Lapače střešních splavenin se mohou používat pouze u vnějších dešťových svodů, jelikož mají netěsné víko. V případě, že by se využily k vnitřním svodům a došlo by k jejich ucpání, dojde k vyplavení objektu. V minulosti se používaly i těsné lapače pro vnitřní svody, tam kde ještě jsou, je nutné dbát na údržbu a čištění. To je i důvod proč se neosvědčily. V případě jejich zanedbané údržby a ucpání je průtok lapačem malý a při větších deštích se potrubí plnilo do větší výšky vodou.
V některých městech bylo osazení lapačů povinné, například v Brně se v minulosti naopak nedoporučovalo, aby přes dešťové svody mohla být odvětrávána kanalizační síť.
Dříve se lapače nazývaly lapači písku nebo lapač krytiny. Z minulosti u nás jsou známé dva typy lapačů: pražský a plzeňský, jejich vznik se pojí s předpisy vydanými již v roce 1908. Jak v minulosti lapače vypadaly a kde se vzalo to známé označení geiger? Poslechněte si celou přednášku Ing. Jakuba Vrány, Ph.D.
Sdílet / hodnotit tento článek