Legislativní a normativní předpisy platné z hlediska stavební akustiky
Při každém zásahu do akusticky dělící konstrukce, v tomto případě stropu s podlahou, je nutné respektovat platný rámec legislativních a normativních předpisů, které upravují stavebně-akustické řešení. Z pohledu stávající platné legislativy v České republice jsou základní požadavky na akustické řešení stropů a podlah uvedeny zejména ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, a to v § 14 Ochrana před nadměrným hlukem a vibracemi. Pro budovy na území hlavního města Prahy je pak nutno uvést platné Pražské stavební předpisy z roku 2022.
Dřevěné stropy ve starém domě nebo na chalupě. Z čeho se skládají a jak je rekonstruovat?
přečíst článekTrámové stropy však se sebou v tomto přinášejí mnohá specifika. Ty jsou samozřejmě dány převážně jejich konstrukcí a celkově uspořádáním jednotlivých vrstev, včetně vzduchových mezer a jejich výplní a obecně plošnou hmotností jednotlivých částí i konstrukce jako celku.
V platné normě ČSN 73 0532/2020 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků – Požadavky z roku 2020, jsou pak přesně definovány zvukoizolační požadavky pro stavby různých účelů.
Pro místnosti s byty je pak část požadavků uvedena v Tab. 1. Tyto požadavky nepředstavují hodnoty doporučené, ale jak již bylo uvedeno, jedná se o hodnoty legislativě závazné. Splnění normových požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost se dle naší legislativy prokazuje zkouškou na stavbě na konkrétní stavební konstrukci. Nikoliv tedy na základě výpočtu nebo doložení zvukoizolačních parametrů dodavatelem dílčích částí nebo trámových stropů jako celku.
U trámových stropů jsou obě zmiňované veličiny do jisté míry problematické, ale za obtížnější lze považovat splnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost. Pokud je trámová stropní konstrukce včetně vrstev podlahy navržena správně a splní požadavky na kročejovou neprůzvučnost, pak většinou i vzduchová neprůzvučnost bývá splněna. Opačně však toto tvrzení neplatí. Z uvedených důvodů se potom pozornost při návrhu konstrukce většinou obrací na kročejovou neprůzvučnost a správné řešení stavebních detailů, které s konkrétním případem souvisí.
Srovnáme-li trámové konstrukce například s masivními konstrukcemi, je nutno upozornit na poměrně nedostatečné zvukoizolační vlastnosti v oblasti nízkých frekvencí, které právě úzce souvisí s plošnou hmotností poměrně lehkých částí trámové konstrukce. U vyšších frekvencí už tyto zvukoizolační schopnosti narůstají.
Obyvatelé bytů si nejčastěji stěžují právě na nízkofrekvenční hluk. Mechanické impulzy v konstrukci totiž budí ohybové vlny, které se šíří různými rychlostmi z místa vzniku a uvádějí konstrukci do difúzního chvění. Výsledkem je výše popisovaný, vyzařovaný kročejový zvuk, který náleží do oblasti chvění (od 20 Hz výše) a je slyšitelný. Bohužel platná legislativa vyhodnocuje zvukoizolační vlastnosti v pásmu 100–3 150 Hz a nižší frekvence nejsou zohledňovány, což však vůbec neznamená, že by nebyly pro obyvatele rušivé, naopak jsou subjektivně velmi špatně vnímány.
Základní projekční přístupy ke správnému akustickému návrhu
Pro dosažení co nejpříznivějších akustických vlastností stropů je nutno hledat odpověď na otázku, jak efektivně zakomponovat výhody masivních konstrukcí do konstrukcí trámových. Jak již bylo výše uvedeno, historicky byla ve skladbách začleňována hmotná vrstva formou různých typů násypů. Bohužel při rekonstrukcích se často od tohoto řešení upouští, hmotná souvrství jsou zcela nebo částečně odstraňována a zvukoizolační vlastnosti tak výrazně utrpí.
Jednoznačná metodika na výpočetní stanovení zvukoizolačních vlastností u trámových stropních konstrukcí použitelná na všechny konstrukce neexistuje. Jedná se vždy o individuální stanovení vlastností pro konkrétní případ. I při znalosti konkrétní konstrukce je však akustik často odkázán jen na dílčí výpočty a převážně pak na své zkušenosti a dostupné podklady ostatních odborníků.
V čem spočívá složitost situace lze velmi zjednodušeně vyjádřit na Obr. 5. Trámová konstrukce vystavená zdroji hluku, ať již tento zdroj představuje například řeč uživatelů nebo jejich kroky, přebírá tento vzruch a ten se může šířit způsoby zobrazenými na Obr. 5. Je nutné znovu zdůraznit, že velmi důležité je připojení trámové konstrukce na ohraničující konstrukce a obecně uložení všech prvků na sebe i okolí.
Podíváme-li se na řešenou problematiku z pohledu dodavatelů dílčích částí konstrukcí, je nutno konstatovat, že pokud chtějí tito dodavatelé ke svým prvkům uvést potřebné údaje, tak jsou nuceni provést poměrně rozsáhlé laboratorní měření, aby byly schopni doložit potřebné parametry svých materiálů nebo celých konstrukcí. Vznikají tak soubory dat obsahující výsledky typických trámových stropů, stropů s těžkými záklopy, s lehkými záklopy, s různými skladbami podlah a různými typy podhledů. Soubor laboratorních měření je však do jisté míry limitován eliminací bočních cest přenosu hluku oproti reálné stavbě. V praxi je pak tento přenos u trámových stropních konstrukcí poměrně výrazný problém. Laboratorní měření je však i přes uvedená omezení jediný způsob, jak vlastnosti objektivně uchopit.
Jak tedy k rekonstrukcím těchto typů konstrukcí přistupovat? Vždy se jedná o individuální případ. Plošné odstranění hmotných vrstev bez adekvátní náhrady však nelze doporučit, protože tento postup obvykle vede k výraznému zhoršení zvukoizolačních vlastností konstrukcí. K odlehčení stávajících podlah by mělo docházet jen v případech, kdy se nová skladba včetně směrných detailů odborně vyprojektuje a zvukoizolační vlastnosti celé konstrukce se ověří výpočtem nebo lépe měřením.
V běžné stavební praxi bude projektant vždy omezen tím, do jaké míry může do stávající skladby zasáhnout. Rozhodující je zde kvalitně provedený stavebně-technický průzkum, při kterém bude nejen zjištěna skutečná skladba konstrukce, ale také její fyzický stav a skutečné provedení. Z průzkumu pak vyplyne limitní tloušťka skladby nové podlahy a případné požadavky na statické zesílení stropu nebo například na výměnu některých dřevěných prvků.
V případě požadavku na odstranění stávajícího násypu stropu nad záklopem je pro správný akustický návrh zásadní nahrazení hmotných vrstev jiným typem materiálu, prvku nebo změnou tuhosti konstrukce. Na Obr. 6. je znázorněno vnesení hmotného dílce do skladby. Toto lze provést ve formě různých prefabrikovaných prvků, například z betonové dlažby nebo desek, dále z voštinových násypů, které tvoří písek nebo jiný speciální zásyp do voštinové konstrukce z kartonového papíru, nebo obecně aplikací jiných těžkých deskových materiálů podobného charakteru. Zde lze připomenout, že se v minulosti uplatňovaly nejen hmotné násypy, ale také hmotné vrstvy cihel, jak již dokumentoval například Obr. 4–1. část článku. Jako příklad změny tuhosti konstrukce lze uvést spřažení stávajících stropních trámů s ŽB deskou (mokrá cesta) nebo s deskami na bázi dřeva (suchá cesta). Tato řešení s sebou často nesou vyšší náklady, proto se volí obvykle až v případě, že je kromě akustických vlastností nutno zvýšit také únosnost nebo snížit kmitání stropní konstrukce.
Pokud jsme nuceni přistoupit k odkrytí celého stropu, je vhodné vkládat do vzduchové dutiny mezi trámy akustickou izolaci určenou k tomuto účelu, například z minerální vlny. Tato akustická izolace pak bude plnit i funkci tepelné izolace. Při minimální tloušťce izolantu 50 mm se minerální vata natlačí do prostorů mezi dřevěnými trámy do podoby „vaničky“ ve tvaru písmene „U“, zatímco při vyšší tloušťce než 100 mm se izolant zalícuje mezi stropní trámy, jak znázorňuje Obr. 7. Zásadně nevhodné je pro tento účel například použití pěnového polystyrénu.
Akustické vlastnosti stropu však lze částečně upravit i ve formě podhledů z deskových materiálů, které jsou ke stávajícímu stropu pružně upevněny pomoci speciálních akustických pružných závěsů. Tato řešení jsou podrobněji popsána v odborné literatuře, ale zejména u konkrétních výrobců a dodavatelů podhledových konstrukcí. Stropní podhled může být navržen i v kombinaci s opatřením zlepšujícím prostorovou akustiku, nebo může například zvyšovat požární odolnost stropní konstrukce apod.
Zásadní vliv na akustické vlastnosti má také provedení vlastní plovoucí podlahy na stropní konstrukci a způsob jejího oddilatování od všech navazujících svislých konstrukcí. Výběrem vhodné nášlapné vrstvy lze významně zvýšit kročejovou neprůzvučnost celé konstrukce. Nelze nezmínit i požadavek na dostatečné přitížení kročejové izolace od horních vrstev podlahy (obvykle deskami s vysokou objemovou hmotností). V současné době jsou dostupná „moderní“ systémová řešení pro nahrazení různých souvrství trámových stropů a podlah, která jsou součástí nabídky mnohých výrobců a dodavatelů materiálů i celých systémových konstrukcí trámových stropů a podlah.
Kromě vlastního návrhu je samozřejmě vždy nutné sledovat také provádění stavebních detailů. Je velký rozdíl, zda se jedná o změny v trámových stropních konstrukcích u jednoduchých obdélníkových místností nebo u velmi členitých prostor. A závěrem je nutné vždy zvolit kvalitního realizátora rekonstrukce. Bohužel v naší praxi jsme často svědky bezmyšlenkovitého, ukvapeného odstraňování starých konstrukcí nebo jejich částí bez znalostí souvislostí, do kterých lze zařadit i zvukoizolační parametry.
Sdílet / hodnotit tento článek