Domky vznikaly ve 30. a 40. letech minulého století jako bydlení pro zaměstnance firmy Baťa. Ve zlínských částech Letná, Podvesná, Zálešná, Nad Ovčírnou, Lazy a Díly tak postupně vyrostlo přes dva tisíce staveb, které dodnes dávají městu jeho charakteristický ráz. První domky měly mansardovou, další pak rovnou střechu a měly sloužit po dobu třiceti let. Nabízely několik stupňů bydlení: svobodárny pro svobodné muže, internáty pro mladé a studující a rodinné bydlení. Nejvyšším standardem byly jednodomky. Výstavba ale začala čtvrtdomky, kde bydlely až čtyři rodiny. Nejrozšířenějším typem pak byly půldomky, kde bydlely dvě rodiny. Každá měla vchod ze své strany a každá tam měla svoji zahrádku.
Rekonstrukce nutná
Z dělnického bydlení se postupně stalo místo chráněné památkovou péčí, bydlí zde rodiny starousedlíků, jejichž prarodiče byli u Bati zaměstnáni, stěhují se sem jejich potomci ale i noví obyvatelé, kteří jsou hrdí na zdejší architekturu. Životní styl, potřeby a nároky na bydlení se ovšem mění a Baťovy domky neodvratně stárnou. Jitka Ressová si ve svém projektu klade dvě hlavní otázky: Jak vypadají nové potřeby na rodinné bydlení a zda je možné při současných regulacích vytvořit kvalitní bydlení při zachování všech ceněných urbanistických a architektonických hodnot. Většina domků je podle jejích slov postavena dobře, přestože to bylo relativně levné bydlení stavěné na dobu třiceti let.
Jednodomek Foto: Jitka Ressová, Libor Stavjanik
„Hodně již přesluhují, ale konstrukce jsou celkem zdravé, dřevo pořád funguje dobře a cihly jsou stále nosné. Největší problém není se statikou, ale s tepelnou izolací, která nevyhovuje dnešním požadavkům. Je třeba vyměnit všechny vnitřní instalace, rekonstruovat koupelnu a kuchyni a zateplit dům i střechu,“ popsala základní nutné úpravy architektka a nabídla i možná řešení.
Výhodu cihlových domků spatřuje v tom, že se nacházejí v blízkosti centra, v každé čtvrti je několik hřišť, často je zde i škola a školka. Jezdí sem MHD. Čtvrti baťovských domků jsou podle jejích slov stále živé a obývané, stěhují se sem noví obyvatelé. „Původní se sice z části překrývá, ale ráz čtvrtí se daří udržet. Přístavby umenšují zahrady, ale většina proměn probíhá v mezích platných regulací,“ dodává.
Jednodomek Foto: Jitka Ressová, Libor Stavjanik
Jak vytvořit moderní dispozice a zachovat historii
Hlavní myšlenkou projektu Jitky Ressové, tak jak ji sama popisuje, bylo ukázat, jak lze řešit dispozice a interiér domků se stejným objemem, při respektování požadavků na vnější vzhled. Chtěla konfrontovat někdejší záměry tvůrců s novými požadavky, které jsou na bydlení kladeny současnými obyvateli a také pozitivně motivovat všechny zúčastněné. Díky prezentovaným příkladům jejích rekonstrukcí lze dojít k závěru, že omezení, ať už prostorová nebo daná regulací, nemusejí být nutně omezením v individuálním a kreativním využití obytného prostoru.
Klíčové složitosti projektu
Za nejsložitější v celém projektu označila architektka „zachování původnosti při splnění požadavků na současně tepelně technické standardy“ – tedy otázka zateplování režného cihelného zdiva. Problematické je rovněž odvlhčení sklepů a zdiva u vnitřních svodů. Kromě regulování přestaveb vidí jako zásadní úkol zachování několika typů domů v původní podobě, aby bylo možné ukázat, jak tyto domky vypadaly a jakou proměnou prošly v čase. Jako dobrý příklad participace s městem uvádí domy v Pessacu ve Francii nebo ve čtvrti Törten v německém Dessau.
„Pro obyvatele bývá často složitá otázka priorit – původní domy jsou malé, s přístavbou se zvětší, ale pohybujete se stále v omezeném prostoru – takže se zvažuje, zda větší zádveří nebo koupelna, jestli udělat v patře WC na úkor pokoje a tak dále a tak dále,“ uvedla v rozhovoru architektka Ressová a představila několik svých řešení i s půdorysy.
Čtvrtdomek
Foto: Jitka Ressová, Libor Stavjanik
Typ domu / lokalita: čtvrtdomek, Letná
Architekt / autor návrhu: ing. arch. Jitka Ressová, MgA. Jan Pavézka / ellement
Rok realizace: projekt 2006, stavba 2006
Kolik lidí bydlí v domě: 2 a pes
Způsob pořízení domu: koupě v nabídkovém řízení od města
Jedná se o typický cihlový čtvrtdomek, první ve velké míře rozšířený typ dělnického bydlení ve čtvrti Letná. V bytě bylo dispozičně změněno přízemí, patro bylo zachováno v původní podobě. Předsíň byla zvětšena tak, aby se do ní vešlo jízdní kolo a byla doplněna o úložný prostor. Obytný prostor byl ze čtvercového změněn na podélný především kvůli umístění kamen u komínového průduchu.
Zbouráním příčky oddělující kuchyň se protáhla obvodová stěna a tři okenní otvory lépe prosvětlují interiér. Koupelna zůstala na původním místě, ale byla změněna dispozice tak, aby se tam vešla pračka, průtokový ohřívač vody, sprcha, umývadlo a WC. Nevýhodou je kuchyně v neosvětlené a nevětrané části. Schodiště zůstalo původní. Život v domku se odehrává především v přízemí, kde je na malou plochu kumulováno mnoho funkcí. Jedná se o ukázku úpravy dispozice typického čtvrtdomku, při kterých každý centimetr hraje svoji roli (nejmenší bydlení v baťovských domcích).
Půldomek
Typ domu / lokalita: půldomek se sedlovou střechou, Zálešná
Architekt / autor návrhu: vlastník domu + konzultace Jitka Ressová
Rok rekonstrukce: 2004
Kolik lidí bydlí v domě: 3 + jedna korela
Způsob pořízení domu: rodina zde žije od roku 1946, následný odkup od města Zlín.
Jde o ukázku typu půldomku, které se stavěly ve čtvrti Zálešná. Domek je bez přístavby a bydlí v něm tříčlenná rodina. Dispozice domu byla zachována, provedlo se kompletní nové vybavení domu včetně povrchů a vybavení. Návrh si prováděl investor sám, pouze je konzultoval s přáteli a architekty. V přízemí zůstala koupelna u vstupu, vanu nahradil sprchový kout bez vaničky, pouze s nízkou polopříčkou oddělující WC.
Zůstala původní velikost kuchyně. Přízemí domu je zahuštěné, protože se zde potkává mnoho funkcí. Volný a vzdušný prostor je v patře, kde byly zbourány dělící příčky. Prostor se propojil a otevřel do šikmé střechy. Předěluje jej pouze schodiště ohraničené stěnou do výšky zábradlí. V tomto otevřeném prostoru spí rodiče, je zde pracovna i místo pro sledování televize. Postýlka dcery je netypicky umístěna v pokoji v přízemí.
Specifické pro tento dům je umístění čtyř jízdních kol po stěnách v interiéru. Domek totiž nemá kůlnu, ale pouze sklep, kam se kola po úzkém schodišti nedostanou. Ve sklepě je ale umístěna pračka a kotel, což pomohlo prostoru koupelny. Opět se jedná o ukázku uskromnění a ustoupení ze zaběhnutých představ o standardním užívání bytu. Potřeba prosvětlení domu a získání pocitu většího prostoru se odehrává v patře, nikoliv v přízemí.
Půldomek s přístavbou
Foto: Jitka Ressová, Libor Stavjanik
Typ domu / lokalita: půldomek s přístavbou, Letná
Architekt / autor návrhu: Ing. arch. Jitka Ressová / ellement
Rok rekonstrukce: projekt 2009, realizace 2009 - 2010
Kolik lidí bydlí v domě: 3 (2+1 roční dítě)
Způsob pořízení domu: koupě přes realitní kancelář v roce 2008
Jedná se o typický půldomek – mezidomek, stojící ve svahu pod cestou. V minulosti přistavěna garáž byla zbourána a nahrazena přístavbou dle platné regulace. V domě bydlí rodina s malým dítětem. Dispozice přízemí byla zásadně změněna. V přístavbě, která směrem na západ zvětšuje obytný prostor přízemí, se nachází obytný prostor propojený velkým otvorem na jednu stranu s terasou a na druhou s kuchyní. Zvětšená je koupelna, vstup s úložným prostorem, kuchyň je v prostoru původního obývacího pokoje. Nové schodiště je ve stejné pozici jako původní, ale změnilo se místo nástupu a výstupu a také se zmírnil jeho sklon. V patře zůstalo původní členění na dva pokoje, pouze prostor ložnice se zmenšil o nový záchod.
Přibyl výstup na terasu nad přístavbou. Důležitým prvkem návrhu bylo pásové okno pod stropem obytného prostoru, kterým by procházelo nezastíněné jižní slunce do interiéru, a přitom by byl eliminován pohled z ulice. Uskočení ve střeše, které vzniklo různými světlými výškami v obytném prostoru a pracovně, však nebylo schváleno ústavem památkové péče a v realizaci byly do střechy přístavby kompromisně osazeny dva světlovody.
Architektkou byla navržena jen dispozice, technické řešení i zařízení interiéru si dělal investor sám. Dům je kvalitně zateplen, byla na něj uplatněna kompletní dotace z programu Zelená úsporám. Vytápění je zajištěno tepelným čerpadlem s vnitřní rekuperací vzduchu. Zajímavý je prvek pro osvětlení interiéru denním světlem v husté zástavbě domů nebo ve strmém svahu, kde malá okna v přízemí pouští málo světla. Úskok ve střeše sice narušuje kubickou hmotu přístavby, ale není narušen charakter baťovské zástavby.
Jitka Ressová (1970) se narodila ve Zlíně. Vystudovala fakultu stavební a Fakultu architektury VUT v Brně. V roce 2012 ukončila doktorandské studium na VŠUP v Praze prací s tématem Obytná jednotka a její individuální užití, jejímž výstupem byla výstava Můj baťovský domek.
Sdílet / hodnotit tento článek