Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Do starého kostela vestavěli dřevěnou kapli. Vypadá jako lešení podpírající nebesa

Rekonstrukce a restaurátorské zásahy v sakrálních stavbách patří k velmi komplikovaným zakázkám, při nichž se ryze stavebně-konstrukční řešení musí protínat i se sakrálním pojetím stavby a myšlenkou, že kromě hmatatelného fyzična musí být v místě realizace přítomno i duchovno.
Zdroj: Nelson Garrido

V portugalské Se de Braga (Braze) stojí řada kostelů i katedrál, jež byly vystavěny před staletími a od té doby jsou navštěvovány zástupy věřících. Kaple Imaculada se od nich v těchto dvou aspektech liší. I když je součástí mnohasetletého kláštera, ve své stavební podobě vznikla až ve čtyřicátých letech. A ve své ne zcela dokončené podobě pak po následující dekády nesloužila všem přímo, ale vlastně jen účastníkům kněžského semináře. Což byl i jeden z důvodů jejího poněkud zanedbaného stavu. Pro své skromné kapacitní využití nikdy nebyla prioritou.

Kaple s vnějším betonovým krunýřem

Architekti ji ve válečných letech zbudovali jako podlouhlý sál s betonovou skořápku klenby, navázanou na původní režné a žulové zdivo kláštera. Její vnitřní výzdoba nikdy v plnohodnotném provedení, jež si se sakrálními stavbami spojujeme, dohotovena nebyla. A chátrání, narušení statiky, bylo vedlejším produktem uspěchané práce i opomenutí tohoto díla. V roce 2016, spolu s návrhem na zpřístupnění kaple věřícím, pak konečně padlo rozhodnutí i k zajištění a formálnímu dokončení. A je doslova velkým štěstím shůry, že k návrhu provedení i realizaci byli přizvání architekti ze studia Cerejeira Fontes.

Ti k netradiční zakázce v kapli Imaculada Conceição přistoupili nanejvýš profesionálně, a rozhodli se celý záměr řešit jako restaurátorský projekt. Což není úplně samozřejmé, vzhledem k tomu, že „stáří“ stavby se tu počítá na 80 let, a její jádro je betonově-bunkrovou konstrukcí. Tím, že se rozhodli postupovat stejně, jako u dómů mnohem památnějších katedrál, ale začali navracet místu to, co tu tak citelně po léta scházelo. Atmosféru. Projekt přitom spočíval v záchovných pracích, statickém zajištění, prosvětlení a úpravách, na sektorech celé stavby i v dílčích partiích sálu a chóru. To vše doplněno o specifický požadavek na vytvoření vnitřní kaple Cheia de Graça, místa určeného k rozjímání.

Prostor podepírající nebesa

Hodí se zmínit, že „to všechno okolo“, ty pro bezpečnost a budoucnost stavby nezbytné zákroky -  tedy oživení fragmentů žulových stěn, zajištění překladů a celkové stability betonových stropů, prosvětlení upravenými okny spolklo většinu dostupných prostředků. A na samotnou kapli uvnitř kaple už mnoho nezbývalo. Proto se ji architekti rozhodli – a opět velmi šťastně – rozhodli řešit úspornou cestou. Zužitkovali přitom onu již existující betonovou a kamennou kůži, v níž bez větších zásahů vysochali místo pro důstojný duchovní prostor.  Byť ona sama vestavěná kaple je dřevěná.

Je podpůrnou strukturou, lešením a vybalancovanou vazbou podpěr, které manifestují rozdělení sálu na profánní a sakrální část. Kaple vyrůstá jako strom (tedy spíše trojice provázaných větvených kmenů) ke stropům, a definuje nové dimenze smyslového vjemu. Ve své tektonické podobě kombinované s vnější pomíjivostí materiálu je skutečně strhující. Dřevěná konstrukce je „prostorem v prostoru“, v němž na vás dopadne tíže samoty a izolace, daná i blízkostí masivu betonové krusty, a v okamžiku hledání dalšího kroku pak povědomě zvednete oči v nebi. Zda k hledání odpovědí nebo pokorné modlitbě, to už je na vás.

Místo k rozjímání

Důstojenství kaple v kapli je ale nepochybné, protože svým nekomplikovaným provedením sama vede k introspekci. Prostor je navíc také obdařen akustickou špičkovou kvalitou, protože vnější obal ze sendvičového panelu rozvádí zvukové vlny do sálu. Zajímavým aspektem jsou i prosvětlující štěrbiny v klenbě stropu, které volně navazují na podsvícení Cheia de Graça. Jak podotýkají architekti, svým složením a měřítkem dostal tento prostor úroveň vyšší srozumitelnosti a duchovní rozměr, umožňující dialog mezi prostorem, mezi pozemským jednotlivcem a něčím vyšším, nadpozemským.

Foto: Nelson Garrido

Název projektu: Imaculada a Cheia de Graça Chapel
Lokalizace: Braga, Portugalsko
Architektonické studio: Cerejeira Fontes Architects
Vedoucí projektu: António Jorge Fontes, Asbjörn Andresen, André Fontes
Spolupráce: António Dias, Bruno Marques, Nuno Cruz, Orlando Rodrigues, Duarte Vilaça, Cristóvão Piairo, Sónia Sousa, Mafalda Ribeiro
Liturgie: Joaquim Felix
Malby: Lisa Sigfridsson
Inženýrské stavby: TDP Projecto e Fiscalização, lda - Projecto de Estruturas
Dodavatel stavby: Costeira - Engenharia e Construção SA
Zastavěná plocha: 701 m2
Realizace: 2016

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Foto: Rafał Chojnacki

Větrný mlýn přestavěli na rodinný dům. Ráz historické dřevostavby zachovali

V roce 2021 se začala psát nová historie objektu, který si před časem vyhlédl k úpravě polský investor nedaleko vesnice Lubartów. To, co jej činí neobvyklým, není výměra zastavěné plochy (79 metrů čtverečních) ani fakt, že jde o víceméně „historickou“ dřevostavbu. Je to skutečně nevšední objekt k úpravě rekonstrukcí.…

Foto: Roberto Conte

Zhmotnil stín a postavil dům, který neexistuje

Pokud fandíte umění pod širým nebem hraničící s architekturou, jistě se na vaší mapě neztrácí italské Arte Sella. Jedna z nejpůsobivějších galerií světa. Exponáty vytvořené dílem z přírody a instalované stoprocentně v přírodě zdobí údolí Val Sella už od roku 1986.

Zdroj: Fotolia.com - josefkubes

Znovuzrozený kostel v Neratově v Orlických horách – minidokument ESTAV.cz

Barokní kostel v Neratově byl mezi světovými válkami oblíbeným poutním místem. Na konci druhé světové války dostala jeho šindelová střecha zásah sovětským dělostřeleckým granátem. Situace v druhé polovině dvacátého století u nás opravám kostelů nepřála a ze stavby zbylo jen torzo.

REKLAMA