1. Jaký je rozdíl mezi dotačními programy NZÚ a Oprav dům po babičce?
Oprav dům po babičce je v podstatě odnoží základního programu Nová zelená úsporám specificky zaměřenou na renovaci starších nemovitostí. „Také program Oprav dům po babičce cílí na instalaci úsporných opatření, primárně zateplení a výměny oken či dveří, ale také různých technologií typu fotovoltaika či rekuperace,“ vysvětluje Miloš Hutník, zástupce pro odbornou veřejnost ze společnosti Weber, Saint-Gobain.
V programu Oprav dům po babičce se však dotace poskytují výhradně na nemovitosti, jimž bylo stavební povolení uděleno před 1. červencem 2013. „Mezi další rozdíly oproti klasické Nové zelené úsporám patří například to, že peníze na opatření můžeme dostat předem. A od ledna 2024 by se k programu měl připojit také speciální zvýhodněný úvěr,“ vysvětluje odborník z Weberu. Program však má také přísnější podmínky – na domě je nutné provést komplexnější opatření než u NZÚ a nejméně 80 % jeho plochy musí být využíváno k bydlení.
Jak Oprav dům po babičce, tak Nová zelená úsporám může pokrýt maximálně 50 % přímých realizačních nákladů na prováděná opatření. „V rámci klasické NZÚ můžeme dostat u rodinných domů na veškerá opatření celkem 950 tisíc korun plus finanční bonus za kombinaci opatření, za environmentální hodnocení stavby či za umístění v konkrétním regionu,“ vysvětluje odborník z Weberu. U bytových domů ve vlastnictví měst a obcí pak nově existuje také bonus pro nízkopříjmové domácnosti. V případě programu Oprav dům po babičce může částka na zateplení dosáhnout až milionu korun. „I zde platí bonusy NZÚ, navíc je zde ale například i bonus za každé nezaopatřené dítě ve výši 50 tisíc korun,“ dodává Miloš Hutník.
2. Jaké podmínky musí splňovat žadatelé v programech Oprav dům po babičce a NZÚ?
Kromě všeobecných podmínek, jako je například absence exekutorské zástavby nebo to, aby žadatel nebyl cílem mezinárodních sankcí, má každý z programů na žadatele specifické požadavky. U NZÚ je třeba, aby byl dům nejméně z poloviny využíván pro bydlení. „I u rekreačních objektů je třeba dokázat, že v domě již alespoň dva roky někdo trvale bydlí,“ vysvětluje Miloš Hutník z Weberu. Žádat může v tomto případě nejen majitel rodinného či bytového domu, ale i příspěvková organizace, bytové družstvo či sdružení vlastníků jednotek.
V případě programu Oprav dům po babičce musí být naopak žadatelem výhradně ekonomicky aktivní osoba vlastnící rodinný dům. „Nutný je trvalý pobyt v objektu. Člověk, který dotaci získá, v něm navíc musí žít ještě dalších 10 let. Zároveň také platí, že žádat o tuto dotaci může člověk vlastnící pouze jednu nemovitost určenou k bydlení, tedy tu, na kterou chce dotaci čerpat,“ upozorňuje Miloš Hutník s tím, že v opačném případě může Státní fond životního prostředí požadovat vrácení peněz „Samotný objekt musí mít maximálně tři bytové jednotky a dvě nadzemní podlaží. Z maximální povolené vztažné podlahové plochy vyměřené na 350 metrů čtverečních pak může být nanejvýš 20 procent využíváno k podnikání, zbytek musí sloužit bydlení,“ dodává.
3. Na jaká opatření mohu požadovat dotaci v rámci programu Oprav dům po babičce, a záleží na jejich pořadí?
Program Oprav dům po babičce je specifický tím, že vyžaduje optimální zateplení, tedy takzvané komplexní zateplení domu. To sestává z izolace obálky domu – tedy zateplení vnějších stěn, podlah, stropů, nových oken a dveří a stínicí techniky. Celková výše dotace v jednotlivých kategoriích závisí na celkové výměře jednotlivých částí domu a na výši jednotkových dotací. Zatímco u zateplení obálky lze na jeden metr čtvereční žádat maximálně o 1 300 korun, u nových oken a dveří je to až 4 900 korun na m2.
Požadavek dotačního titulu je podle Tomáš Truxy, odborníka na izolaci ze společnosti Isover, Saint-Gobain, zcela pochopitelný. „Prvním a zásadním krokem je vždy snížení tepelných ztrát na minimum. Teprve po vyřešení vnější tepelné obálky budovy a ideálního zateplení jednotlivých konstrukcí můžeme začít hledat vhodný zdroj tepla, který nám pokryje zbývající tepelné ztráty v zimním období. Řešení technologií a zdroje tepla u nezatepleného objektu je velmi neefektivní,“ vysvětluje. Obzvlášť významné mohou být například úniky nezateplenou fasádou. Pro zateplení fasády se obvykle používá takzvaný kontaktní zateplovací systém (ETICS). „Můžeme zvolit variantu s polystyrenem (EPS), který je lehčí a levnější a v šedé verzi má také vynikající tepelně izolační vlastnosti. Anebo si můžeme připlatit za minerální vatu, která je nehořlavá a přispívá ke zlepšení akustických parametrů konstrukce,“ vysvětluje odborník z Isoveru.
Teprve ve chvíli, kdy máme komplexní zateplení vyřešené, můžeme přistoupit k dotaci na některou z úsporných technologií. „Některé z nich nám mohou pomoci energii přímo vyrábět, například fotovoltaické panely či tepelná čerpadla. Jiná, jako jsou rekuperační jednotky, zase pomohou ještě více snížit tepelné ztráty a potřebu energie na vytápění,“ vysvětluje energetická specialistka Martina Kuchařová ze společnosti V-systém, Saint-Gobain. V-systém se na energetickou optimalizaci a dodání úsporných technologií specializuje.
4. Existují omezení ohledně stavebních materiálů, které při provádění úprav mohu použít?
Zatímco dříve bylo možné používat pouze materiály uvedené v tzv. Seznamu výrobků a technologií, dnes tato povinnost neplatí. Nicméně zejména u zateplovacích systémů, kde jde o skladbu několika materiálů, se vyplatí Seznam využít a vybrat systém s příslušným SVT kódem. „Odpadne nám tak dokládání parametrů k jednotlivým materiálům ve skladbě. Ale samotná skladba nám nezaručí, že bude materiál fungovat bez potíží. Nedílnou součástí je i dodržování předpisů výrobce pro aplikaci a vlastní technologická kázeň provádějící firmy,“ upozorňuje Miloš Hutník.
5. Existují nějaká omezení ohledně barvy fasády, kterou si mohu pro svůj dům zvolit?
Ano, barevné odstíny pro fasádu, jejíž zateplení a renovace bude provedeno s přispěním dotačního programu, určují normy. „Odstín musí být součástí takzvaného vzorníku NCS, který byl vyvinut tak, aby byl pro lidské oko přirozený,“ vysvětluje odborník z Weberu. Výběr odstínu tak může být někdy trochu komplikovaný, některé firmy nicméně nabízí specializované vzorníky omítek určené právě pro dotační programy. „Ve Weberu máme pravděpodobně nejširší výběr na speciálním vzorníku s názvem NZÚ 2023. Je i součástí veřejně přístupné aplikace Webercolor Architect, kde si může každý online navrhnout, jak by která barva na jeho domě vypadala,“ říká Miloš Hutník.
6. Kde si mohu nechat poradit?
Pokud si stále nejste jisti, o jaký dotační program můžete zažádat a jaká opatření máte zvolit, zjednodušující nástroje najdete na internetu. Zevrubné informace poskytuje web samotné NZÚ, řešení na míru vám zase připraví například interaktivní průvodce, jehož najdete na stránkách společnosti Isover. „Na základě typu žadatele průvodce zjistí, o jakou dotaci v rámci kterého programu můžete žádat, a vysvětlí, jakým způsobem máte postupovat,“ vysvětluje Tomáš Truxa z Isoveru. Následně pomůže najít energetického specialistu, který doporučí vhodná řešení, stavební dozor ve vašem regionu a na požádání pomůže s výběrem realizační firmy.
Sdílet / hodnotit tento článek