Urbánní a environmentální antropolog, výzkumník, konzultant a facilitátor v oblasti urbánních studií, udržitelného regionálního rozvoje a prostorového plánování.
Kolik českých a moravských měst vás při příjezdu uvítá hradbou sídlišť? Neznáme přesné číslo, ale vzhledem k rozšířenosti tohoto jevu se vám jistě vybaví několik takových panoramat. Nakonec žijeme v zemi, v níž se více než polovina bytového fondu nachází právě na sídlištích.
V tomto článku navazujeme na teoretický příspěvek Jak mohou děti přispět k tvorbě příjemnějších a bezpečnějších měst? reflexí nedávno realizovaného projektu Bezpečnost veřejného prostoru na Jižním Městě očima dětí. Zamýšlíme se nad obecnějšími poznatky a zkušenostmi prakticky využitelnými i na jiných místech.
Jak přínosné může být zapojení dětí do plánování rozvoje města a navrhování veřejných prostranství? Jaké nástroje k tomu zvolit? Při vhodně zvolených metodách participace lze od žáků mateřských, základních a středních škol získat množství cenných informací o vnímání a užívání veřejného prostoru, volnočasových…
Prostor mezi panelovými domy na sídlištích je často považován za území nikoho. Město nemá na pečlivější udržování zeleně prostředky, a tak se soustředí jen na sekání trávy a zametání ulic. Obyvatelům tento prostor nepatří, příliš jej nevyužívají, a tak nemají důvod se o něj starat. Existuje více ve světě osvědčených…
Ve druhém dílu seriálu o problematice bezpečnosti na sídlištích zodpovíme otázky: Co je to objektivní a subjektivní bezpečnost? Jaké faktory ovlivňují pocit bezpečí obyvatel sídlišť? Jak bezpečná jsou sídliště a jakým formám hrozeb a kriminality musí jejich obyvatelé nejčastěji čelit?
Jaké jsou základní principy bezpečnosti sídel a jak si z hlediska bezpečnosti obytného prostředí stojí panelová sídliště? Co je to objektivní a subjektivní bezpečnost? Jak bezpečná či nebezpečná jsou sídliště a jakým formám hrozeb a kriminality musí jejich obyvatelé nejčastěji čelit? Jak lze přispět ke zvýšení…
Stanou se ze sídlišť ghetta? Tato otázka zazněla v českých médiích již mnohokrát. Pokud vím, oslovení odborníci (sociologové, sociální geografové, urbanisté) vždy odpověděli, že výrazná většina sídlišť má nakročeno k tomu, aby se prudkému socioekonomickému úpadku vyhnula a ghetta či slumy se z nich v příštích…
Sídliště – někomu se z beztvarého rozlehlého a těžko udržovatelného prostoru mezi vysokými budovami dělá nevolno. Jiný bude oponovat, že na sídlišti, právě díky tomuto volnému místu, mají kde děti kopat fotbal, je tam dost stromů a lepší vzduch než v uzavřených ulicích města. Kde se vlastně vzala tak revoluční…
Máme za sebou půldruhého desetiletí tzv. humanizací sídlišť. Nateklo do nich několik miliard korun z veřejných rozpočtů a další miliardy soukromého spolufinancování. Jaký je výsledek? Sídliště už nejsou šedivá. Tzv. panelová šeď se změnila v cosi, co z dálky působí spíše jako barevné kostky stavebnice nahodile…
