Tento text navazuje na nedávno publikovaný článek o revitalizaci sídliště Antala Staška. Dnes se podíváme, jak konkrétně vypadalo zapojení veřejnosti do procesu navrhování. V našich končinách tento participační proces veřejnosti není standardem při revitalizaci veřejných prostranství, proto může být dobrou inspirací pro další samosprávy nebo projektanty.
Sídliště je potřeba revitalizovat koncepčně. Na sídlišti Antala Staška město naslouchalo požadavkům obyvatel
přečíst článekPříprava
Zásadních chyb se lze dopustit ještě předtím, než dojde k první komunikaci s místní veřejností. Spočívá ve špatném stanovení cílů a účelu participace. Cíli rozumím odpověď na otázku „Jakých reálných změn chce zadavatel v rámci projektu dosáhnout?“ Účelem rozumím odpověď na otázku „Jakým způsobem může místní veřejnost přispět k naplnění cílů?“ Cíle musí být přesvědčivé pro obyvatele čtvrti/sídliště. Získají-li dojem, že se jedná o „vzdušné zámky“, ztratí motivaci zapojit se. Ke ztrátě motivace však dochází i v případě stanovení příliš malých cílů, v důsledku čehož budou mít občané pocit, že se neřeší ty opravdu nejpodstatnější problémy veřejných prostranství čtvrti/sídliště. Občané také mohou oprávněně namítnout, zda je účelné svolávat veřejná setkání k řešení mikroproblémů jako jsou opravy rozbitých povrchů cest a poničeného mobiliáře.
Propagace
Na základě zkušeností z praxe mohu doporučit některé osvědčené postupy propagace. Na počátku projektu zadavatel obvykle nedisponuje dříve vytvořenou databázi lokálních kontaktů. V takové případě doporučuji začít propagovat veřejné setkání zhruba dva týdny předem (ani o mnoho dříve, ani výrazně později) níže uvedenými způsoby:
- Sdílení pozvánky místními mateřskými a základními školami je příležitostí, jak oslovit významnou část obyvatel mladší až střední generace.
- Sdílení pozvánky přes místní skupiny na sociálních sítích (oslovuje rovněž zejména generaci rodičů).
- Výlep pozvánek na dětských hřištích kromě rodičů/mladší generace osloví i mnohé prarodiče.
- Výlep pozvánek na domovní vchody představuje jednoduchý způsob, jak informovat významnou část obyvatel domu všech generací. Ukazuje se jako efektivnější než adresné oslovení statutárních orgánů společenství vlastníků a bytových družstev vyhledaných v obchodním rejstříku.
- V případě propagace ankety je vhodné umístit do letáku QR kód s přímým odkazem na anketu.
Rozhodně nestačí zveřejnění pozvánky na internetových stránkách zadavatele, ale ani umístění pozvánky na sociálních sítích, aniž by byla dále aktivně sdílena a připomínána. Chybou je také spolehnout se výlučně na online nástroje propagace. Neosloveny zůstanou zejména starší ročníky obyvatel.
Radniční web a sociální sítě však pravidelně nesleduje ani celá řada občanů mladších generací. Jednotky člověkohodin věnované propagaci aktivit fyzicky v řešeném území a prostřednictvím komunikačních kanálů škol (případně dalších v místě působících organizací) představují čas velmi účelně vynaložený k naplnění cílů projektu.
V druhé fázi participace (konzultaci návrhu v rozpracovanosti) je možné adresně oslovit účastníky první fáze prostřednictvím shromážděných kontaktů. Nelze však na adresné oslovení zcela spoléhat. Proto velmi doporučuji znovu využít všechny výše zmíněné komunikační kanály a adresně zvané účastníky první fáze participace požádat o sdílení pozvánky.
Výstavba sídliště vlevo ulice Antala Staška. Zdroj: krc-historie.cz
Zapojení
Počet účastníků veřejných setkání je obtížné předjímat. Ovlivňuje jej celá řada faktorů, nicméně vždy se do výsledku promítnou tyto:
- efektivita propagace
- míra důležitosti řešených témat z pohledu občanů
- míra kontroverznosti předmětu setkání
Zatímco u online ankety platí čím více obyvatel cílového území se zapojí, tím lépe, u veřejného setkání z několika praktických důvodů ne tak docela. Vyšší počet účastníků klade větší nároky nejen na velikost vyhovujících prostor v lokalitě a počet moderátorů diskuse, ale také na personální kapacity zpracovatele.
V první fázi participace je velmi užitečné a v druhé nezbytné, aby byl u každého stolu přítomen zástupce zpracovatele dokumentu, pro který jsou výstupy ze zapojení veřejnosti podkladem, a reagoval na podněty účastníků. Za optimální počet považuji tři stoly. Komfortní počet diskutujících u jednoho stolu činí 6 až 10, maximálně mohu doporučit 12. Více než pět stolů je zpravidla organizačně těžko řešitelných. Pokud lze důvodně očekávat vyšší počet zájemců o účast než 50, je na místě regulovat počet účastníků, např. nutností včasné registrace. Odmítnutí některých zájemců z kapacitních důvodů je vždy lepší varianta než nefunkční diskuse u stolů kvůli příliš vysokému počtu přítomných.
Analýza zeleně. Zdroj: krc-historie.cz
Výstupy
Výstupy ze zapojení veřejnosti musí být stručné a srozumitelné pro účastníky participativního procesu. Nezbytné také je, aby forma a obsah výstupů odpovídaly jejich dalšímu využití. Na první pohled to zní triviálně, často však ve fázi zpracování výsledků zapojení veřejnosti dochází k chybám. Zmíním alespoň ty nejčastější.
- Nepřiměřeně rozsáhlý výstup. Nelze univerzálně napsat, jak dlouhý výstup je optimální, ale je zřejmé, že výstup s dvouciferným počtem stran drobného textu pozorně prostuduje mnohem méně čtenářů než krátkou, přehledně členěnou souhrnnou zprávu. Pokud jsou součástí rozsáhlého „hutného“ dokumentu zvýrazněné klíčové pasáže nebo „manažerské shrnutí“, většina zájemců přečte alespoň ty. V opačném případě bude okruh reálných čtenářů minimální.
- Výstup zabíhá do různých témat, která jsou omezeně využitelná nebo zcela nerelevantní z hlediska připravovaného dokumentu (zadání územní studie, návrhu revitalizace náměstí apod.). Nejen že tím roste celková délka výstupu, ale především je odváděna pozornost od klíčových aspektů. Zveřejnění vedlejších podnětů v souhrnné zprávě je často zdůvodněno tím, že je bude moci zadavatel případně využít v dalších projektech. To je možné, ale přesto patří do zvláštní přílohy nebo mohou být samostatným materiálem.
- Dochází k nepřiměřené prodlevě mezi participativní aktivitou a zveřejněním výstupu. U všech výše zmíněných aktivit považuji za přiměřenou lhůtu ke zveřejnění výstupu tři týdny od konání aktivity. Přípustná může být i delší lhůta, pokud je součástí výstupu vypořádání podnětů a připomínek zpracovatelem dokumentu. Je však potřeba na to zapojené občany předem upozornit.
Vzorový profil ulice Krčská. Zdroj: krc-historie.cz
Další kroky
Již v průvodním textu k výstupu z participace by měly být uvedeny návazné kroky a jejich předpokládaný harmonogram. Nezapomínejme, že zapojení občanů není cílem, ale prostředkem k dosažení reálných potřebných změn. Účastníky participace, kteří poskytli svůj e-mail a souhlas, že si přejí být informováni o pokračování projektu, je vhodné o dalších realizovaných krocích informovat adresně.
Mezi aktivními občany v cílovém území tak bude udržováno povědomí, že projekt „žije“. To posiluje důvěru mezi zadavatelem a místními aktéry. Usnadní to také získávání zpětné vazby k dílčím návazným krokům (například návrhům revitalizace jednotlivých veřejných prostranství navazujícím na celkovou koncepci rozvoje území). Pochopitelně je třeba informovat o pokračování projektu i dalšími komunikačními kanály (web, sociální sítě, místní zpravodaj apod.).
Příklad zapojení veřejnosti do přípravy generelu
Příprava
Cíle projektu a účel zapojení veřejnosti byly definovány ve spolupráci zadavatele, zpracovatele generelu a odborníka na participaci. Klíčový byl požadavek na etapizaci opatření a projednání etapizace s obyvateli sídliště.
Propagace
Participativní aktivity v první fázi byly propagovány na webu a Facebooku zadavatele, místními školami, prostřednictvím letáků ve veřejném prostoru (zejména u škol, veřejných dětských hřišť a sportovišť) a sdíleny lokálním kontaktům, které měl zadavatel k dispozici. Vzhledem k velikosti sídliště nebylo realizováno plošné vyvěšování letáků do všech domovních vchodů. Ve druhé fázi byly využity tytéž komunikační kanály, a navíc souhrnná databáze kontaktů z veřejného setkání a online ankety v první fázi.
Zapojení
Proběhlo úvodní veřejné setkání v místní základní škole a následná ověřovací online anketa. V druhé fázi proběhlo veřejné setkání nad rozpracovaným návrhem. Podněty účastníků byly vypořádány zpracovatelem generelu a vypořádání zveřejněno. Prvního veřejného setkání se zúčastnilo 30 obyvatel sídliště, druhého 17, online ankety 231 respondentů. Nejsou to čísla vysoká, ale ani neobvykle nízká. Výrazné přecenění poptávky po občanské participaci by bylo chybou stejně jako její hrubé podcenění.
Výstupy
Stručné, přehledné výstupy byly zveřejněny na webu zadavatele a připomenuty na jeho facebookovém profilu. Účastníci participativních aktivit byli informováni adresně. Nakonec o projektu souhrnně informoval také tištěný zpravodaj zadavatele.
Další kroky
Podrobnější harmonogram návazných aktivit je limitován tím, že zadavatele není hlavním investorem revitalizace sídliště. Nicméně další postup byl popsán v průvodním textu ke zveřejněnému generelu a výsledkům druhé fáze zapojení veřejnosti.
Článek byl recenzován Ing. arch. Hanou Řepkovou (NPÚ, odbor péče o památkový fond).
Odkazy
Výsledky první fáze zapojení veřejnosti naleznete zde.
Výsledky druhé fáze zapojení veřejnosti a dokončený generel naleznete zde.
Sdílet / hodnotit tento článek