Již více než dvacet let obývají bludovický zámek s přilehlým anglickým parkem a panskou zahradou opět potomci slavného rodu Žerotínů. Rozsáhlé panství v centru obce v podhůří Hrubého Jeseníku prošlo za tu dobu mnoha proměnami. Pozdně renesanční trojkřídlá budova ve tvaru písmene U, počátkem 18. století barokizovaná, obklopená rozsáhlým anglickým parkem s navazující panskou zahradou byla již několikrát rekonstruována, nejvýrazněji na přelomu 70. a 80. let minulého století – a to bez ohledu na vysoce hodnotné architektonické prvky.
Zámecká paní Karla Mornstein–Zierotin, která sama sebe popisuje jako kastelánku, lesního hospodáře, uklízečku, kulturní referentku a tiskovou mluvčí v jedné osobě, hodnotí toto období jako velmi problematické a ukazuje vzniklé škody, které se prozatím nepodařilo napravit. „Postupujeme, zdá se, poměrně pomalu, ale nechceme se nikomu zavazovat žádnými půjčkami,“ vysvětluje zámecká paní a dodává: „Naši předkové opustili zámek v roce 1945 pouze s osobními věcmi. Po celou dobu se babička s dědečkem snažili o to, aby zde bylo žerotínské muzeum. Chtěli zámek zachovat. Bohužel se jim to nepovedlo. Sbírky byly částečně odvezeny jinam a částečně rozkradeny. Zámek sloužil potřebám obce, byla tady pošta, knihovna a nejrůznější socialistické provozovny…“
Neblahé rekonstrukce let sedmdesátých
Současným aktivitám Žerotínů, jejímž potomkům byl bludovský zámek koncem devadesátých let vrácen, přeje i místní radnice. Část panství a zámecký park jsou otevřeny veřejnosti, konají se zde koncerty a divadelní představení. Karla Mornstein–Zierotin říká, že rekonstrukce zámku a obnovu parku byla provedena nejenom z důvodu špatného technického stavu, ale také kvůli zohlednění nových funkcí v budově zámku a v přilehlém parku. To vše samozřejmě při současném zachování historických hodnot parku a principů, jež do něj vnesli jeho tvůrci v 19. století.
Snahou nové koncepce bylo napravit neblahé rekonstrukce v 70. letech minulého století, které znamenaly hlavně nevhodný zásah do kompozice parku. Bylo odstraněno mnoho hodnotných dřevin a park byl obehnán asfaltovou komunikací. Nová architektonická koncepce se drží původního využití lokality a maximálně podporuje stávající prostorotvorné uspořádání. Přednostně jsou navrhovány domácí druhy dřevin, doplňkově druhy tradiční. Exotické dřeviny jsou zde použity pouze výjimečně. Stávající keřové skupiny včetně buxusových stříhaných plotů byly v celém rozsahu zachovány, často doplněny trvalkovými záhony nebo stínomilnými parkovými druhy rododendronů a hortenzií. Buxusové ploty jsou podsázeny řadou nízkých záhonových růží, jež jsou oblíbenými květinami naší průvodkyně.
Park jako neoddělitelná součást panství
Nepopsatelnou atmosféru zámeckého parku tvoří letité stromy, které doprovázejí po staletí rod Žerotínů. Vyžadují ovšem poměrně komplikovaný pěstební zásah a řadu z nich bylo nutné pokácet. Aby byl zajištěn harmonický rozvoj a zachován unikátní genius loci bylo ovšem nutné respektovat zásadní kompoziční principy a vyjít z původních myšlenek inspirovaných přírodně-krajinářskou anglickou školou. Hlavní nosnou kostrou a samou podstatou parku musejí i nadále zůstat zdravé dlouhověké stromy, které se doplní domácími druhy dřevin, zejména duby, buky, lípy a javory, jež dokážou vytvořit požadovanou prostorovou kulisu, důstojnou a vznešenou atmosféru. V kompozici nesmějí chybět nejrůznější stálezelené i opadavé keře v kombinaci s rododendrony. Důkladnou obnovou procházel také pobytový trávník, kde tráví svůj čas zejména mladí lidé.
Na park dále navazuje panská zahrada, která je rovněž přístupná veřejnosti. Jedná se o samostatnou část oddělenou ohradní zdí usazenou na okraji anglického parku. Nachází se zde několik specifických dřevěných staveb a zbytky původního koupaliště z 30. let minulého století. Stín nabízejí statné borovice a v okolí staveb mladé břízy. Najdeme tady i ovocné stromy a keře, voní tady levandule a další bylinky.
Nová koncepce respektuje původní dispozice pozemku, přidává pouze moderní relaxační plochu s altánem a nabídkou nejrůznějších sportovních aktivit. Při vjezdu do zahrady ponechal architekt část pozemku jako plochu pro skladování dřeva. Centrální osu panské zahrady tvoří v současné době ovocný sad s levandulovým záhonem. Je zde ponechán také dostatečně velký prostor pro hřiště s pečlivě udržovaným trávníkem a plocha pro zeleninovou zahradu. Tato volná kompozice je bohatě doplněna podrostem kvetoucích keřů.
Celková rekonstrukce panství, přestože probíhá pomaleji, než by si majitelé přáli, je prováděna s respektem k původnímu dílu a v duchu tradic slavného rodu. Karla Mornstein–Zierotin říká, že každé své rozhodnutí konzultuje nejenom se svými žijícími rodiči, ale také se svými již dávno zemřelými předky. Věřím, že jsou s novou správou zámku nadmíru spokojeni.
Žerotínové (též Zierotinové) byli jedním z významných českých a moravských šlechtických rodů. Původem stará moravská vladycká rodina byla roku 1478 povýšena do panského stavu a v roce 1706 císařem Josefem I. do říšského hraběcího stavu. Jejich původ se odvozuje od Bluda z Bludova, který byl makraběcím purkrabím v Přerově. Ves a zdejší panství Zierotinové několikrát ztratili, ale vždy ji znovu získali do svého vlastnictví.
Sdílet / hodnotit tento článek