REKLAMA
Hledat

Fotosoutěž Otevřená Praha Pořádá ESTAV.cz a Open House Praha.

estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Historie pod střechou. Umění mistrů tesařů od 14. století po současnost naleznete v krovech v Chebu

Prohlídková trasa Pod střechami chebských domů vás vtáhne do dob starých tesařských mistrů a jejich fenomenální práce. Chebská stezka krovy slouží jako učebnice stavebně technického vývoje krovových konstrukcí od čtrnáctého až dvacátého století. Tento komplex objevený z části náhodou je díky Nadačnímu fondu Historický Cheb a samotnému městu Cheb otevřen a zpřístupněn i pro širokou veřejnost. Pojďte se tam podívat s námi.
Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Pod krovem stojí dům

Takto zachovalý a rozsáhlý průřez tesařských konstrukcí od 14. do 20. století oustředěný na jednom místě nemá ve střední Evropě obdoby. Město Cheb a jeho historické stavby jsou totiž samy o sobě v mnohém výjimečné oproti jiným českým a moravským městům. První stavby zde začaly vznikat okolo hradu a odtud se živelně rozšiřovaly. První písemný doklad o Chebu jako městu je již z roku 1203. Dnešní náměstí Krále Jiřího z Poděbrad začalo vznikat v prvních desetiletích 13. století, v kontextu českých měst patří tedy mezi nejstarší. Poslední velký zničující požár celého města se odehrál v roce 1270 a stal se rozhodujícím impulzem pro vrcholně středověkou přestavbu celého města.

Základní pozoruhodnou charakteristikou chebských domů je odlišná šířka jejich parcel, než bývalo zvykem. Tradiční úzké parcely typické pro gotické město zde nejsou pravidlem. Většina domů je zde na středně široké čtrnáctimetrové parcele nebo širší, okolo osmnácti metrů. Zda to má více souvislost s movitostí původních majitelů nebo jde spíše o přebírání vzorů ze sousedního Německa je předmětem odborných diskusí. Jisté však je, že šířka, a především výška domů s okapově orientovanými střechami rozdělenými zděnými štíty je zřejmě základním předpokladem toho, že od roku 1270 nepostihl jádro města žádný další zničující požár.

Pod střechami domů v Chebu se ukrývá světový unikát: přehlídka historických krovů. Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Na podobě domů a krovů se jistě podepsalo i to, že Cheb byl v té době městem kupců, kde byl povolen čtrnáctidenní trh a kupecké zboží se ve městě muselo i skladovat. Vysoké střechy kupeckých patricijských domů tedy byly ideálním místem pro uložení zboží, jak to známe třeba z německých hansovních měst. Nesmírné bohatství předních měšťanů potom mělo vliv i na velikost a výstavnost jejich domů. Chebské domy byly již od středověku tak dostatečně veliké a vysoké, že v pozdějších obdobích kapacitně dostačovaly a nebylo potřeba je již rozšiřovat a zvyšovat nastavováním dalších pater.

To je nepochybně další z klíčových faktorů, proč zde můžeme oproti jiným historickým městům dodnes obdivovat středověké nebo raně novověké krovy. V neposlední řadě z movitosti majitelů vyplývají i předpoklady pro skvělé tesařské provedení krovů s kvalitně vybraným dřevem v dostatečných dimenzích, aby mohly být pokryty bezpečnou pálenou krytinou, která dokázala taktéž zabránit rozšíření lokálních požárů obvyklých ve středověku.

Tesařské řemeslo a stavba krovu

Tyto historické krovy jsou fascinující tesařská díla vytvořená před staletími. Vyžadovaly vysoké intelektuální, logistické a řemeslné schopnosti. Fascinující je už samotný proces přípravy, výroby a sestavení takového krovu. Tesařský mistr musel být schopen konstrukci vymyslet, navrhnout i spočítat její cenu. Není tedy divu, že tato profese byla velmi vážená a tito mistři se často stávali i městskými staviteli a podíleli se dokonce i na politickém řízení měst.

Pod střechami domů v Chebu se ukrývá světový unikát: přehlídka historických krovů. Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Tesařský mistr měl k sobě obvykle dva až tři tovaryše, na větší akce si musel najímat i více pomocníků. Při zadání stavby si po dohodnutí rozsahu zakázky zaměřil základní rozměry objektu a následně navrhl konstrukci projekčním vykreslením na pergamen či papír, nebo dokonce zhotovením dřevěného modelu. Po schválení stavebníkem byla uzavřena smlouva a mohlo se začít. Vlastní práce pak začala přípravou stavebního materiálu, což se dělo většinou v zimě. Tesaři odešli do lesa, aby pokáceli potřebné množství stromů.

Základním způsobem je zbavili větví a dokud byla půda zmrzlá, pomocí vozů je dopravili na tesařský dvůr pod rozestavěným objektem. Poté následovalo osekání do podoby hraněných trámů a dále vlastní výroba vazeb krovu. Pomocí latí sloužících jako obrovská kružítka byly z projekčních plánů vyneseny geometrické tvary jednotlivých vazeb. U opakujících se příčných vazeb potom první sloužila jako vzorová. Pro spojení prvků ve vazbách se tvarovaly obvyklé plátové nebo čepované spoje zajištěné dřevěnými hřeby, pro něž se oba spojované prvky provrtaly velkým nebozezem. Každá vazba se zkusmo sroubila na zemi, poté opět rozebrala a znovu sestavila až na střeše. Aby se tyto vazby sestavily znovu stejně, byl každý prvek opatřen charakteristickou tesařskou značkou, která určovala jeho konkrétní místo v konstrukci. Při zkoumání těchto značek se potvrdilo i známé pravidlo, že krovy byly stavěny z čerstvého mokrého dřeva, které se lépe zpracovává a nevadilo, že vysychalo zavázané do konstrukce krovu, která ho podržela proti většímu kroucení a praskání.

Pod střechami domů v Chebu se ukrývá světový unikát: přehlídka historických krovů. Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová

Po kompletní výrobě a opětovném rozebrání vazeb na tesařském dvoře byly na koruny zdiva prvně vytaženy a umístěny pozednice a na ně položeny vazné trámy, které tak vytvořily pracovní plošinu. Vytahování trámů nahoru zvládali pomocí dřevěných jeřábů, kladek a lan. Poté tesaři roubili na plošině jednotlivé příčné vazby a posléze je opět pomocí lan a kladek zvedali a ustavovali do svých pozic.

Teprve po postavení několika příčných vazeb se provazovaly stolicemi i v podélném směru a zavětrovávaly šikmými vzpěrami a ondřejskými kříži. U ležatých stolic se nejprve stavěla prostorová konstrukce ležaté stolice v jedné nebo více úrovních a pak se na ně kladly krokve provazované hambalky. Jednotlivé spoje se zajišťovaly dřevěnými hřeby, aby při zatížení konstrukce střechou a vysychání dřeva nedošlo k jejich rozpojení. Poté se už zalaťovalo a na řadu přišli pokrývači. Až tehdy když byla celá střecha dokončena, dostal tesař odměnu za své dílo. U velkého krovu celá stavba mohla trvat i celý rok.

V příštím článku se podíváme na jednotlivé krovové soustavy, jaké v Chebu můžete navštivit. Nenechte si ujít nic z portálu ESTAV.cz a aktivujte si týdenní zpravodaj zdarma.

Nadační fond Historický Cheb

Městský nadační fond vznikl za účelem ochrany a obnovy kulturních památek v Chebu a na Chebsku. Dosud má na svém kontě jedenáct uskutečněných projektů, z nich neznámějším se stala obnova věží kostela sv. Mikuláše. Všechny projekty najdete na www.historickycheb.cz. Projekt Historické krovy – chebský fenomén se stal stěžením a stálým projektem. Fond k němu vydává odborné publikace, instaluje výstavy, zprovoznil uvedenou prohlídkovou trasu a pořádá různé edukační programy pro školy a veřejnost. Cílem činnosti fondu je vedle odborného poznání, ochrany a propagace této výjimečné památky také prohloubení vztahu obyvatel k městu a zatraktivnění návštěvy města turistům.

Zdroj: Historické krovy - chebský fenomén. Krovy městských domů ze 14.-20. století / Michal Panáček, David Otáhal, Tomáš Kyncl. Nadační fond Historický Cheb 2017. ISBN:978-80-87699-11-9 

Ing. arch. Martina Dokoupilová

Vystudovala obor Architektura a stavitelství na ČVUT, nyní pracuje ve stavební firmě. Jejím koníčkem je cestování, při kterém ráda poznává cizí kulturu, architekturu a přírodu. Zajímá jí také psaní a interiérový design.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA