě napadlo založit sdružení Baobaby, které se slaměným domům a přírodnímu stavitelství bude věnovat jako hlavnímu tématu. Oslovil jsem tříčlenný tým – Daniela Grmelu, který na toto téma psal doktorandskou práci, Lídu Temelovou, která se zajímala o výtvarné využití přírodních materiálů v rámci prostorové tvorby, a Martina Dřímala – architekta, který se zajímal o nízkoenergetické stavby z přírodních materiálů. Jako hlavní aktivity jsme si stanovili vzdělávání v daném tématu, vytváření modelových staveb, zajištění mezioborové spolupráce (architektů, projektantů, stavebních řemeslníků a výtvarníků), tvorbu stavebních inovací, zajišťování osvěty pro širokou veřejnost a asistenci nejenom svépomocným stavebníkům.
V roce 2003 až 2008 se poté postavily v ČR tři slaměné domy a v posledních třech letech jsou to desítky domů. V roce 2019 byla již každá přibližně čtyřicátá realizovaná dřevostavba rodinného domu v ČR izolovaná slaměnými balíky. V současné době již není potřeba ptát se, jestli je možná masovější výstavba tímto způsobem. Ve světě existuje již mnoho povedených příkladů nejen rodinných domů, ale i větších bytových jednotek.
George Lupou hovořil ve své přednášce o ovčí vlně jako přírodní tepelné izolaci
ESTAV.cz se ptá...
Spolupracujte s podobnými sdruženími v zahraničí. Jak jste je objevil?
Viktor Karlík odpovídá ...
Díky pořádání výše uvedené konference a Baobabyfestu se určitě známe s těmi nejvýznamnějšími hráči v tuzemsku i v zahraničí. Většinou je objevím na internetu přes různé tematické skupiny, případně dám na tipy a doporučení přátel z oboru, ale i široké veřejnosti. Když pořádáme konferenci, tak začínáme tím, že vyšleme do světa dotazník, kde zjišťujeme, koho by lidé chtěli vidět, zda mají doporučení na odborníky a tipy na zajímavá témata. Například letos jsme obdrželi přes tři sta odpovědí.
ESTAV.cz se ptá...
Mohl byste uvést nějaké příkladné stavby a architekty?
Viktor Karlík odpovídá ...
Z českých bych vyzdvihl například projekty ateliéru Slamák info, Nature system, nebo Přírodní bydlení. V loňské roce to byl Slaměný dům postavený Janem Chvátalem, který získal hlavní cenu Energy Globe. Ze zahraničních projektů bych upozornil například na Ecococon z Litvy, Mod-cell z Anglie, Rainbow ekosystém z Ukrajiny, ateliér Dirka Scharmera z Německa, Sergey-Makhno architects z Ukrajiny, ateliér Werner Schmidt ze Švýcarska a mnoho a mnoho dalších zajímavých projektů.
ESTAV.cz se ptá...
U vás je to hlavně domek v Hostišové. Mohli bychom trochu blíže popsat onen experimentální domek z nosné slámy, jak stavba probíhala, které materiály zde převažují, kdo dům projektoval?
Viktor Karlík odpovídá ...
Domek stojí v malé vesničce Hostišová ve Zlínském kraji (viz). Jeho velikost je 25 m2 zastavěné plochy a 18 m2 užitné vnitřní plochy. Což je bezesporu domek malý, ale jeho velikost spočívá v příběhu spojených lidských dlaní, mozků, a snad nebudu moc nasládlý, když řeknu, že i srdcí a duší prvních slaměno-hliněných nadšenců. V roce 2010 se nám podařilo získat první finanční podporu z grantu Mládež v akci. V rámci toho jsme uspořádali devítidenní kurz zaměřený na přírodní stavitelství, permakulturu, úsporné technologie s výtvarným využitím přírodních materiálů. Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvoření a nastartování synergické mezioborové spolupráce. Stěžejním tématem byl tento experimentální domek ze dřeva, slámy a hlíny. Stanovili jsme si kritéria, k nimž jsme chtěli směřovat už při projektování – nízká cena, možnost svépomocné výstavby, dosažení nízkoenergetického standardu, minimalizace provozních nákladů, zajímavé výtvarné provedení.
Zuzana Matusov se zabývá spojením permakultury a interiérového designu
ESTAV.cz se ptá...
Jaké máte další plány s tímto domkem, je možné jej navštívit, pronajmout?
Viktor Karlík odpovídá ...
Domek je možné na základě domluvy pronajmout. Lidé si tak můžou vyzkoušet pobyt v takovéto stavbě a zároveň prozkoumat zajímavosti zlínského kraje. Také ho používáme pro ubytování přátel, kteří za námi přijedou na návštěvu a zkouší zde kapela Monimba, se kterou hraji.
ESTAV.cz se ptá...
Co v současné poněkud stísněné době chystáte?
Viktor Karlík odpovídá ...
Od konference si teď chvíli odpočineme, s přípravou začneme až na podzim a uvidíme, co bude dál. V současné době vyvíjíme vlastní verzi slaměných panelů, kterou bychom ještě v tomto roce chtěli představit a nabídnout zákazníkům. Cílem je jednoduchý a efektivní systém pro hrubou stavbu obvodových nosných konstrukcí a stěnových příček na bázi dřeva a slámy. Slaměný panel je určený pro realizaci přírodních staveb s nízkou energetickou náročností nebo pasivních domů. Výhledově bychom chtěli vyvinout i střešní a podlahový panel, který je technologicky o něco náročnější. Poslední fází ve vývoji bude produkce panelů s hrubými omítkami či různými variantami obkladu. Základem je využití vlastní specifické technologie, která spočívá v rozřezávání obřích slaměných balíků o rozměru 3 x 1,2 x 0,9 metru na slaměné pláty o tloušťce 40 centimetrů pro obvodové stěny a 20 centimetrů pro příčky. Tloušťku panelů 20 centimetrů bude možné využívat také jako dodatečnou izolaci stávajících budov. Nařezané pláty budeme následně formátovat řezáním a stlačováním do dřevěných rámů. Technologie zpracování obřích balíků umožňuje až 50x rychlejší výkon sklizně slámy velmi citlivé na počasí než při použití technologie pro zpracování malých balíků. Za jeden den sklizně (1 lis + 2 sběrací vozy – 3 pracovníci) je možné vyrobit stavební materiál až na padesát průměrných rodinných domů. Máme pronajatý výrobní prostor (zemědělský brownfield) v obci Hostišová, máme nakoupený materiál pro sestavení technologie pro výrobu panelů a začínáme kompletovat. Máme již potvrzenou i první zakázku, na níž chceme všechno vyzkoušet a doladit. Podle plánu, pokud nás koronavir nezastaví, by měl být tento pilotní domek postaven v červnu letošního roku. Pak tento produkt nabídneme širší veřejnosti.
Sdílet / hodnotit tento článek