Využitelný prostor souše není neomezený, zvlášť když počty obyvatel strmě narůstají. K zemědělské produkci je vhodná jen relativně skromná část suchozemského povrchu, a často si o místo konkuruje s rozrůstajícími sídly. A aby toho nebylo málo, do rovnice s omezeným počtem řešení vstupuje ještě hospodářská produkce…
Může architektura zažehnat narůstající celonárodní krizi? Tým vietnamského studia H&P Architects se takové výzvy nebojí. Dokázali přitom pojmenovat několik palčivých problémů, a nalézt jedno společné řešení. Nese jméno AgriNesture.
Stavební technologie jdou dopředu. K dispozici jsou dnes nesrovnatelně efektivnější materiály než před lety, a detailně promyšlené projekty usnadňují konstrukci. Přesto se některé stavby "vlečou" o poznání déle a jsou výrazně dražší. Například jaderné elektrárny. Jak je to možné?
Rozmanitost divoké přírody si od mexicko-španělských architektů vyžádala citlivý přístup. Při návrhu projektu si dali opravdu hodně záležet na tom, aby stavba netradičního rodinného domu stála mezi biotopy. A zabrané místo se přeneslo do interiéru.
Architekt Ósbjørn Jacobsen z dánského studia Henning Larsen’s dokázal zkombinovat ryze funkční prvek, most, s užitečnou stavbou, radnicí. Jeho originální projekt komplexně řeší vztah historie a kulturního dědictví architektury Faerských ostrovů v současnosti.
Po letošním teplém a suchém létu se opět začalo hodně mluvit o tepelných ostrovech měst, potřebě ochlazovat krajinu o potřebě zachytávání vody v místě spadu a podobně. Jedním ze způsobů, jak zachytit vodu ve městech je vytvořit více povrchů schopných vsáknout vodu, namísto jejího odtoku. Nezpevněné a blátivé cesty…
Zbourat a postavit nové? Takový přístup se pekingským architektům nezdál v památkově chráněném městě vhodný. A tak raději využili čtveřice starých domů jako základu pro celý působivý ubytovací areál. Dali si přitom hodně záležet, aby si místo uchovalo historizující charakter, a přitom mu nechyběl moderní komfort.
Trojice nejčastěji spotřebovávaných přírodních zdrojů na světě? Vzduch, voda. A taky písek. S odhadem těžby 25 miliard tun ročně za sebou hravě zanechává štěrk a písek ropu, uhlí, vápenec nebo třeba fosfáty. Stačí se rozhlédnout kolem sebe: domy a silnice kolem nás se bez písku neobejdou. Což začíná být trochu…
Sny jsou krásné, ale bydlet se v nich nedá. Tedy, alespoň obvykle to nejde. Lidé ze studia Ortuzar Gebauer Arquitectos se totiž rozhodli jeden takový sen realizovat, a evidentně se k dočasnému i trvalému obývání hodí znamenitě. Jejich Coo Lodge oživuje romantizovaný kontext již neexistujících domorodých rybářských…
Šestiúhelník je ze své geometrické podstaty velmi prostým, ale velmi účelným tvarem. Ne nadarmo na něj vsadily i včely. Italský architekt a designér Carlo Ratti si jej proto vybral jako přírodní předlohu pro modelování lidských úlů budoucnosti. Jím navržená nová povrchová krytina může nahradit vozovky, chodníky,…
Továrna a velkokapacitní vinařský závod se po sto letech stal ruinou, která hyzdila malebné Caxias do Sul. Lidé se ale areálu zbavit nechtěli, viděli v něm kus své minulosti. Proto do hry vstoupili architekti ze studia GD Studio Arquitetura, a dodali celému areálu jiný, praktický charakter.
Sklo je krásné a křehké, ale mimo estetické nebo čistě funkční působení mu ve stavebnictví velkou váhu nepřikládáme. Možná to změní nový realizovaný projekt architektonického studia MVRDV, které v Amsterodamu představilo „sklo silnější než beton“. I když je v něm víc inženýrské vědy, než umění.
Nepříliš známé studio M1K3 PROJECT dokazuje, že Bulharsko moderní architektuře rozumí, a je ji schopno produkovat ve světovém měřítku. V suterénu proslaveného hotelu Kempinski projektanti vytvořili uzavřený svět čtyř živlů, místo, kde vámi prostoupí nová energie.
Pro tvůrce návrhu bylo velmi důležité ponechat krajinu v místě stavby netknutou. I proto se do projektu tolik promítá okolní les, který například rozhoduje o orientaci oken tohoto Malého domu.
Osmapadesát metrů výšky, pětistupňový sklon od svislé roviny a davy turistů v okolí. Hned máte jasno: řeč bude o šikmé věži v Pise. Otázka, kterou si kladly už miliony lidí, a to: „Proč vlastně tahle věž nespadne?" se nyní dočkala své odpovědi.
Stavba, která vás okouzlí venkovským stylem a pohodlím. Příjemné bydlení je výsledkem práce maďarských architektů ze studia Barna Architects, kteří vsadili na jednoduchou přirozenost.
Představitelé Rady pro vysoké budovy a městské prostředí (CTBUH) nezpozorní jen tehdy, když se začne někde ve světě stavět další mrakodrap. Živý zájem mají i o probíhající demolice výškových budov. Nedávno také připravili souhrnný přehled stovky nejvyšších budov, které se musely odporoučet k zemi.
Tři patra, která se nachází na vrcholku čtvrté nejvyšší budovy v Bangkoku, skutečně nepatří mezi laciné nájmy. Pokrývají totiž netradiční triplex PANO, kde se luxusem skutečně nešetřilo. Naštěstí ani chytrými a vizuálně přitažlivými nápady. Nechte se s námi inspirovat luxusním interiérem.
Domy se dřív stavěly ze dřeva, zatímco dnes je preferovaným stavebním materiálem beton. A budoucnost? Díky práci Národní švýcarské výzkumné nadace (SNSF) by se horkou novinkou příštích let mohl stát „dřevěný beton“. I když to na první poslech nezní zrovna stabilně, výsledky testů hovoří v prospěch této neobvyklé…
Česká republika už ví, jak bude vypadat jejich pavilon na EXPO 2020 v Dubaji. Autory návrhu pavilonu jsou architekti Jan Tůma a Jindřich Ráftl, zakladatelé tvůrčího studia R/FRM a architektonického ateliéru Formosa AA. Oba autoři jsou doktorandy na Fakultě architektury ČVUT. Díky tomu je jejich práce propojena s…
