REKLAMA
Témata Hledat

Architektonické inspirace

Mozaika nápadů z celého světa!

Archa v horách. Dva bratři si postavili chatu kvůli vzpomínkám

Hluboce osobní vztah klientů k lokalitě, kterou sami pomáhali po dlouhá léta spoluvytvářet, si vyžádala od architektů z PPAA velmi citlivý přístup. Jejich projekt měl zhodnotit mimořádný potenciál izolovaného místa, které teď slouží jako vítané útočiště před ruchem měst a civilizací. Místa, kde můžete být se svými vzpomínkami chvilku o samotě.

Kdo nikdy neměl sen, tomu se žádný nemohl splnit. Dva bratři z Mexika, nadšení horolezci, ale sen měli. Během svých výprav za adrenalinem do hor na západě země nalezli „místo“, které jim bylo drahé. Nedaleko plochých skalních stěn se na útes kamenného návrší nacházela opuštěná pastevecká chatrč, vystavěná z kamene, která jim občas sloužila jako přístřeší. Nikdo nemládne, a mladická výdrž skálo-lezců také není věčná. A tak oba začali přemýšlet, že nechtějí o tohle místo, plné společných zážitků, přijít. V roce 2017 proto zakoupili celé návrší, včetně staré pastevecké boudy. A rozhodli se, že na jejím místě vystaví jednoduché obydlí k sezónnímu pobytu, kam se budou moci vracet. Aby byli svým horám a zážitkům blíž.

Plody stromů, které jsme sami sázeli

Jistě poetické přání je ale třeba zakreslit do praktického rámce, které mu dodá reálný rozměr. A tuto úlohu už převzali architekti ze studia PPAA, tedy Pérez Palacios Arquitectos Asociados. Těm idea útočiště, které se přírodou a vzdáleností izoluje od okolní civilizace, vyloženě sedla. Kamenné návrší mělo skutečně auru mimořádného místa. Zvlášť, když se dozvěděli, že většinu stromů na jeho vrcholu vysadili oba bratři-horolezci. Proto, aby tu mohli po námaze na skalách odpočívat v příjemném stinném chládku a kochat se výhledy do okolí. „Je to jako když vás někdo pozve k sobě domů, a ukáže vám něco, co je mu velmi blízké,“ komentuje zadání Alfonso de la Concha Rojas, který se projektu zhostil.

Foto: Rafael Gamo

Jednoduchost vynucená, ale chtěná

Dialog mezi zamýšlenou stavbou a okolím, velmi důvěrný, tu probíhal už před rozpracováním stavby,“ dodává ještě šéfarchitekt Peréz Palacios, který projekt dozoroval. V zásadě tedy bylo zapotřebí jen, aby to krásné z přirozenosti místa zůstalo zachováno. Vzhledem k externímu vyznění záměru a blízkosti citlivě komponovanému prostředí byly třeba jen minimální nároky. Stavba měla být tak jednoduchá, jak je to jen možné, a ve své podstatě se měla držet jen na profilu původní pastevecké chatrče. Konstrukce tedy vycházela z pevných kamenných vápencových bloků, zrcadlících materiál okolních skal, a skla, dřeva. Pointou přitom bylo zapracovat co nejvíce materiálu z původní stavby.

Ozvěny minulosti rezonují novostavbou

Například zpevněné podlahy, vykládané cihlovými dlaždicemi, jsou totožné s těmi, které se tu nacházely dříve. Pojetí objektu mělo být co nejjednodušší, s čistotou vnitřního objemu. „Dům byl pojat jako „kontejner výhledů a vzpomínek“,“ vysvětlují architekti. V harmonické, tiché krajině, kde celý den nepotkáte živou duši. Nenáročný design pak odpovídá očekávaným problémům, které v místě řešili: nelehký přísun stavebního materiálu na opuštěné místo, minimální zajištění dostupnosti služeb, požadavek na maximální ochranu lokality, nenarušení životního prostředí. Stavba měla být současně dostatečně „odolná“, aby ustála sílu zdejšího klimatu.

Foto: Rafael Gamo

Monolit krbu vyhřívá celou archu

Pozornost si zaslouží dokonale vylehčená flow interiéru, která sází na nezastavěný prostor. Vzdušný profil je prozářený světlem, které, i v limitech celkové nenáročnosti, vytváří autentickou atmosféru pohodlí. Uvnitř hrubého kvádrového masivu z bílého kamene, kterým pronikají jen vstupy okna, bočního portálu a zakrytého čelního vstupu na malou terasu, se nachází vše potřebné k životu v horách. Nechybí tu plně vybavená kuchyň, posazená do geometrického středu objektu.

Její obestavěný komín je současně nosným pilířem, který podepírá váhu vestavěného mezonetu s malou ložnicí. Z druhé, do objemu otevřené strany, je pak tento kuchyňský monolit současně krbem i s naskladněným palivovým dřívím. Vyhlížet tedy můžete do plamenů, anebo na opačnou stranu, po otevření polo-stěnné okenice (vyrobené ze dřeva původní stavby) směrem ke skalám. K minulosti, k budoucnosti. Archa vzpomínek je k tomu jako stvořená.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Harald Wisthaler

UFO chata v Alpách. Dům ze 70. let je překvapivě aktuální architekturou

Jihotyrolské Alpy nás umí překvapit přenádhernou přírodou, ale jsou věci, které tu nečekáme. Rozzlobená rohatá kráva, která nás prožene po pastvině nebo lavina na sjezdovce, budiž. Ale UFO? To už je trochu moc. Není divu, že chata připomínající mimozemský létající stroj krátce po přistání, přitahuje zaslouženou…

Foto: Matt Dunkinson, Richard Battye

Malý dům inspirovaný velkým obrazem

Syntéza umění a architektury, projekt se vzdělávacím přesahem. Ano, většinou v nás takový popis oprávněně vyvolává nepříjemné mrazení, jak se zase někde vytvářela nějaká strhující konceptuální kompozice milovníků umění pro umění. Observatoř je ale jiná, a ve své podstatě podchycuje to, co by mělo být přirozenou…

Foto: Tor Even Mathisen

Želví krunýře za polárním kruhem. Stavba, která odolá arktickému klimatu

Turistické destinace, které vzbuzují respekt i u zkušených norských horalů: Hora Tyven a záliv Storfjellet za polárním kruhem. Právě tady se teď nachází dvě unikátní „organické“ stavby, turistické útulny, které jsou designovány k tomu, aby odolaly těm nejnáročnějším arktickým podmínkám. Jaký je příběh jejich vzniku?

Foto: Felipe Lagos

Útulná dřevěná chata pro architektovu rodinu je ukrytá v divočině

Architekti jsou taky jenom lidi. Občas prostě potřebují rodinnou dovolenou, ideálně v místě, kde je nedostihne telefonní signál nebo Wi-Fi, ta zvěstovatelka pracovních e-mailů. Chilský architekt Felipe Lagos si takové místo našel, a vybudoval tu působivou chatu. Místo, které na něj počká.

Foto: Federico Cairoli

I útočiště mořských nomádů může být inspirativní architekturou

Sny jsou krásné, ale bydlet se v nich nedá. Tedy, alespoň obvykle to nejde. Lidé ze studia Ortuzar Gebauer Arquitectos se totiž rozhodli jeden takový sen realizovat, a evidentně se k dočasnému i trvalému obývání hodí znamenitě. Jejich Coo Lodge oživuje romantizovaný kontext již neexistujících domorodých rybářských…

Zdroj: Espen Folgeroe

Ubytování na sjezdovce vzniklo ze staré stáje

I starý dřevěný chlév může mít svou cenu, zvlášť když stojí na místě s výrazným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Norští architekti OPA Form dokázali zachovat rustikální charakter objektu tím, že do původního profilu vsadili moderní obytný modul.

REKLAMA