Nejvíce problematické jsou z pohledu SZÚ nově postavené či rekonstruované budovy, zejména pak open space kanceláře. „Tento jev se týká téměř tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. Potíže se mohou objevit ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou pak zejména moderní administrativní budovy,“ uvedla v tiskové zprávě Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.
Neodborné rekonstrukce či novostavby
Nejčastěji zmiňovaným důvodem syndromu nezdravých budov bývá podle oslovených odborníků snaha o maximální tepelnou izolaci budovy, ať už při její stavbě či rekonstrukci. „Izolacemi se často eliminuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimním období, kdy se případy syndromu nezdravých budov objevují nejčastěji. Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá,“ dodává Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Problémy v kancelářích
Nejvíce postiženými místy jsou podle Marcely Skřehotové dlouhodobě kanceláře. „Problémy se objevují především u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních budovách. Jedním ze základních rysů je to, že byly postaveny či zrekonstruovány v posledních šedesáti letech, jsou klimatizovány a obsahují značné množství umělých materiálů. Dochází zde ke kumulativnímu působení řady rizikových faktorů pracovního prostředí s následky mnohem výraznějšími než lze očekávat při působení jednotlivých činitelů samostatně,“ uvedla v dotazníku tiskové zprávy.
„Syndrom nezdravých budov nesouvisí pouze s kvalitou vzduchu uvnitř, ale také s jeho teplotou. Většina nových a rekonstruovaných objektů je v nízkoenergetickém provedení, ale ukazuje se, že tyto objekty mají problém v letním období, často už i v obdobích přechodných, kdy dochází k jejich přehřívání. Vysoké teploty mají velký vliv na únavu či soustředěnost. Dalším důležitým faktorem je dostatek světla, stínění oken, přítomnost plísní a roztočů, těkavých organických sloučenin a celá řada dalších faktorů,“ dodává Zuzana Mathauserová.
Pozor na nezdravé byty
Ze studie developerských společnosti 2019 vyplývá, že při výběru nového bydlení lidé zvažují zejména cenu a lokalitu, ptají se na energetickou náročnost budovy, ale málokdo myslí na vnitřní prostředí.
„Stále více lidí vyznává zdravý životní styl, vyhledává kvalitní potraviny, sportuje a stará se o svou duševní hygienu, ale nehledí na to, v čem žije. Zapomínáme na zdraví svého vlastního domova,“ upozorňuje Jan Řežáb, majitel skupiny JRD v tiskové zprávě společnosti, a dodává: „Dosud se o tom málo mluví. Proto nás obvykle vůbec nenapadne, jaké potíže nám může náš byt způsobit. Když vás průběžně trápí zdravotní komplikace jako bolest hlavy, únava, nevolnost, podráždění očí, suchý kašel, pobolívání v krku či různé alergie, stěží identifikujete, že příčinou může být nezdravé prostředí v bytě. Rozhodli jsme se proto spustit kampaň, v níž budeme nejen více informovat o rizicích nezdravého bydlení, ale lidem zároveň poradíme, jak jejich domov udělat zdravější. Plánujeme i zapůjčení přístrojů, kterými si mohou doma změřit kvalitu ovzduší či intenzitu hluku…“
Jak vlastně poznáte, že žijete v nevhodném prostředí?
Pokud bydlíte v bytě s velkou vlhkostí a začínají se vám v některých místech tvořit plísně, máte jasno na první pohled. U starších domů s netěsnostmi probíhá sice obměna čerstvého vzduchu mimoděk, ale zároveň vám uniká drahocenné teplo. Bydlíte v nové zástavbě a myslíte, že máte vyhráno? Nemusí tomu tak být.
„Dnešní novostavby bývají ze stavebního hlediska jistě kvalitní. Používají se okna s dvoj-či trojskly a skvělým těsněním, přibyly také mraky izolací. Jenže tím se paradoxně vytvářejí dokonale zakonzervované budovy, které nás dusí. Pokud stavitel nevyřeší větrání, nemohou takové byty splňovat hygienickou normu. Ta vyžaduje přísun čerstvého vzduchu minimálně 25 m3 na osobu za hodinu. Znamená to, že byste měli pořádně větrat alespoň jedenkrát za hodinu, a to i během noci. Budíka si ale na noc jistě nařizovat nebudete. A protože většina novostaveb řízené větrání nemá, pouze manuálním otevíráním oken normu nesplníte a dostatečnou výměnu vzduchu ve svých domovech tak nemáte šanci zajistit,“ vysvětluje výkonný ředitel JRD Martin Svoboda. A proč je větrání tak důležité? „Podstatný je důsledek nedostatku čerstvého vzduchu. V interiéru se zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého a ten nám škodí. Máme pocit těžkého, vydýchaného vzduchu a začnou nás trápit potíže: únava, ospalost, nesoustředěnost, pálení očí, škrábání v krku a řada dalších,“ upřesňuje Svoboda. Vzduch ale není jediným aspektem, na který bychom měli dávat pozor. Neméně důležité jsou vlhkost, hlučnost, teplota, světlo či těkavé organické látky, jež nás obklopují.
Nenechte svůj byt potit
Optimální vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 40 až 60 %, kontrolovat ji můžete pomocí vlhkoměru. V utěsněných budovách bez cirkulace vzduchu se zvyšuje koncentrace vody. Například čtyřčlenná rodina zvládne vygenerovat až 12 litrů vody denně. Byt se pak „potí“ a rosí se okna, což přispívá k tvorbě plísní. Ty mohou mít za následek alergie, astma, akutní i chronické onemocnění plic nebo přispět ke vzniku rakoviny. Naopak když byt přetopíte, vzduch bude vysušený a bude se vám špatně dýchat. Optimální teplota má silný vliv na naši fyzickou a psychickou kondici a kvalitu spánku. Ideálně by se měla pohybovat kolem 21 až 22 °C, v ložnicích by mělo být ještě chladněji. Za horkých dnů byste neměli chladit na méně než 26 °C, aby přechod do venkovního prostředí nebyl příliš extrémní. Byt by měl disponovat dostatkem denního světla a kvalitním, správně rozmístěným umělým osvětlením. Spát byste měli v naprosté tmě, aby vás nerušil světelný smog z ulice. Ani poblikávající monitory nemají v ložnici co dělat.
Hluk způsobuje stres
Spolehlivým zabijákem komfortního bydlení je hluk. Ne tolik ten krátkodobý, kdy soused hodinu vrtá, ale dlouhodobé ruchy. Rachot z ulice a dopravy, pronikající otevřenými okny, každodenní dupot a křik dětí od vedle, velmi hlasitá hudba či televize, kterou si často pouštíme i my sami. Důsledkem jsou poruchy sluchu, bolesti hlavy, špatný spánek, snižování pozornosti. A věděli jste, že hluk je jednou z významných příčin stresu? Kromě dokonalého stavebního provedení a izolačních trojskel v oknech jsou tak v bytech velice důležité kvalitní podlahy a dostatečné akustické izolace.
Doma nás obklopují jedy
„A doma nám hrozí ještě jeden neviditelný strašák. Jedy, které dýcháme například v podobě uvolňujících se těkavých organických látek. Těmi se nevědomky obklopujeme, protože se nacházejí v nábytku, čalounění, kobercích, čisticích prostředcích, vonných svíčkách nebo i v hračkách našich dětí,“ varuje dále Martin Svoboda. Nejčastěji se jedná o formaldehyd, benzen a naftalen. Tyto látky mohou člověku způsobit kromě pálení očí, respiračních problémů, bolestí hlavy a alergií i vážné zdravotní problémy, jako jsou poruchy imunitního systému, poškození krvetvorby či nervové soustavy. A jsou navíc karcinogenní. „Je těžké se těmto nebezpečným látkám zcela vyhnout, protože jsou všude kolem nás. Ale měli bychom pro to udělat maximum. Ověřovat si například certifikáty zdravotní nezávadnosti vybavení, které si pořizujeme do bytu, omezovat výrobky s plasty, nepoužívat osvěžovače vzduchu a vonné svíčky, nahradit chemické čisticí prostředky přírodními. Dobře poslouží třeba sůl, ocet, jedlá soda či citronová šťáva. V našem manuálu na webu lidem poradíme, jak svou stávající domácnost udělají zdravější,“ doplňuje Svoboda a doporučuje též měření ionizace vzduchu.
Nechte si změřit ionty
Státní zdravotní ústav (SZÚ) měří ionizaci vzduchu a umělou produkci iontů ionizátory již dlouhá léta. Ionty jsou elektricky nabité molekuly, části molekul či molekulární shluky, vzniklé ionizací plynných složek atmosféry. K ionizaci je třeba ionizační energie. Na zemském povrchu působí její zdroje neustále, proto je v přírodě ovzduší v každém okamžiku ionizováno. Na tento stav je člověk dlouhodobě adaptován. Pro pocit komfortu prostředí je tedy určitý počet atmosférických iontů nezbytný. Čím více je ovzduší znečištěno, tím více lehkých a pro člověka žádoucích se mění na střední a těžké ionty. Doktorka Adriana Lajčíková, které se měřením dlouhodobě zabývá, doporučuje vnitřní prostředí budov sledovat, a kromě větrání i obnovu ionizace vzduchu pomocí kvalitních ionizátorů.
„Nejmenší vliv na celkovou koncentraci atmosférických iontů ve vnitřním prostředí mají objekty z přírodních materiálů (dřevo, cihelné zdivo). Ionizaci vzduchu v interiéru značně negativně mění železobetonové zdivo panelových domů. Pro udržení nezbytné koncentrace iontů je v nich obzvlášť důležité větrání. Krajním případem jsou panelové objekty bez možnosti přirozeného větrání s klimatizací. V takových domech je koncentrace iontů v ovzduší velmi malá a pro komfort prostředí se doporučuje obnova ionizace vzduchu pomocí ionizátorů uměle. Největším nepřítelem přirozené ionizace vzduchu je kouření. Mikroskopické kapičky dehtu mají mimořádnou schopnost vázat na sebe lehké záporné ionty a ve velkých kvantech způsobují jejich zánik. Druhým nepřítelem ionizace vzduchu je dlouhodobý pobyt více lidí v nevětrané místnosti. Lidé pak mají pocit vydýchaného vzduchu a nedostatku kyslíku. Ve skutečnosti se jedná o nedostatek lehkých záporných iontů. Třetím nepřítelem je úprava vzduchu klimatizací, kdy se vzduch filtruje, vlhčí a dopravuje v potrubí často na značně vzdálená místa. Míst, kde mohou lehké ionty zaniknout, je tedy mnoho. Dalším činitelem, který ovlivňuje okamžitou ionizaci vzduchu v bytě, je provoz televizní a počítačové obrazovky, které se podílejí na rychlejším zániku lehkých iontů,“ uzavírá doktorka Adriana Lajčíková.
Sdílet / hodnotit tento článek