REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Dílo mistra tesaře. Encyklopedii starých krovů od 14. století po současnost najdete v Chebu

Prohlídková trasa Pod střechami chebských domů vás vtáhne do dob starých tesařských mistrů a jejich fenomenální práce. Chebská stezka slouží jako učebnice stavebně technického vývoje krovových konstrukcí od čtrnáctého do dvacátého století. Podívejme se dnes podrobně na jednotlivé konstrukce.
Zdroj: Martina Dokoupilová

O naučné stezce, která je skutečným světovým unikátem jsme psali již v minulém článku. Po pochopení širších historických a architektonických vztahů, ale i samotného vzniku díla se podívejme blíže na charakteristiky konstrukcí podle jednotlivých období jejich vzniku, tedy jakým konstrukčním vývojem postupně prošly.

Krovy vrcholně středověké (14. století)

Nejstarší chebské krovy měšťanských domů pocházejí již z poslední třetiny 14. století. Konstrukce mají příčné vazby tvořené párem šikmých krokví propojených ve třech úrovních vodorovnými hambalky.  Ty jsou s krokvemi spojené tesařským spojem tzv. rybinovým přeplátováním. V plných příčných vazbách jsou pod hřebenem věšadlové sloupky vynášené párovými dvojicemi vzpěr ve tvaru písmene V. Sloupky tvoří společně s rozpěrami a ondřejskými kříži podélnou vazbu.

Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Pozdně středověké (1400 – 1549)

Zástupců této skupiny se v Chebu dochovalo celkem deset. Oproti staršímu schématu jsou tyto krovy obohaceny především o další věšadlové vzpěry, stojaté stolice v několika úrovních a velké ondřejské kříže posilující podélné provázání. To umožnilo zastřešení čím dál větších půdorysů měšťanských domů čímž se zároveň vytvářely mimořádně veliké prostory vhodné pro uskladnění materiálu a zboží v jednotlivých úrovních. Tyto krovy konstrukčně odpovídají širokorozponovým krovům pozdně středověkých vícelodních halových kostelů. Velkým překvapením bylo ověření původnosti všech krovů na východní polovině chebského Špalíčku z tohoto období. Jejich konstrukci tvoří dvojité boční stojaté stolice nesoucí krokve s jednou úrovní hambalků.

Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Renesanční (1550-1599)

U renesančních krovů došlo především ke změně v chápání navrhování vázaných tesařských konstrukcí od kolmo se protínajících rovinných rámů k primárně prostorovým konstrukcím spojeným s nástupem tzv. ležaté stolice. Ta je umístěna ve spodní úrovni, zatímco ve druhé úrovni zůstávají stojaté stolice. V ose pod hřebenem je stále podélná vazba rámové stolice, ale již ve vylehčené a zjednodušené formě. Konstrukce ležaté stolice je tzv. staršího typu což znamená, že rozpěra držící vrcholy dvou šikmých sloupků vynášejících horní podélnou vaznici je odsazena od hambalku. Dlouhý pásek, který to vše fixuje v příčném směru, je přeplátován jak přes sloupek a rozpěru, tak i přes hambalek a krokev. Podélné zavětrování v rovině střechy zajišťují nepravidelné ondřejské kříže.

Raně barokní (1600-1649)

U těchto krovů ze začátku 17. století se udály další revoluční změny v navrhování konstrukcí. Zástupci těchto krovů na domech čp. 492, 472 a 493 mají již plně vyvinutou barokní ležatou stolici dokonce ve dvou nebo i třech úrovních nad sebou. Celý vnitřní prostor těchto krovů je volný pro jakékoliv využití. Konstrukce se skládá ze dvou nebo tří prostorových útvarů nad sebou nesoucích páry krokví. Rozpěra je sice u těchto konstrukcí kvůli osové podélné vaznici odsazena od hambalku, ale ležaté stolice mají pětiboké podélné vaznice v horní i prahové úrovni, pásky jsou čepovány pouze do sloupků a rozpěr a podélné zavětrování v rovině střechy tvoří dvojice pravidelných ondřejských křížů. Mezi dvěma plnými příčnými vazbami najdeme dvě nebo tři mezilehlé.

Vrcholně barokní (1650-1749)

Že byly už raně barokní krovy skutečně progresivní, dokládají o více než sto let mladší konstrukce vrcholně barokních ležatých stolic, které se většinou liší jenom v detailech, např. nahrazení vazných trámů v mezilehlých vazbách krátčaty. Z tohoto období se zde zachoval opět velmi hodnotný soubor deseti krovů, kde můžeme vidět použití vyspělých ležatých stolic opět ve dvou nebo dokonce třech úrovních nad sebou. Podélná zavětrování v rovině střechy kombinují několik schémat symetrických ondřejských křížů, velkých vzpěr tvaru písmene V v jednoduché podobě, nebo doplněných krátkými symetrickými vzpěrkami až k jednoduchým párovým vzpěrám. Obrovské rozpony přesahující i 20 metrů si vynutily opětovné doplnění stojatými stolicemi v různých úrovních a podobách, většinou zavětrovaných v příčném i podélném směru symetrickými pásky. Zajímavostí je časté zdobení trámů seříznutím jejich hran nebo zbytky půdních vestaveb.

Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Pozdně barokní a raně klasicistní (1750-1829)

Tyto konstrukce z druhé poloviny 18. a počátku 19. století se vyznačují snahou o další kombinace ležatých a stojatých stolic mířících k subtilitě a vylehčení, zjednodušení podélné vazby ležaté stolice a nahrazení vazných trámů v mezilehlých vazbách systémem krátčat do výměn, čímž se z nich stávají vazby prázdné. Poprvé se také snižuje celková výška krovů a tím i sklon střech.

Klasicistní (1830-1899) a 1. pol. 20. století

V období po roce 1830 se u celkem dvanácti případů setkáváme s širokou paletou různých typů krovů. Přežívají varianty vylehčených ležatých stolic a vracejí se různé podoby stolic stojatých. Obecně jsou konstrukce jednodušší, subtilnější, se snahou o omezení dlouhých profilů. Zároveň se většinou podstatně snižuje výška krovu, čímž se zákonitě mění geometrická figura celé střechy s nižším sklonem a menší nápadností její hmoty. Konstrukčně se mezi doposud výhradně používanými krokevními krovy s hambalky začínají objevovat vaznicové krovy bez hambalků, které jsou někdy nahrazeny kleštinami.

Novodobé asanační krovy (1950-1967)

Mezi tyto krovy patří soubor nejméně tří desítek krovů z doby asanace historického jádra Chebu v letech 1950-1967. Jde o často velmi mohutné vaznicové konstrukce, které musely respektovat hmotu původních střech. Byly navrženy jako dobře promyšlené kvalitní stavitelské konstrukce a provedeny pečlivě tesařským způsobem, byť s použitím soudobých technik strojního řeziva a spojovacích prostředků v podobě šroubových svorníků. Proto mají i přes své nevelké stáří velkou památkovou a stavebně historickou hodnotu. Typologicky jde o vaznicové konstrukce, nesené systémem stojatých a šikmých stolic, ztužované pomocí párových kleštin. U větších rozponů jde většinou o kombinaci dvou stojatých, nebo šikmých stolic ve spodní úrovni, s dvěma vysokými stolicemi podpírajícími vaznice ve druhé úrovni, ale vybíhajícími již z vazných trámů v první úrovni. Vaznice v podélném směru pomáhají vynášet symetrické párové pásky, v příčném směru vazby ztužují párové šroubované kleštiny.

Zdroj: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Nadační fond Historický Cheb

Městský nadační fond vznikl za účelem ochrany a obnovy kulturních památek v Chebu a na Chebsku. Dosud má na svém kontě jedenáct uskutečněných projektů, z nich neznámějším se stala obnova věží kostela sv. Mikuláše. Všechny projekty najdete na www.historickycheb.cz. Projekt Historické krovy – chebský fenomén se stal stěžením a stálým projektem. Fond k němu vydává odborné publikace, instaluje výstavy, zprovoznil uvedenou prohlídkovou trasu a pořádá různé edukační programy pro školy a veřejnost. Cílem činnosti fondu je vedle odborného poznání, ochrany a propagace této výjimečné památky také prohloubení vztahu obyvatel k městu a zatraktivnění návštěvy města turistům.

Zdroj: Historické krovy - chebský fenomén. Krovy městských domů ze 14.-20. století / Michal Panáček, David Otáhal, Tomáš Kyncl. Nadační fond Historický Cheb 2017. ISBN:978-80-87699-11-9 

Ing. arch. Martina Dokoupilová

Vystudovala obor Architektura a stavitelství na ČVUT, nyní pracuje ve stavební firmě. Jejím koníčkem je cestování, při kterém ráda poznává cizí kulturu, architekturu a přírodu. Zajímá jí také psaní a interiérový design.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Šikmé střechy

Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Historie pod střechou. Umění mistrů tesařů od 14. století po současnost naleznete v krovech v Chebu

Prohlídková trasa Pod střechami chebských domů vás vtáhne do dob starých tesařských mistrů a jejich fenomenální práce. Chebská stezka krovy slouží jako učebnice stavebně technického vývoje krovových konstrukcí od čtrnáctého až dvacátého století. Tento komplex objevený z části náhodou je díky Nadačnímu fondu…

Zdroj: Fotolia.com - thongchai

Systém dešťové kanalizace. Jak odvádět vodu ze střech

Dešťová kanalizace je částí vnitřní kanalizace, sloužící k odvádění srážkových vod především ze střech a zpevněných ploch v objektu. Zahrnuje trubky, tvarovky, příslušenství (např. vpusti) a drobné objekty (např. revizní šachty). Do odpadního potrubí dešťové kanalizace nesmí být napojeno připojovací potrubí od…

Zdroj foto: TopGis.cz

Záběry po tornádu. Porovnejte, kolik práce již bylo uděláno. Architekti i ministerstvo nabízí pomoc

Spoušť, jakou Česko nepamatuje, ale také obrovská vlna solidarity a odvedené práce při odstraňování následků ničivého tornáda, které se jihem Moravy prohnalo na konci června. Obojí ilustrují letecké snímky, jež si nechalo pořídit vedení kraje. Ty nabízejí nejen aktuální pohled na zasažená místa na konci července, ale…

Zdroj: Ing. Zdeněk Žabička

Jak odvést dešťovou vodu ze střechy: Gravitační odvodnění

Vnitřní kanalizace se navrhuje tak, aby byl zajištěn odtok odpadní vody, pokud možno, bez nároku na doplňkovou energii. Veškeré odpadní vody ze střech a podobných ploch a ze zařizovacích předmětů, které jsou umístěny v podlažích nad úrovní terénu, se mají odvádět gravitačně.

Zdroj: Jiří Zilvar

Český soběstačný dům využívá na maximum výhledy do krajiny a energii ze slunce. Vyzkoušeli jsme ho!

Samota, klid, výhled na okolní lesy, zpěv ptáků a bzučení hmyzu. To jsou hlavní atributy místa, ve kterém stojí dům, který nepotřeboval žádné přípojky. Funguje zcela autonomně a známý je pod názvem Český soběstačný dům. Naši redaktoři v něm strávili tři dny, aby ho důkladně odzkoušeli. Co zaujalo šéfredaktora…