REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Autorské právo ve stavebnictví: Projektová dokumentace ze dvou pohledů. Co na to soukromé a veřejné právo?

Projektová dokumentace na dům podle veřejnoprávního předpisu nemusí být to samé ve světle soukromého smluvního práva. Jak to tedy je? Oba pohledy je potřeba brát v potaz odvisle od situace. Například autorem architektonického díla dle autorského zákona nemusí být jen autorizovaný architekt. Právní klubko pomůže rozmotat advokátka Pavla Voříšková.
Zdroj: AdobeStock.com - chaosamran_studio
Zdroj: AdobeStock.com - chaosamran_studio

Přestože je architektonická a inženýrská profese v oblasti stavebnictví do značné míry determinována veřejnoprávními předpisy, zejména stavebním zákonem (a prováděcími právními předpisy), je třeba mít na zřeteli, že dle § 1 odst. 1 in fine občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „ObčZ“), je uplatňování práva soukromého (včetně práva autorského) nezávislé na uplatňování práva veřejného a tudíž definice projektové dokumentace ve veřejnoprávních předpisech nemusí mít relevanci v soukromém smluvním právu.

Podle důvodové zprávy k občanskému zákoníku vyplývají z ustanovení § 1 odst. 1 in fine ObčZ tyto závěry:

  1. výraz dualismu soukromého a veřejného práva (vztahy mezi jednotlivci vs. výkon veřejné moci);
  2. tato zásada neznamená, že soukromé právo je nezávislé na veřejném právu (relativně svébytné části jednotného právního řádu);
  3. konkrétní představa dílčích projevů (veřejnoprávní zákaz, resp. absence veřejnoprávního oprávnění nemá mít přímé důsledky na soukromoprávní poměry);
  4. styčné body soukromého a veřejného práva vyžadují výslovnou úpravu.

Předpoklady aplikace soukromého práva je třeba primárně hledat v soukromém právu podle smyslu a účelu daných ustanovení.

Příklad:

Porušení norem veřejného práva nemusí vést k porušení autorských práv a naopak. Jako příklad je možné uvést, že autorem architektonického díla může být kdokoli, nikoli jen autorizovaný architekt, kdežto kupříkladu autorské dílo v podobě projektové dokumentace může (kromě výjimečných případů) předkládat k územnímu či stavebnímu řízení (nebo ke společnému řízení) jen autorizovaný architekt (nebo v některých případech i autorizovaný inženýr).

Projektová dokumentace z pohledu soukromého práva

Obsah pojmu projekt, projektování či projektová dokumentace může mít v oblasti soukromého smluvního práva jiný obsah dle autonomie vůle smluvních stran.

Podle názoru Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2081/2007): „Pro posouzení této věci přitom není podstatné, zda a jakým způsobem je pojem projekt, či projektová dokumentace definován v předpisech stavebního řízení, tím méně pak, zda ten který z účastníků jednal v souladu či v rozporu s předpisy stavební řízení upravujícími. Podstatné je však, jaký význam je tomuto pojmu zpravidla přikládán v obchodním styku a jaká je vůle jednajících osob, na níž lze v daném případě usuzovat mimo jiné z okolností, za nichž byl projev vůle učiněn, a z okolností které následovaly (z následného chování stran).“

Podle novějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4728/2016) pak: „Ostatně otázku, co je míněno pojmem „projekt“ nelze zodpovědět obecně, nýbrž vždy jen se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu. Dovolací soud tedy nemůže dát obecnou odpověď na otázku, co se rozumí termínem „projekt“, nýbrž může pouze zkoumat, zda při interpretaci tohoto pojmu soudy nižších stupňů neporušily zásady výkladu právních úkonů. [...] Výkladem pojmu projekt se zabývaly zevrubně Okresní soud v Hradci Králové a Krajský soud v Hradci Králové ve věci vydání bezdůvodného obohacení, jež na základě provedeného dokazování dospěly k závěru, že termínem „projekt“ nebyla mezi účastníky myšlena kompletní stavebně technická projektová dokumentace, ale pouze plánek rozmístění zubařských křesel a dalšího zařízení. V projednávané věci tedy odvolací soud neměl důvod, proč termín „projekt“ posoudit odlišně, neboť ve sporném civilním řízení vychází soud z tvrzení účastníků a provádí důkazy zásadně k návrhu účastníků, nikoli z úřední povinnosti.“

Projektová dokumentace z pohledu veřejného práva

Z veřejnoprávního pohledu (dle § 158 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) projektovou dokumentací může být: „dokumentace jednoduché stavby; stavby pro vydání stavebního povolení; k uzavření veřejnoprávní smlouvy; k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 StavZ, stavby pro vydání společného povolení, změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 StavZ, staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 StavZ, pro provádění stavby, pro nezbytné úpravy podle § 137 StavZ, nebo vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.“ Podle prvního odstavce téhož ustanovení je vybranou činností ve výstavbě projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Požadavky na obsah a rozsah dokumentace (staveb) jsou pak podrobně rozepsány ve stále platné vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 157 nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) se projektovou dokumentací rozumí dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovací práce, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, rámcové povolení, povolení změny využití území, provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a odstranění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Dokumentací pro povolení záměru se pak rozumí dokumentace pro povolení stavby, rámcové povolení a povolení změny využití území.

Příklad:

Nesplňuje-li projektová dokumentace veřejnoprávní požadavky, nelze z toho automaticky dovozovat, že např. nevzniklo tzv. odvozené dílo chráněné zákonem č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), nebo by byla smlouva neplatná.

JUDr. Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.

Advokátka specializující se na právo k nemovitostem a v oblasti výstavby (závazky v oblasti výstavby, autorské právo, stavební právo); lektorka na ČVUT v Praze a na PrF MU v Brně a konzultantka ve věcech autorského práva při zavádění metody BIM. www.akvoriskova.cz

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

REKLAMA