Architekt Aleš Brotánek, který se na rekonstrukci podílel, symbolicky říká, že milínské sídliště konečně vykročilo ze stalinské éry směrem k nezávislosti, ke zdravému ekologickému bydlení: „Původní sídliště vzniklo v padesátých letech jako důsledek nárůstu počtu obyvatel na Příbramsku. Byl to souběh okolností související s vysidlováním zatopených obcí v budované Orlické přehradě a toho, že Sovětský svaz zde v rámci reparací za pomoc při osvobozování ČSSR organizoval těžbu uranu. V pracovně trestních táborech využíval mukly, kteří se podíleli i na výstavbě tohoto sídliště ve stylu socialistického realismu. Technicky šlo o byty na úrovni 19. století s kamny na uhlí v každém pokoji…“
Ekonomické limity obce a dotace
Celková proměna bytových domů v obci Milín byla dokončena na podzim roku 2021. Pozitivně lze hodnotit nejenom kvalitu rekonstrukce, ale i prozíravý postup obecního úřadu a pochopení smyslu státních a evropských dotací. Obec totiž nepřistoupila počátkem devadesátých let na divokou privatizaci bytů do osobního vlastnictví, nešlo tak k obvyklým majetkoprávním zmatkům, jež často brání komplexním rekonstrukcím domů, kdy je takřka nemožné dosáhnout většinové shody. Objevily se ovšem jiné problémy, a to v podobě ekonomických limitů samotné obce. Snad proto byl původní záměr redukován pouze na výměnu okenních výplní vnějšího pláště se zateplením. Nakonec ale i ten potřeboval výraznou pomoc ve formě státní dotace. Až teprve rok 2017 přinesl opravdovou změnu, kdy svitla naděje na spolufinancování revitalizace bytových domů z Evropského fondu pro regionální rozvoj z Integrovaného regionálního operačního programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). „Teprve promyšlené nastavení pravidel spolufinancování z fondů EU umožnilo řešit energetickou efektivitu komplexně, včetně kvality vnitřního prostředí bytových domů. Výskyt plísní se po předchozí dílčí výměně těsných oken naopak zhoršil a nepomáhaly ani zvýšené dávky dezinfekcí. Paradoxně to umocnilo potřeby profesionálního komplexního přístupu,“ dodává Aleš Brotánek a dále popisuje vlastní studii celkové rekonstrukce a jednotlivé instalace.
Foto: akad. arch. Aleš Brotánek, ABatelier Sedlice
Technický stav před rekonstrukcí
Zateplení odhalilo další problémy s technickým stavem budov, které pak narůstaly geometrickou řadou. Výměnu oken, tam kde ji neprovedli sami nespokojení nájemníci, obec zajistila na celém sídlišti, následně byla nucena přistoupit i k opravám střech v havarijním stavu. Navíc původní standard vytápění lokálními kamny na uhlí v každém pokoji si nájemníci podle vyprávění Aleše Brotánka též divoce a individuálně v průběhu let více či méně nekoncepčně doplňovali na ústřední vytápění uhlím, plynem, nočním proudem nebo krbovými teplovzdušnými kamny na dřevo. Z těchto okolností pak vyvstávaly největší potíže, když se objevila šance přiblížit se nějakému dotačnímu titulu: „Praktické okolnosti realizace narážely na nedostatečnou dokumentaci stávajícího stavu i divoce provedených úprav v bytech, které komplikovaly projektovou přípravu. Nejobtížnější bylo překonat odpor části nájemníků, protože nebyla jiná možnost, než všechny stavební práce i v interiérech provádět při plné obsazenosti bytů průběžně během všech ročních období několika let. Do jisté míry bylo pochopitelné, že ti, co nečekali a sami investovali do některých úprav v interiérech nekoncepčně, vyhodili své peníze doslova oknem. Většina lidí ale pochopila, že přínosy převažují nad ztrátami a k petičním výzvám odpůrců komplexního řešení se připojila jen menšina…,“ upřesňuje architekt.
Foto: akad. arch. Aleš Brotánek, ABatelier Sedlice
Komplexní rekonstrukce se vždy vyplatí
Jako velkou chybu označil Aleš Brotánek to, že se výměna oken neprováděla současně se zateplením, obec i samotní nájemníci mohli výrazně ušetřit. Bylo možné volit kvalitnější profil oken za stejnou cenu a profesionální přístup k jejich zabudování, včetně záruk. Komplikované bylo podle jeho slov hlavně znovuosazení před lety vyměněných plastových oken. Bylo nutné je opatrně vypreparovat z ostění a nově osadit do roviny tepelné izolace na kotevní profily, aplikovat těsnicí pásky a zednicky začistit celou vnitřní špaletu. To byl hlavní důvod většiny sporů. Nakonec se ale podařilo prosadit provedení bez narušení tepelné vazby, která byla příčinou rosení a vzniku plísní. Vyřešily se i tepelné mosty, včetně potlačení tepelné vazby základů. Přes komplikovanou konstrukci římsy, stropu půdy a naprosté většiny podlah nad sklepy byla provedena souvislá tepelná obálka stěn. Odbouraly se vystupující římsy balkónů a přístřešků a nahradily se novými s použitím kotevních prvků s přerušenou tepelnou vazbou. Projekt a fotografická dokumentace ateliéru ukazuje postup prací, který dále komentuje sám architekt: „Hlavní střešní římsa musela být opláštěna tenčí vrstvou izolace s ohledem na geometrii střechy s kvalitnější tepelnou pěnovou izolací. Základy bylo nutné odkopat a doizolovat do nezámrzné hloubky, aby se vyřešila tepelná vazba styku s terénem a vnitřním přetažením tepelné izolace po stěnách pod úroveň stropů ve sklepích. Zcela se tak odstranila jedna z příčin vzniku plísní, které se tvořily na promrzajících partiích,“ pokračuje Aleš Brotánek.
Foto: akad. arch. Aleš Brotánek, ABatelier Sedlice
Důležitá je kvalita vnitřního prostředí
Podstatným rysem komplexní rekonstrukce bytových domů na Příbramsku měla být kvalita vnitřního prostředí. Projektanti ji vyřešili instalací řízeného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací). Ta se podílí na zvýšení komfortu bydlení bez nutnosti větrat okny a navrací energii do domu spolu s optimálním množstvím čistého vzduchu. „Zdraví a pohodlí vysoce převyšuje přínosy nad úspory energie,“ říká architekt a dodává, že omezení v konstrukcích domů neumožnilo umístit větrací jednotku do sklepa, ale musel se zvolit půdní prostor, přičemž nejobtížnější bylo najít optimální trasy přívodního a odtahového vzduchu pro každý byt, protože zdánlivě typově stejné domy se od sebe provedením v konstrukcích značně odlišovaly. K tomu ještě nezaměřené dodatečné úpravy dispozic v bytech kladly vysoké nároky na koordinaci a každý byt musel být až po zpřístupnění individuálně doladěn těsně před realizací. „Jádrové vrtání připravilo prostupy pro trasy potrubí VZT rozváděné pod stropem v chodbách, které následně zakrývá podhled. Tato stavební úprava prováděná za provozu posouvá všechny obyvatele mezi svaté. Odměnou je ale čistý vzduch, který je rozptylován do každé obytné místnosti nástěnnou vyústkou a odváděn přes chodby do kuchyně, WC a koupelny k rekuperaci,“ dodává s úsměvem architekt.
Foto: akad. arch. Aleš Brotánek, ABatelier Sedlice
Výsledkem je moderní komfort bydlení
Dvacet dvoupodlažních bloků podsklepených bytových domů se podařilo z třídy energetické náročnosti G, a v několika případech i F, transformovat do třídy B a někde dokonce i do A. To vše při zachování původního charakteru staveb s lepšími užitnými vlastnostmi nově zavěšených balkónů, do nichž byla integrována původní mříž. Z obrázků je patrné, že vstupy do domů doplnily lehké přístřešky volně inspirované původním designem balkónů. Nahrazením zdrojů na uhlí došlo k významnému zlepšení kvality života na sídlišti i v přilehlých lokalitách. Vše je navíc připraveno pro další možné změny ve smyslu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Vytápění by třeba v budoucnu mohla řešit lokální bioplynová stanice z domovních a městských organických odpadů, kterou by bylo jednoduché napojit na stávající rozvod a nahradit zemní plyn. Milínské sídliště na Příbramsku takto konečně vykročilo ze stalinské sféry do moderního světa směrem k nezávislosti a zdravému bytovému komfortu.
Foto: akad. arch. Aleš Brotánek, ABatelier Sedlice
Stavební úpravy bytových domů Milín, revitalizace dvaceti bytových jednotek
| Autoři: | akad. arch. Aleš Brotánek, Ing. arch. Jan Praisler |
| Realizace: | 2021 |
Bytový dům: Školní 240, 241 (příklad 1)
| Objem budovy V: | 2 058,8 m3 |
| Celková plocha obálky budovy A: | 1 751,1 m2 |
| Objemový faktor tvaru budovy A/V: | 0,85 m2/m3 |
| Celková energeticky vztažná plocha Ac: | 691,7 m2 |
| Průměrný součinitel prostupu tepla – obálka budovy Uem: | 0,21 W/(m2K) |
| Energetická náročnost budovy: | kategorie A - 91 kWh (m2 rok) |
Bytový dům, Školní 239, 238, 237 (příklad 2)
| Objem budovy V: | 3 642,9 m3 |
| Celková plocha obálky budovy A: | 1 960 m2 |
| Objemový faktor tvaru budovy A/V: | 0,54 m2/m3 |
| Celková energeticky vztažná plocha Ac: | 1 184,3 m2 |
| Průměrný součinitel prostupu tepla – obálka budovy Uem: | 0,28 W/(m2K) |
| Energetická náročnost budovy: | kategorie B - 85 kWh (m2rok) |
Sdílet / hodnotit tento článek