REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Požár jim zničil dům před kolaudací. Změnili projekt a mají neobyčejné bydlení

Měl to být krásný venkovský dům. Podobný těm, které jsou rozesety po celém Pedrógão Grande, oblasti ve středním Portugalsku. Jenže osud měl jiné plány.
Foto: Lourenço T. Abreu

Když jsme tohle místo poprvé navštívili, v terénu byla patrná pouze silueta někdejší stodoly, a pokroucené kmeny stromů v sadu,“ popisují Sandra Mudronja a Pierre Vadi. Tohle byla přesně ta exotika, kterou si představovali. Viděli, jak tu staví své venkovské sídlo, které bude navázané na okolní krajinu, a bude se jím prolínat těch několik letitých olivovníků a citroníků, které tu rostly.

Mladý pár si tedy s chutí pořídil rozsáhlý pozemek s ruinami zemědělských hospodářských staveb, a pustil se do jejich demolice. Dělali místo pro své nové bydlení. Kámen i dřevo zužitkovali materiálovou recyklací v budovaném domě, a přitom zvelebovali okolní pozemky. Zelení pokrytá terasovitá políčka, na nichž vznikala „divoká“ okrasná zahrada.

Všechno šlo podle očekávání, až do června 2017.

Foto: Lourenço T. Abreu

Ohněm poznamenaný sen

Tehdy totiž celý region zasáhla vlna ničivých požárů. Ničivý živel se bohužel nevyhnul ani pozemku, kde stavěli. A z domu, který měl téměř před kolaudací, nezůstalo po devastujícím požáru prakticky nic. Dramaticky se také proměnila okolní krajina.

Co bylo dříve svěží a zelené, změnilo se na vypálené a zuhelnatělé zbytky, překryté popelem. Terasy, vypečené žárem do tvrdých hliněných stupňů, pozbyly veškerou romantiku. Z Pedrógão Grande vznikla krajina zkázy. A lidé, kteří tu pro sebe stavěli bydlení, měli pořádný důvod ke skepsi. V předchozí vypálené stavbě totiž minuli většinu finančních prostředků. Přišli skoro o všechno, aniž by to ještě měli.

Vypadalo to jako hodně smutný žert, jehož se stali terčem. Jenže Portugalci mají ve vínku nezdolnost. Proto ani mladí majitelé požárem poničeného pozemku nepodlehli chmurám. I příroda kolem, pohnojená požárem, znovu ožívala. Proto se dali znovu do práce. A s pomocí šikovných architektů navrhli mnohem úspornější – a přesto funkční – variantu bydlení. Která má v sobě, mimo jiné, naprogramovanou odolnost vůči ohni.

Foto: Lourenço T. Abreu

Jak to dělali dříve?

Architekt Miguel Marcelino k celému projektu přistoupil velmi odpovědně, a nastudoval si, jak se s ničivými požáry vypořádávaly obytné stavby dříve. Nejen v Portugalsku, ale prakticky v celém Středomoří. A odpovídající předlohu pak nalezl v požáry neméně sužovaném Řecku. Jeho funkčním vzorem se stal tzv. hypostyl.

Jde o typ stavby, v níž strop nad centrální síní podepírají sloupy či pilíře. Hypó stýlos znamená řecky „pod sloupy“. A byť si tento stavební archetyp podvědomě spojujeme spíše s ohromnými egyptskými chrámy v údolí Nilu, ve starořecké praxi se s nimi shledáme u civilněji laděných projektů.

Foto: Lourenço T. Abreu

Model sloupové síně totiž chytře definuje fluidní hranici mezi vnitřním a vnějším prostředím, a vytváří přechodovou zónu, jíž plameny už neproniknou. Vnější kamenné sloupořadí odolá ohni, dlážděná plocha je bariérou ohni a vlastní dům tak zůstává nedotčený. Nápad s obytným objektem, jehož strukturu budou spoluvytvářet sloupy, onu řeckou inspiraci, pak posílila ještě jedna drobnost.

Plameny totiž v Pedrógão Grande odhalily, že část teras – jež vypadaly jako kompaktní záseky do hliněného svahu – byly podpírány nezpevněnými kamennými zídkami. Při očištění na tento kamenný podklad vypadala celá scenérie bezprostředního okolí stavební parcely „o dost víc řecky“ než třeba portugalsky. Mezi kamenem teras a kamenem sloupořadí by se utvářela zajímavá vizuální vazba.

Foto: Lourenço T. Abreu

Až překvapivá otevřenost

Jak vysvětluje Miguel Marcelino: „Bylo jasné, že nový projekt by se měl opírat o tyto terasy. A že si vzhledem k zásahům do průběhu topografie pozemku místo neříká o tradiční dům z archetypálního hlediska, ale spíše něco méně definovaného. Abstraktní konstrukce z bezpočtu sloupů uspořádaných do nepravidelné sítě, s proměnlivou hustotou – moderní vyjádření starověké hypostylové struktury – se jevilo naprosto odpovídající.“.

Nápad si chválili i majitelé pozemku. Nápad se sloupořadím totiž nahrával jejich představám o dosažení prostorové plynulosti a trojrozměrné filtrace mezi soukromými prostory a venkovní krajinou, snadným prostupem mezi interiérem a exteriérem.

Foto: Lourenço T. Abreu

Těch sloupů je tu nakonec pětašedesát, a jsou hlavním konstrukčním prvkem celého domu. Tyto sloupy vycházejí z betonového soklu, a tvoří domov připomínající hypostylovou halu. Sloupky jsou tenčí než opora starých chrámů a starořeckých venkovských domů. I to je záměr, protože jsou tak vizuálně bližší například sloupům v portugalských vinicích, kterých tu také bylo nemálo. A po požáru se jistě vrátí na místo též.

Dům pravidelného půdorysu, vedený v jedné úrovni, doplňuje poměrně bohaté prosklení. Do svého interiéru přenáší venkovní prostředí a naopak. Stavba, usazená mezi kamennými terasami, tak vypadá velmi působivě. Je to příklad autonomní architektury, která je velmi otevřená venkovnímu prostředí, ale je na něm nezávislá.

Foto: Lourenço T. Abreu

Připraveni na budoucnost

Architekt Miguel Marcelino upozorňuje, že podoba domu dnes – svou neotřelostí působící pořád možná trochu rušivě – dozná změny poté, co se údolí Pedrógão Grande znovu celé zazelená, a stavbu i s terasami překryje baldachýn divoké vegetace. Tedy vegetace „divoké“, ale pečlivě udržované tak, aby případným dalším požárem a naakumulovanou biomasou neohrozila vlastní stavbu.

Opatrnost vůči ohni se tu projevuje i štěrkem vysypanými plochami v okolí domu, a vodosběrnou trojúhelníkovou nádrží. I ta je zamýšlena jako prvkem užitný, pro závlahu, tak i jako bariéra proti šíření ohně. Dům, inspirovaný hypostylem, vypadá dočista jinak, než měl mladý pár před lety v plánu. Ale plány se zkrátka mění, osud někdy umí zapracovat v náš neprospěch.

Důležité je, co si z takové bolavé lekce dokážeme vzít a jak na ni dokážeme zareagovat. Sandra Mudronja a Pierre Vadi jsou s realizací velmi spokojení. Jejich bydlení je exkluzivní a splňuje všechna jejich přání. A dosáhli na něj i přes to, že je ničivý požár před lety připravil o většinu prostředků.

Foto: Lourenço T. Abreu

Údaje o projektu

Název projektu: Hypostyle House
Typ projektu: rodinný dům
Architektonické studio: Miguel Marcelino
Lokalizace: Pedrógão Grande, Aldeia das Freiras, Leiria, Portugalsko
Vedoucí projektu: Miguel Marcelino
Spolupráce: Maria Rivas, Endika Campo, Miguel Coutinho, Nicola Bruno
Klient: Sandra Mudronja a Pierre Vadi
Rok dokončení (finalizace): 2023
Výměra užitné plocha: 1 071 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Fitim Mucaj

Měli u domu nevzhledné betonové sloupořadí. Vyčarovali elegantní přístavbu

Domy, ve kterých plánujeme bydlet, k nám ne vždy doputují v originálním balení a vonící novotou. Někdy jsou to, zachovalosti a plné funkčnosti navzdory prostě stavby, ve kterých už někdo žil a měl s nimi své vlastní plány. Které se pak novým majitelům nemusí zdát pochopitelné. Což je i příklad rodinného domu, který…

REKLAMA