To je diametrálně odlišné od staveb, které jsou ve své podstatě jen hotelovým pokojem zavěšeným ve větvích. Mezi iluzí zprostředkované obyvatelnosti a skutečně trvalým obýváním existuje propast, kterou ale realizovaný projekt Drovers’ Bough překlenuje. Ostatně, sám o sobě je do značné míry mostem. Úzkou a podlouhlou plošinou, vyzvednutou nad úroveň terénu.
Domek na stromě, jaký jste si vždy přáli. Má úžasný výhled. Jeho konstrukce zaroste do stromu
přečíst článekZa netradiční se dá považovat i jeho lokace: poněkud konzervativní Anglie nepatří k zemím, které by si hrátky se stromy dopřávaly. Nemají tu ani pořádné lesy. Jenže architekti si vystačili s malým hájem, který stojí ztracený mezi pastvinami South-West Herefordshire. I v tom je vlastně skryt další háček: ty stromy jsou zatím příliš malé na to, aby dnes unesly zátěž vložené stavby. A ta je proto vyzvednuta na stávající úroveň jejich korun, noří se mezi ně, aniž by je vyloženě svou strukturou potlačovala nebo využívala. Drovers’ Bough roste mezi stromy, které jej teprve ponesou a obalí. Nebo taky ne – je stavěn tak, aby tu nemusel zůstat napořád.
A do třetice – architekti z Akin Studio tu vystupovali spíš v roli rádců. Formovali podobu projektu, dodávali klientům potřebné know-how. Břemeno realizace, práci, ponechali na nich. Znamenalo to i to, že se nemuselo tolik spěchat, na dohotovení nebyl komerční tlak. Dílo bylo zábavou. Výsledkem je tak velmi milá chata nízkorozpočtovka, netradičně uchopená (a velmi netradičně umístěná) dřevostavba, která v zásadě neopakuje chyby klasických DIY projektů, byť vznikala svépomocí.
Hezky uprostřed pustiny
Její nezjevnou silnou stránkou je pak odlehlost, izolovanost objektu od okolí a civilizace. Stojí na parcele o rozloze 27 akrů (cca 10 hektarů), a k nejbližší vesnici, lidem, je to odtud 12 kilometrů. Přes řeku a potok bez mostu. Kolem sebe má stavba jen louky a pastviny, živé ploty a nízké kamenné zídky, kdesi za zády zvlněné kopce Black Mountains (jejich vrcholky mají 600 metrů nad mořem). Je to prostě krásně ztracené místo, a stavba na to svým pohádkovým duchem reaguje.
Drovers’ Bough svým stavebním pojetím interpretuje zážitek ze stavby usazené v korunách stromů, ačkoliv na ně svou váhu nepřenáší. Staví se co nejblíže k nim, aniž by je pokácel nebo poškodil jejich kořeny. Tahle ambice se pak posílila tím, že byl objekt zvednut na podpůrné pylony (dřevěné „nohy“), což umožnilo, aby se pod ním klidně pásly ovce, případně pod ním hledaly stín a úkryt za deště. Výška stavby podpořila rozhledy do krajiny, a umožnila širší splynutí stavby s objemem zeleně, která ji skrývá.
V základním zadání bylo zmíněno, že má jít o stavbu nízko-energetickou, svým provozem blízkou uhlíkové neutralitě. A to jak po stránce výstavby, tak i provozu. Tyto indicie se promítaly do celkového plánu, jež dnes zahrnuje 32 metrů čtverečních obytné plochy. A vnějšího přístupového tělesa, mostku se schodištěm.
Minimální odpad, maximální efekt
Proporce a hmoty domu byly diktovány rozestupem mezi stromy. Požadavek klientů na krytí stavby zelení se vzácně shodoval i s požadavky stavebního úřadu: tam byli schopni zde povolit jen takovou novostavbu, která nepůjde vidět. I proto se vtěsnává mezi stromy. Pro vlastní konstrukci byla zvolena prefabrikovaná dřevěná panelová konstrukce, která byla zvednuta na dubových nohách tak, aby měla minimálně dvoumetrovou světlou výšku pod sebou.
Ocelové patky spojují „dubové nohy“ se zemí. Jinak pod zemí se patky navazují na základy ze šroubových pilotů, což umožňuje, aby budova seděla okouzlujícím způsobem těsně blízko stromů bez nutnosti dalšího výkopu nebo betonování.
Hlavní konstrukci tvoří sloupy z dubového dřeva (pochází z místních zdrojů), obložení je z hrubě řezaného modřínu. Koncepci doplňují okna v dubových rámech, a podlahy (dubové), recyklované z jiného zdroje a regenerované pro potřeby dalšího užívání. Jsou opatřeny podlahovým vytápěním. Z druhé ruky pochází i tepelná izolace. Při stavbě byl minimalizován vznik odpadu. Například vytvořením dveří a terasových palubek z přebytečných dubových odřezků a modřínového obložení.
Dubové kůly jsou „sešroubovány“ k sobě pomocí na míru vyrobených třmenových desek, potřebných pro zajištění strukturální integrity před silným větrem. Ale také pro snadnou demontáž. Může být, že idea stavby se přežije, anebo se její majitelé odstěhují. A pak za sebou nechtějí v krajině zanechat nic navíc. Kdyby k tomu došlo dříve, než vložený objekt zaroste mezi stromy, je možné jej rozebrat a mezeru by vyplnily mladé výhony.
Ovce tu dávají dobrou noc a hlídají
Úzký profil tu definuje plán: do objektu se vstupuje po dlouhém schodišti, které svým průběhem vybízí k neuspěchanému přístupu. Pomocné/obslužné prostory jsou efektivně uspořádány na méně než polovině půdorysu s kuchyňskou linkou, koupelnou a mezonetovým prostorem na spaní. Zajímavým rysem je zdvojená výška stropů, která se u tak svými rozměry malé stavby prezentuje vůči obyvatelům velmi velkorysým prostorem.
O světlo tu nouze není: čelní okno nabízí výhled do krajiny, v níž není lidí, a ovládají jí ovce. Ty se k domu večer stahují. Jsou to ovce hlídací – pokud by se někdo chtěl proplížit dovnitř, probudil by je a spustil kakofonii jejich zvonců.
Dvě sklápěcí okna směřující na východ a západ, podporují prostup tlumeného denního světla a kontakt se zelení. Menší proporcionální okna jsou umístěna v prostorách pro vaření, mytí a spaní, aby poskytovala intimní rámované výhledy, a také přirozené větrání. Zdrojem vody pro stavbu je blízký pramen (cestu k němu musíte zatím vážit pěšky, ale není to prý daleko). A z hlediska spotřeby energie je dům nezávislý na vnějších zdrojích, protože je napojený na 20 solárních panelů vlastní farmy, které se nachází poblíž.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Drovers’ Bough |
| Typ projektu: | nízkoenergetická dřevostavba mezi stromy |
| Architektonické studio: | Akin Studio |
| Lokalizace: | Newton Saint Margarets, South-West Herefordshire, Anglie |
| Vedoucí projektu: | Louis Jobst, Ross Keenan |
| Strukturální inženýring: | DAT Design |
| Stavební dozor: | Louis Jobst Studio, Tadelakt |
| Interiér: | Mark Hamilton Furniture |
| Osvětlení: | Louis Jobst Studio |
| Rok dokončení (finalizace): | 2021 |
| Užitná plocha: | 32 m2 |
| Klient: | soukromá osoba (Louis Jobst) |
Sdílet / hodnotit tento článek