Jak tomu rozumět? Jako praktická demonstrace poslouží aktuální projekt jeho studia, realizace nazvaná Grimseiddalen Villa. V krátkosti, je to rodinný dům – a velmi kvalitní – který slouží čtyřčlenné rodině klienta na výtečnou dnes. Ale je uzpůsoben tak, aby plnil svou roli dobře i tehdy, až dvě děti odrostou a ze společného bydlení se odstěhují. To je ona stopa budoucnosti, na kterou Saunders myslí, když otevírá blok a začíná črtat rysy nové zakázky.
Fasáda z korku, skleněné stěny. Dům v Řasovce s unikátním výhledem je luxus bez okázalosti
přečíst článekStavět pro budoucnost
Může to vypadat jako samozřejmost, ale není. Podstatou dobré architektury totiž je, aby svým uživatelům dobře sloužila trvale. A to neznamená jen stav současný, ale i ten následující. Řada rodinných domů je skvěle projektovaná na přítomnost a nároky velké domácnosti. Ale po letech dostává dokonalost trhliny třeba jen tím, že musí i nadále vytápět větší než obývaný prostor, anebo že v jeho dispozičním plánu vznikají bílá místa, vytvořená odchodem části obyvatel.
Grimseiddalen Villa je koncipována tak, aby vůči tomu byla imunní. Je ukázkou designu, který se vyznačuje promyšlenou mírou flexibility. Počítá s tím, že teď musí fungovat pro čtyřčlennou rodinu, bude fungovat i pro dva obyvatele a pak se možná jeho vlastnická podstata promění, ale neztratí přitom na hodnotě. Je to rodinný dům pro budoucnost, a z toho roste i princip jeho udržitelnosti. „Je to koncept, který má změnu zabudovanou do své DNA,“ vypráví Saunders.
Dům jako splněný sen starého mládence. Motorku parkuje v obýváku, výhled do garáže je z celého domu
přečíst článekSituace v místě
S každým projektem se pojí nějaký zádrhel, komplikace. A tady jím bylo měřítko. Rodina klienta totiž přecházela vědomě z většího do menšího. O to víc jim pak záleželo na tom, aby jim stavba byla plně přizpůsobená na míru. Přitom bylo třeba přidržet se nějaké úměrnosti, přiměřenosti, vzhledem k zástavbě okolí a přírodě. Pozemek na břehu fjordu u Grimseiddalen (za Stendem a Hordnes, vlastně nedaleko od Bergenu) vynikal snadnou dostupností, venkovským prostředím, dramatickým skalnatým pobřežím.
Jak už to tak v Norsku bývá, nešlo přímo o uprázdněný pozemek, ale o pozemek s již existující starou rybářskou chatou, kterou chtěl klient nahradit novostavbou – a ta musela svými parametry zastavěné plochy víceméně odpovídat původní stavbě. Kompenzovalo to ale prominentní umístění stavby na mírném temeni kopce s výhledem na fjord. Součástí pozemku je i malá bouda na loď, přímo pod skalnatým břehem, a také malé molo, vytvořené z pontonu.
Sladit novostavbu a prostředí, vytvořit stabilní funkční bydlení, to jsou oblasti k řešení s mnoha východisky. Saunders Architecture upřednostnili jednoduchost vyznění, daný hladkým řezem v krajině. Jimi navržený dům má jednoplášťovou střechou, která překrývá celou domácnost. Je současně i fasádou, celý objekt je vyveden v šedém dřevěném obkladu. Svou prosklenou čelní stěnou se výhledy upíná k fjordu a současně z této strany přijímá nejvíce denního světla.
Hlavní je přízemí
Za klíčový prvek v rámci procesu navrhování architekt považoval rozhodnutí umístit všechny hlavní obytné prostory na jednu úroveň, spolu s obývacím pokojem. V přízemí se tedy nachází vše podstatné, do patra, které si mohlo dovolit být svými dispozicemi skromnější, byly zasunuty jen dvě dětské ložnice a jejich koupelny. Ony dětské ložnice jsou funkčně odděleny malou chodbou se zádveřím, a byť teď pocitově trochu děti izolují, až odrostou, budou za samostatné pokoje mnohem raději.
Neopakovatelný výhled ze svého domu mají díky kompletně prosklené střeše na dřevostavbě
přečíst článekTa izolace samozřejmě není totální, skrze vnitřní prostor balkonu/herny mají děti kontakt s děním v obývacím pokoji, kuchyni. Tato vyvýšená část – navazující na schodiště z přízemí a přístup k dětským ložnicím – je sice neoficiálně nazývána hernou, ale přesné určení a využití definované nemá. Může být knihovnou, studovnou, univerzální mediální místností. A jednou třeba domácí kanceláří. Ať už bude zastávat jakoukoliv roli, chod domácnosti to nenaruší.
Rodiče, děti, společný prostor
V přízemí, které počítá s trvalým zabydlením a tím, že jej využívají všichni, se plán vyvíjel na základě pečlivého zvážení praktičnosti a funkčnosti. Ještě ale než architekt Saunders rozvrhl přízemí, promyslel jeho navázání na vnější prostředí. Terasu, která je chráněná přesahem střechy. Což je vzhledem k norskému počasí u pobřeží velmi praktické. A teprve když měl jistotu, že přízemí nebude díky verandě odtržené od okolí, exteriéru, navázal na něj vnitřní prostředí.
Netradiční, že? Ale garantující širší využitelnost v průběhu celého roku. Vstup do domu vede ze zadní, týlové části, navázané na garáž pro dva vozy. Je tu i skladovací prostor a dřevník. Za přístupovou verandou pak tvoří vstupní hala součást úhledné linie obslužných prostor, probíhající podél uzavřenějšího zadního průčelí domu, ke schodišti do horního patra. V této linii „podél zadní stěny“ se kryje i prádelna se sušárnou, spíž. Všechny tyto místnosti jsou snadno dostupné, ale přitom vlastní průběh domu nenarušující. A nevadí jim, že mají nedostatek denního světla.
O to víc si ho užívají hlavní obytné prostory. Kuchyně, jídelna a kuchyňský kout si navíc dopřávají i zdvojené stopní výšky. Stranou, za posezením v obývacím pokoji, se pak nachází odsunovací dveře, vedoucí do „hlavního apartmánu“ – ložnice rodičů. Ta nabízí příjemnou intimní sféru, s prostornou koupelnou a šatní skříní. Postel je umístěna tak, že je obrácena k výhledu na vodní hladinu, zatímco výrazný tvar přesahu jednoplášťové střechy nabízí soukromý vstup na chráněnou verandu.
Smysl pro detail
A jak se to má s tou budoucností? Odrostlejší až dospělé děti mohou vstupovat hlavním vchodem a po schodech rovnou zamířit do „svého“ království. Dosud neodrostlé nejsou odtržené do života domácnosti, vnitřním balkonem jsou stále ve vizuálním kontaktu a rodiči dole. A až se jednou třeba úplně odstěhují? Pak se boční výběžek z jejich ložnicemi uzavře, a nebude vytápěn. Vnitřní objem domu to nenaruší. Ostatně, dům bude moci využívat doplňkového vytápění dřevem, které k vyhřátí hlavního obývaného prostoru plně postačí.
Architekt i klienti si pochvalují úroveň detailů, truhlářské práce, řemeslné zpracování. Zajímavostí jsou tu různé povrchové úpravy, od bílého smrku na podlaze a světlého nátěru borovice na obkladech interiérů. Použití dřeva zlepšuje akustiku, snižuje hlučnost a dozvuk. Což se teď, dokud v domě žijí i děti, hodí. A později pak bude toto přírodní vyznění lépe propojovat dům se svým okolím.
Údaje o projektu
| Název projektu: | KDW 199 House Extension |
| Typ projektu: | novostavba rodinného domu |
| Architektonické studio: | Saunders Architecture |
| Lokalizace: | Grimseiddalen, Bergen, Norsko |
| Vedoucí architekt: | Todd Saunders |
| Spolupráce, tým: | Pedro Pereira, Matt McClurg, Maxime Rousse, Attila Béres |
| Hlavní dodavatel stavby: | Louis Poulsen |
| Stavitelé: | Nilsen og Andersen AS |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2018 |
| Užitná plocha: | 304 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek