„Akce je jedním z formátů, zapadající do mozaiky dlouhodobého úsilí, jak obnovit u laické veřejnosti důvěru v územní plánování, které utrpělo značné šrámy technokratickým přístupem v období normalizace i následného období bezbřehé developerské výstavby. Smyslem je ukazovat vydařené příklady v reálu, využívat živé edukativní obrazy míst, která účastníci bezprostředně obývají, díky chůzi si zažít pojem město krátkých vzdáleností, a že vznik kvalitního prostředí není žádná samozřejmost,“ vysvětluje Jiří Hušek, proč má spolek zájem tyto akce pořádat a velmi je tak těší hojná účast.
Nová budova knihovny na Petřinách začala fungovat pro veřejnost. Byli jsme u slavnostního otevření
přečíst článekVydařené sídliště s dobrým plánem i polohou
Sídliště Petřiny se právem řadí mezi ta vydařená, a to nejen díky své poloze a velikosti, ale i regulačnímu plánu, který vycházel z původního prvorepublikového. Patří mezi první soubory hromadné bytové výstavby, které byly postaveny po 2. světové válce formou montovaných panelových typových bytových domů dle Podrobného územního plánu z roku 1959. Ten respektoval většinu již dříve přijatých urbanistických zásad, které obsahovaly plány Státní regulační komise vypracované v letech 1925–1937. Území určené pro zastavění bylo vymezeno přírodními podmínkami, zejména konfigurací terénu a dále zástavbou obcí Veleslavín na severní straně, částí Liboc na straně západní, územím Břevnovského kláštera na jihovýchodě a z jihozápadu Oborou Hvězda.
Základním konceptem od autorů E. Bendy a V. Mixy přijatým z původní regulace je přehledné vytyčení dvou kompozičních os s tramvajovou tratí, jejichž začátek a křížení je akcentováno umístěním výškových staveb, mezi nimiž jsou polootevřené bloky bytových domů s vnitřními klidovými prostory se zelení a odpovídající množství veřejné vybavenosti i služeb v nízkopodlažních objektech a docházkové vzdálenosti.
Nová budova knihovny na Petřinách chce být novým kulturním centrem pro městskou čtvrť
přečíst článekPáteřní komunikací je ulice Na Petřinách, která byla ale již od začátku plánovaná jako osa pro obytný celek, není tedy tolik přetížená dopravou, hlavní propojovací komunikace je ulice Ankarská. Původní dominantou průhledové osy podle předválečných plánů měl být letohrádek Hvězda, později ale byla uzavřena moderní stavbou.
Prvorepublikové regulace, modernistické ikony
Petřiny jsou příkladem střídmé, měřítkově přijatelné panelové zástavby 1. generace pražských sídlišť, postavené oproti svým současníkům na základě kompozičních hodnot první vlny prvorepublikových regulací. Tím, že bylo při vzniku sídliště využito vyšší podlažnosti domů, než uvažoval prvorepublikový zastavovací plán s rodinnými a řadovými domky, bylo umožněno žít na výjimečné lokaci mezi dvěma parky více lidem a byl vytvořen potenciál pro vznik samostatné čtvrti. Je tu asi 4 500 bytů, v době výstavby žilo v bytech více lidí, počítalo se tedy s celkovým počtem zhruba 12 tisíc lidí, dnes se odhaduje spíše 9 000 lidí.
V Braníku navrhl Karel Prager bydlení pro umělce. Realizace tu mají i Jan Kaplický a David Vávra
přečíst článekSoubor se řadí mezi první sídliště postavená na území Prahy, souběžně vznikalo experimentální sídliště Invalidovna po úspěchu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Obě sídliště pak mají společnou centrální výškovou dominantu – dům hotelového typu na „nohách“ inspirovaný ikonickou stavbou Le Corbusiera Unité d´habitation v Marseille. Tento má však oproti tomu na Invalidovně velkorysejší dispozice a pouze základní komunitní prostory. Jistou nevýhodou je orientace domu napříč převládajícím větrům na nejvýše položeném území Prahy, která pak vytváří turbulence před stanicí metra. Historickou zajímavostí pak je, že při invazi spojeneckých armád v roku 1968 bylo ve střešní nástavbě se zvednutým límcem střechy umístěno ilegální vysílací studio.
Město krátkých vzdáleností, vybavenost v místě
Převládajícím typem bytových domů jsou paneláky G57 (jméno mají podle roku vzniku) s lodžiemi, uspořádané podél ulic s citlivou výškovou gradací, tedy snížením jejich výšky jak směrem k původním vilkám na jeho okraji, tak i zelenému pásu lesa s výběžkem „osady“ se skandinávskou atmosférou nad Veleslavínem. Jako první byly tenkrát dokončeny základní a mateřské školy. Dnes se zde nachází i jedna střední škola a to Gymnázium nad Alejí v budově dřívější ZŠ Střed.
Sídliště svojí hustou občanskou vybaveností obstojí i v dnešní ideje města krátkých vzdáleností, což znamená, že se vše potřebné nachází do vzdálenosti 500 m v docházkovém čase do 15 min, tak aby si člověk uspokojil základní potřeby v místě svého bydliště a ulevilo se automobilové dopravě. Je tu i dobrá dopravní dostupnost hromadnou dopravou a to nejen metrem, ale i tramvajovou dopravou, která tu byla v podstatě ještě před vznikem sídliště již okolo roku 1950.
Centrální veřejný prostor chybí
Co tu zde však přes veškeré urbanistické hodnoty chybí, je absence adekvátního centrálního veřejného prostoru, sloužícího k možnému konání různých společensko-kulturních akcí. Heyrovského náměstí před dominantou Makromolekulárního ústavu AV ČR kompozičně ukončujícím hlavní třídu totiž paradoxně ke svému názvu žádným náměstím není, ale jde o tramvajovou smyčku. Žádné větší prostranství není ani před pomyslným centrem s obchodním domem a vstupem do metra. Ideální není ani dostatek ploch pro pěší pohyb a už vůbec ne pro krátkodobý příjemný pobyt.
Dále je zde také znát potřeba vlastního kulturního zázemí, kterou by mohla nyní alespoň částečně suplovat nová budova knihovny s dalšími multifunkčními prostory. I když s tím tehdejší socialistický plán počítal, tak byla územní rezerva pro kulturní dům, divadlo nebo náměstí bohužel vyčerpána postavením bytového souboru Hvězda v roce 2000 od architekta Vlada Miluniče, přestože je jinak jeho zástavba hodnocena spíše kladně.
Milunič si zde zkusil experiment s diagonální zástavbou obohacenou prvky postmoderny, kdy jsou domy pootočené pod úhlem 45 stupňů oproti typické východo-západní orientaci. Přínosem je vytvoření parteru s obchody, zachování prostupnosti areálu pro pěší a zpestření sociální skladby obyvatel.
I Petřiny mají své problémy
Typickým neduhem jako u jiných sídlišť je i zde segregace funkcí, která vycházela z typizované panelové výstavby, kdy nebylo možné polyfunkční využití domů a ulice jsou proto bez parteru. Služby a obchody se pak umisťovaly do samostatných většinou nízkopodlažních objektů, které jsou nyní v soukromém vlastnictví a jsou často vystaveny tlaku na vícepodlažní přestavby s podmínkou zachování alespoň komerčního parteru a zajištění parkování v podzemí.
Oprávněné rozpaky nejen u místních obyvatel budí dva nejnovější přírůstky, a to nová budova na konci ulice Na Petřinách u Heyrovského náměstí, která se nachází naproti památkově chráněnému Makromolekulárnímu ústavu od Karla Pragera na hlavní průhledové ose a která svým přehnaným objemem a expresivním tvarováním vytváří dominantě konkurenci, a také rozměrná hmota privátních kolejí tvaru améby na Větrníku, která zastínila bývalý větrný mlýn Břevnovského kláštera, díky kterému získalo toto místo název. Zde se potvrzuje, že i při tvorbě třeba jinak kvalitní architektury ve špatném kontextu nedodržujícím plán vniká rozporuplný chaos.
Dobré příklady nové výstavby
Naopak dobrým příkladem pro budoucí přestavby je nástavba tanečního sálu s kancelářemi a cukrárnou mezi dvěma bytovými domy umístěnými podélně k hlavní ulici Na Petřinách nedaleko vstupu do metra, která byla provedena citlivě včetně zahradních úprav.
Při debatě s návštěvníky během procházky se narazilo také na postřeh, který se týká velkého množství kandelábrů veřejného osvětlení a separátních stožárů pro vynesení tramvajových trolejí na hlavním bulváru. Výsledkem byla myšlenka, že pokud by se sdružily do jednoho prvku, tak by nic nebránilo například zřízení cyklostezky v rámci chodníku, nebo vysázení stromořadí mezi parkovacímu místy. Jistě by se dalo uvažovat i o parkovacím domě po vzoru Dědiny s napojením na tranzitní ulici Ankarská.
Pokud by čtenáře toto téma zajímalo více a nemohli se procházky zúčastnit, Jiří Hušek doplňuje: „V zimních měsících plánujeme přejít na formát moderovaných diskusních přednášek odborníků v nové pobočce městské knihovny na Petřinách. Účast přislíbil Osamu Okamura s ‚Městem pro každého‘, půjde o představení publikace popularizující územní plánování a jeho procesy prostřednictvím hravých modelů umělců a Eva Novotná s ‚Paneláky‘, odbornou prací v rámci přípravy výstavy v UMPRUM na téma geneze sídlišť. Akce uskutečňujeme nově s podporou kulturního grantu Prahy 6.“
A jelikož to máme z redakce ESTAV.cz kousek do zmíněné nové knihovny se moc těšíme na podobné akce.
Sdílet / hodnotit tento článek