Více než pětina českých developerů vědomě zařazuje požadavky spojené s environmentální a společenskou odpovědností (ESG) do svých projektů. Těmi jsou například zachycování dešťové vody a zelené střechy využívaných v kombinaci s nejnovějšími technologiemi typickými pro takzvaná chytrá města. Vyplývá to ze studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research, která čerpala data od 112 největších českých stavebních firem. Přes polovinu z respondentů si přitom myslí, že udržitelné a moderní projekty ve městech lépe najdou své investory a zvýší hodnotu staveb. Podle 71 procent dotázaných však zavádění udržitelných prvků vyžaduje vysoké investiční náklady, které se následně projeví konečných prodejních cenách a nájmech nemovitostí.
"Udržitelnost ve výstavbě a zohlednění evropských přístupů k ESG bylo dříve u investic v České republice opomíjeno. Jde přitom o důležitý faktor, který v dlouhodobém horizontu bude hrát čím dál větší roli,“ uvedl ke studii ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v tiskové zprávě.
ESG, tedy environmentální, společenské a řídící faktory, jsou hodnotícími prvky pro takzvané "společensky odpovědné investory." Vysoké ESG skóre je důležitým kritériem firem a umožňuje jim například čerpat výhodnější bankovní úvěry. ESG je pak jedním ze základních parametrů pro stavbu takzvaných chytrých měst kombinující v sobě prvky certifikace s využíváním nejnovějších technologií.
Na některé zelené projekty lze nyní od státu zažádat o dotační podporu. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) jsou aktuálně otevřeny dvě výzvy z modernizačního fondu podporující úsporné projekty na veřejných budovách.
"Žadatel může čerpat dotaci s mírou podpory od 40 do 70 procent. Díky tomu mohou školy, nemocnice, úřady a další veřejné budovy získat prostředky na zateplení, modernizaci osvětlení, instalaci fotovoltaiky, zelené střechy či zachytávání, úpravu a rozvod srážkových a šedých vod nebo dobíjecí stanici pro elektromobily a další,“ dodal ke studii Hladík v tiskové zprávě.
Podle studie úsporné a technologické faktory naopak ve svých plánech nebere v úvahu 15 procent developerů. Za problematickou považuje také 43 procent dotázaných při realizaci chytrých a zelených měst komunikaci mezi developery a obcemi a nevidí plnou podporu a dostatečnou spolupráci ze strany místních úřadů a samospráv.
Realizace projektů s ESG a jejich údržba podle studie může prodražit a snížit tak dostupnost bydlení. Certifikace ale kromě rezidenčních staveb prodražuje také ceny nájemného v administrativních prostorech. Podle Zdenky Klapalové, prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), povede zavádění ESG ke zvyšování nájemného v kancelářích, zároveň ale také bude zvyšovat jejich atraktivitu pro firmy, které se pokouší nalákat zaměstnance zpět na pracoviště z tzv. home office. Aby tedy kancelářské prostory byly v době vysokých hypotečních úvěrů, stavebních nákladů a zavádění ESG výnosné, muselo by se podle ARTN průměrné nájemné v kancelářích zvýšit na 25 až 35 eur (610 až 853 korun) za metr čtvereční. V Praze podle analýzy Colliers činí momentálně nejvyšší nájemné 27 eur za metr čtvereční.
CEEC Research je analytickou a výzkumnou společností založenou v roce 2005 a zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy. Její studie využívá v současné době více než 17.000 společností.
Sdílet / hodnotit tento článek