Povrchy vozovek i pěších cest ve špatném až havarijním stavu, nepříliš udržované plochy veřejné zeleně, neatraktivní chátrající mobiliář, nepořádek kolem kontejnerů nevzhledně „vystrčených“ na ulici… to není popis veřejného prostoru sociálně vyloučené lokality, ale sídliště Antala Staška, poměrně žádané adresy kousek od stanice metra Budějovická. Neutěšený stav veřejného prostoru potenciálně atraktivní lokality přiměl místní samosprávu iniciovat vznik koncepčního dokumentu, s jehož pomocí bude možné začít se systematickou, postupnou regenerací veřejných prostranství sídliště. Zadavatelem dokumentu s názvem „Generel správy a rozvoje veřejných prostranství na sídlišti Antala Staška“ je Městská část Praha 4, zpracovatelem atelier ARCHUM architekti s.r.o. Autor článku spolupracoval na tvorbě zadání a koordinoval zapojení obyvatel sídliště do projektu.
Sídliště Antala Staška, původní stav. Zdroj: Martin Veselý, autor: ARCHUM architekti
„Stav veřejných prostranství na sídlišti Antala Staška je v současnosti opravdu špatný. Chceme jeho obyvatelům pomoci, ale víme, že městská část ani hlavní město Praha nebudou mít v nejbližších letech dostatek prostředků na kompletní revitalizaci. Vyzvali jsme proto odborníky, aby vytvořili podklad pro plánování městských investic v delším časovém horizontu, doporučili opatření ke správě a revitalizaci jednotlivých veřejných prostranství a navrhli jejich etapizaci. Postrádali jsme dokument, který by pomohl zlepšit koordinaci investičních záměrů v území. Městská část zdaleka není hlavním investorem. Městské pozemky na sídlišti mají několik různých správců a do toho je třeba komunikovat se správci všech technických sítí. Komplikovanou majetkoprávní strukturu a velké množství aktérů, které je třeba zkoordinovat, považuji za významnou překážku při plánování revitalizace pražských sídlišť. Nemůžeme ale kvůli tomu na koordinované plánování rozvoje sídlišť rezignovat,” popisuje potřeby zadavatele Patrik Opa, místostarosta Prahy 4 pro územní rozvoj a výstavbu.
„Vždy je dobré mít v ruce koncepční podklad, díky kterému se může obec snadno rozhodovat, kam investovat své prostředky, až budou k dispozici. Generel podchytí všechna důležitá témata a stanoví priority. Výsledkem je promyšlené, logicky postupující zlepšování veřejných prostranství a v souhrnu značná úspora prostředků. Nemusíte investovat do jednotlivých ad hoc projektů, které se třeba budou muset po pár letech předělat kvůli rekonstrukci kanalizace,“ shrnuje přínosy generelu architekt a urbanista Šimon Vojtík.
Sídliště Antala Staška, původní stav. Zdroj: Martin Veselý, autor: ARCHUM architekti
Obyvatelé sídliště jako klíčoví aktéři
Klíčovými slovy v předchozích odstavcích jsou systematická a postupná. Praha 4 odmítla postupovat hojně rozšířeným způsobem, který nazývám „záplatování“. Zalátat díry na vozovkách a chodnících, vyměnit nejvíc poničený mobiliář nebo instalovat někdy více jindy méně vzhledné přístřešky na kontejnery. „Nejsem zastáncem toho odstranit pár nedostatků, které nejvíc bijí do očí a prohlásit: Vidíte, jak jsme vyslyšeli vaše připomínky! Věřím, že obyvatelé sídliště dokáží pochopit potřebnost a výhodnost promyšleného plánu revitalizace veřejných prostranství sídliště, podobně jako rozumějí nutnosti dlouhodobého plánování investic v rámci společenství vlastníků,“ líčí svůj přístup místostarosta Opa.
Nabízí se otázka, proč obce nepostupují systematicky častěji. O rozdělení investičních prostředků rozhodují volení zástupci obcí. Ti jsou voleni na čtyřleté období a cítí potřebu na konci volebního cyklu ukázat reálné výsledky. Z tohoto pohledu se jeví atraktivnější realizovat drobné zásahy, které lze bezpečně stihnout v průběhu volebního období a které jsou dobře prezentovatelné. Cesta od generelu k projektové přípravě a realizaci jednotlivých projektů podle navržené etapizace je časově náročnější, takže vzbuzuje obavu, že plody práce voleného zástupce, který dílo započal, budou sklízet jeho následovníci (tj. potenciálně političtí konkurenti). Většina občanů však dokáže rozpoznat a ocenit uvážlivý přístup k nakládání s veřejnými prostředky. „Samozřejmě nemůžete skončit jenom u plánů a studií. Občané ale umějí rozlišit, jestli dlouhodobě smysluplně hospodaříte, nebo se spíš snažíte ukázat před volbami,“ říká Opa. Zkušenosti z praxe dávají Opovi převážně za pravdu.
Sídliště Antala Staška, původní stav. Zdroj: Martin Veselý, autor: ARCHUM architekti
V neposlední řadě zvolil zadavatel participativní postup, jelikož správně chápe obyvatele sídliště jako aktéry klíčové pro úspěch regenerace. Zapojení občané se shodli s týmem odborníků, že neutěšený stav veřejných prostranství kazí celkový dojem ze čtvrti a mnohdy nezanedbatelně omezuje využitelnost a bezpečnost veřejného prostoru. Zřetelně se v něm odráží dlouhodobé podfinancování pravidelné údržby a odkládání regenerace veřejných prostranství na dobu, kdy už je jejich stav velmi špatný. Ale i když odhlédneme od opravdu výrazného deficitu investic do veřejných prostranství v uplynulých dekádách, požadavky na veřejný prostor se od doby výstavby sídliště (1957–1964) podstatně změnily. Několikanásobně se zvýšil počet automobilů využívaných rezidenty sídliště, proměnila se demografická struktura obyvatel a v poslední době vzrostly nároky na kvalitu veřejného prostoru. Tyto změny je nutné při regeneraci veřejných prostranství sídliště reflektovat, pokud má zůstat v dlouhodobé perspektivě dobrou adresou.
„Sídliště Antala Staška je jasně vymezený a kvalitně založený obytný soubor. Výzvou bylo navázat na danou strukturu a integrovat do ní potřeby dnešního města i jeho obyvatel. Zásadní bylo stanovit priority, podle kterých se mají veřejná prostranství sídliště postupně revitalizovat. S tím souvisí úkol určit význam a funkce jednotlivých veřejných prostranství a vyřešit jejich vzájemné propojení,” pojmenoval základní principy generelu architekt Vojtík.
Sídliště Antala Staška, původní stav. Zdroj: Martin Veselý, autor: ARCHUM architekti
Udržitelná správa zeleně
Velkou výzvu pro sídliště představuje vytvoření funkčního modelu správy a revitalizace ploch zeleně. Funkční jednoznačně znamená udržitelný. Pochopitelně je nezbytné zajistit udržitelnost environmentální, tj. uzpůsobit množství, uspořádání a druhovou skladbu vegetace místním biologickým a klimatickým podmínkám. Nedílnou součástí úspěšné revitalizace je ale i zajištění ekonomicky udržitelného plánu péče o zeleň na sídlišti. Současný stav se na většině sídlišť vyznačuje třemi zásadními problémy. Zaprvé velkým objemem nepříliš diferencovaných a nepříliš atraktivních ploch zeleně. Zadruhé množstvím druhově nebo umístěním zcela nevhodných výsadeb, realizovaných nejen obyvateli sídliště, ale často i firmami, které zajišťují zahradnické práce pro obec. Zatřetí absencí odborných podkladů, které by koncepční přístup ke správě zeleně umožnily.
Opomenout nelze ani pilíř sociální. Pokud je jasné, komu a čemu mají jednotlivé plochy veřejné zeleně sloužit, lidé se v nich cítí příjemněji, bezpečněji a výrazně méně často se v nich setkáváme s vandalismem nebo jinými formami sociálně patologického chování. Sídliště Antala Staška není v tomto směru výjimkou. „V generelu se snažíme jednotlivé vegetační plochy hierarchizovat, určit jejich cílový charakter, požadovaný způsob a intenzitu péče. Na začátku musí odborníci inventarizovat stávající dřeviny, plochy trávníku i záhonů a popsat jejich současný stav, na jehož základě mohou být postupně projektovány a realizovány vegetační úpravy v celém sídlišti,” vysvětluje přístup generelu k regeneraci ploch zeleně krajinářská architektka Alice Civínová. Je zřejmé, že bez postupného odstraňování nemocných nebo neperspektivních jedinců a jejich nahrazování novými dřevinami není účelná regenerace ploch zeleně možná. To je potřeba jasně říci i s vědomím, že kácení dřevin (a obzvláště vzrostlých stromů), je na sídlištích velmi nepopulární opatření. I proto je důležité mít celkovou koncepci projednanou s obyvateli sídliště, ze které je jasné, které dřeviny budou odstraněny a proč, a k jakému cílovému stavu zásahy směřují.
Sídliště Antala Staška, původní stav. Zdroj: Martin Veselý, autor: ARCHUM architekti
„Otevíráme také možnost svěření některých ploch do správy společenství vlastníků a vytvoření polosoukromých předzahrádek nebo ploch pro zahradničení,” nastiňuje další možné kroky k udržitelnější správě sídlištní zeleně Civínová. Svěřit do správy rozhodně neznamená privatizovat. Plochy zeleně by měly nadále zůstat ve vlastnictví města, které je bude pronajímat společenstvím vlastníků přilehlých domů za finančně velmi přívětivých podmínek, výměnou za to, že se o tyto pozemky budou řádně starat podle jasně stanovených pravidel, a umožní tak obci věnovat více pozornosti a prostředků prioritním veřejným prostorům sídliště.
Jak se žije dětem na sídlištích? Jak prostředí ovlivňuje jejich chování a jak jej vnímají?
přečíst článekZávěr
Generel byl vytvořen pro konkrétní sídliště. Jeho východiska, metodologie a způsob zapojení obyvatel jsou ale dobře přenositelné i na další sídliště. Autor doufá, že se tento článek a samotný generel stanou zdrojem inspirace pro odborné pracovníky obcí nebo komunální politiky a pomohou rozšířit zatím bohužel nepříliš početné řady sídlišť, ve kterých probíhá regenerace a revitalizace veřejných prostranství podle dlouhodobého plánu a v souladu se zájmy obyvatel.
Článek byl recenzován Ing. arch. Hanou Řepkovou (NPÚ, odbor péče o památkový fond).
Sdílet / hodnotit tento článek