Architekti monom o návrhu studie knihovny
Návrh novostavby knihovny pro Prahu 6 svou hmotou a kompaktností odpovídá městskému charakteru čtvrti Petřiny a měřítkem se vztahuje k okolní rezidenční zástavbě. Základní podélná ortogonální soustava, ze které vychází i původní koncept sídliště, je takto doplněna centrálním objektem.
Jednoduchost vnější schránky domu byla uvnitř narušena velkorysým krytým atriem, které v původní studii procházelo celou budovou a v další fázi se omezilo pouze na prostory pobočky. Budova knihovny je velmi pragmatická po stránce dispozice i konstrukce, založena na principu pole 3x3 čtverců o celkové délce strany 21 metrů. Nosná konstrukce z železobetonového skeletu se propisuje do řešení dispozic, které jsou pak dále čitelné na fasádách budovy. Funkce servisního bloku jsou primárně situovány u jižní strany domu a jeho severní část je věnována hlavním funkcím jednotlivých podlaží.
Zdroj: Ateliér monom architekti
Přízemí a první patro slouží pro potřeby samotné pobočky, vstup přivede návštěvníka do volného prostoru, který se ve svém středu otevírá do 2. NP. Přízemí se svým velkorysým prostorem s gauči a křesly slouží jako pomyslný “obývák města”. Pro organizaci domu je také stěžejní její vztah s intimní zahradou rozšiřující dům do klidného vnitrobloku.
V přímém kontaktu se zahradou se nachází kavárna a dětské oddělení. Propojení obou pater pobočky zajišťuje dominantní točité schodiště, které z přízemí přivede návštěvníka do prostoru volného výběru s intimním sezením podél oken, oddělení pro mládež a studovny s velkým stolem, který slouží i pro společenské akce knihovny. Pobočka je doplněna o multifunkční klubovnu se zázemím. 3.NP je částečně přístupné pro veřejnost, nachází se zde flexibilní učebny, které mohou využívat i externisté. V oddělené sekci jsou dále kanceláře knihovního fondu. 4.NP je věnováno třídičce knih a dílnám, kde se opravují knihy pro celou městskou knihovnu. Dalším alternativním prostorem je pobytová terasa na střeše knihovny.
Zdroj: Ateliér monom architekti
V suterénu budovy se nachází multifunkční sál až pro 90 lidí (maximální kapacita při koncertu) se zázemím. Sál má samostatný exteriérový vstup a může tak fungovat nezávisle na otevírací době pobočky.
Na přípravu projektu se ESTAV.cz ptal Lenky Hanzlíkové a Jana Stejskala z Městské knihovny v Praze
Proč se knihovna rozhodla postavit novou budovu zrovna na Petřinách?
Knihovna se do stávajícího objektu přestěhovala v roce 1964. Jedná se o tzv. školičku, tedy typizovaný objekt občanské vybavenosti z 50. let – malý provizorní školní pavilon. Specifickým symbolem těchto staveb byla plastika zvířátka umístěná nad vchodem, snad nepůjdeme příliš do detailu, když dodám, že stávající budova knihovny na Petřinách má veverku. Už od počátku se jednalo o provizorní stavby, které měly být v blízké budoucnosti nahrazeny stavbu kvalitnější. Mnoho z nich však stojí a slouží dodnes.
Zdroj: Ateliér monom architekti
Stavba prošla v letech 1990-1992 kompletní rekonstrukcí, ale v současné době již nevyhovuje dalším požadavkům na provoz a služby knihovny a další úpravy budovy ani nejsou z technologického i materiálového hlediska možné. Proto bylo rozhodnuto o demolici a výstavbě knihovny zcela nové, podle nového architektonického návrhu.
Dodám, že stavba je v majetku Městské knihovny v Praze a stojí na pozemku jejího zřizovatele, tedy hl. m. Prahy.
Jak byl vybrán ateliér projektující knihovnu, studii i další fáze?
Cesta ke stávajícímu návrhu nebyla ani jednoduchá ani přímá. V první fázi byl Městskou knihovnou v Praze přímo osloven architekt Jiří Zavadil, se kterým knihovna spolupracovala např. při rekonstrukci interiérů Ústřední knihovny v polovině 90. let. Zpracovaný návrh se však nesetkal s přijetím u politické reprezentace Prahy 6, která vyzvala ateliér monom k podání protinávrhu. Tím vznikla architektonická fúze, která vyvažuje jak specifické požadavky na provoz knihovny, tak požadavky na urbanisticko-architektonický rozvoj této části Prahy 6.
Zdroj: Ateliér monom architekti
Další fází bylo zpracování projektové dokumentace, na které bylo vypsáno výběrové řízení, jehož vítězem se stal ateliér Siebert+Talaš. Vítězný dodavatel musel prokázat jasná odborná kritéria. Mezi kritéria patřily mimo jiné zkušenosti s podobnými projekty, tedy referenční stavby občanské vybavenosti. Podobně bylo nastaveno i zadávací řízení na zakázku projektové dokumentace interiéru. Zde zvítězila nabídka ateliéru monom works s. r. o.
Jak vypadalo zadání projektu pro tyto ateliéry? Jaké technické či architektonické požadavky musí splňovat moderní knihovna?
Knihovna ke každé větší stavební akci zpracovává tzv. stavební program, který obsahuje prvotní požadavky knihovny na fungování a na to, co má být v budově/prostoru umístěno. Nad tímto stavebním programem se pak s architektem schází tým lidí různých profesí a ladí představy s reálnými možnostmi a samozřejmě i představami architektů. Je to občas náročné pro obě strany, ale výsledkem je uživatelsky i architektonicky zdařilé dílo, které splňuje jak estetická, tak funkční kritéria.
Petřiny jsou pro Městskou knihovnu v Praze jako zadavatele velmi specifickým projektem, protože se nejedná o rekonstrukci stávajícího objektu (Dům čtení, Korunní) nebo interiéru (Jezerka, Malešice), tedy akce, se kterými máme zkušenosti, ale o novostavbu. Navíc takovou, která bude sloužit jak široké veřejnosti, tak i knihovně samotné.
Zdroj: Ateliér monom architekti
Návštěvníkům bude k dispozici sálek pro pořádání kulturních akcí, malé občerstvení s přístupem přes terasu do zeleně, samoobslužné vracení a půjčování knih, volný výběr knih a dalších dokumentů, studijní místa, místa pro skupinovou práci (klubovny), výstavní systém, učebna, místa pro pohodlné trávení času s knihou, aktivity pro děti.
Knihovnické zázemí bude obsahovat místnosti pro knihařské a technické zpracování knihovního fondu a expediční třídící linku, která je teď dočasně umístěna v Ústřední knihovně a samozřejmě příslušné zaměstnanecké a kancelářské zázemí pro cca 50 osob z různých útvarů.
A jakou bude mít knihovna kapacitu knižního fondu a návštěvníků?
Ve dvou patrech s nabídkou knižního fondu je plánováno umístění cca 9 000 svazků. Ve třetím patře jsou navrženy 3 coworkingové učebny pro 4 až 12 uživatelů. Komorní sál v přízemí bude mít kapacitu 60 míst na sezení (dle informace architektů výše max. kapacita 90 míst na stání – pozn. redakce)
Počet návštěvníků se zatím dá jen velmi hrubě odhadnout, nicméně podle zkušeností z jiných nově otevíraných poboček lze oprávněně očekávat denní návštěvnost v řádech několika stovek uživatelů.
Počítá se s nějakými i méně tradičními řešeními pro úsporu energie a nákladů na provoz?
Objekt nové knihovny je navržen s použitím tepelných čerpadel, která budou zajišťovat vytápění objektu a přípravu TUV. Likvidované dešťové vody budou využívány pro závlahu intenzivní zeleně.
Sdílet / hodnotit tento článek