Dřevostavba rychle shoří
Dřevo je skutečně hořlavé a při dosažení určité teploty začne hořet. Správnější termín by však byl spíše „odhořívat“. Dřevo totiž odhořívá velmi pomalu, přibližně 0,7 mm/min. po stranách, které jsou vystaveny požáru. Na povrchu se vytváří zuhelnatělá vrstva, která chrání zbytek průřezu od vysokých teplot a přímého působení plamenů. Tloušťka takové vrstvy je přibližně 25-30 mm, pod ní je teplota dřeva již kolem 25°C. Díky tomu vykazují i nechráněné dřevěné prvky vysokou požární odolnost a zachovávají si statické charakteristiky po relativně dlouhou dobu. Znamená to, že je dřevostavba v tomto směru horší? Určitě tomu tak není. Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů. Dřevěná konstrukce vykazuje požární odolnost (tedy schopnost konstrukce splnit předepsané požadavky po předepsanou dobu) požadovanou přísnými českými normami v řádu desítek minut. S betonovými konstrukcemi se sice nemůže zcela rovnat, ale například oproti ocelovým konstrukcím, které se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz, mají rozhodně navrch.
Dřevostavby nedosahují životnosti zděných staveb
Každá stavba, ať už cihlová, kamenná, dřevěná nebo betonová, vyžaduje péči a ochranu před nepříznivým vlivy a proti možné korozi a degradaci. Budeme-li srovnávat udržované stavby ze dřeva a jiného materiálu, dosáhneme stejné životnosti. Známe mnoho staveb na našem území, které jsou stovky let staré a stále plní svůj účel. Ve světě jsou k nalezení i stavby z 9. století, které jsou plně funkční. Základním předpokladem je správné provedení, ochrana použitého materiálu (zejména konstrukční) a pravidelná údržba. Zde je možná nutné zmínit, že u dřevěných konstrukcí záleží na správném provedení a vhodně zvolené úpravě daleko víc, než u jiných materiálů.
Dřevo napadají houby a hmyz
Proto, aby se tak stalo, musí nastat určitý stav prostředí. Ten je definován vlhkostí a teplotou. Při vhodných podmínkách mohou začít růst plísně, houby nebo se do konstrukce nastěhuje nepříjemný hmyz. Základním předpokladem je dodržení tzv. konstrukční ochrany dřeva - vhodná ochrana před nepříznivými vlivy prostředí a prevence vzniku nepříznivých podmínek pro vznik biologického napadení, dále správné vyřešení všech detailů stavby s ohledem na šíření vlhkosti a tepla.
Dřevěné konstrukce se používali i pro zakládání, drobné hráze, dnes i pro mosty, rozhledny a jiné exponované konstrukce. V mnoha zemích se navrhují i do prostředí, kde existuje možnost napadení termity. Základním předpokladem pro kvalitní návrh dřevěné stavby je dobrá znalost reakce dřeva na okolní prostředí, volba vhodných materiálů do zvoleného prostředí a respektování stavebně-fyzikálních jevů.
© brizmaker - fotolia.com
Dřevostavby mají problémy s akustikou
Tento předpoklad je pozůstatkem zkušeností z dřívějších chat a „okálů“, kde bylo slyšet každé slovo a pohyb. Moderní dřevostavba musí splňovat stejné požadavky na akustické parametry dělicích konstrukcí jako každá jiná stavba. V současnosti se této problematice věnuje mnoho výrobců i výzkumů, a tak není problém navrhnout takové skladby, abychom dosáhli požadovaného „výkonu“. Důležité je opět věnovat pozornost detailu. V kvalitně provedené dřevostavbě tak budete využívat stejného komfortu jako v konstrukci zděné.
Dřevostavby mají malou akumulaci a špatně se v nich drží teplo
Problém teplotní stability a akumulace tepla je často zmiňován, a to opodstatněně. Pokud se tomuto problému nevěnuje pozornost již při návrhu stavby, je skutečně velmi obtížné v dřevostavbě udržet stálou teplotu, tak jak tomu je u zděných staveb. Dřevostavba se rychle vytopí, ale také rychle vychladne, zatímco zděná stavba se pomalu vytápí, ale poté díky akumulovanému teplu pomalu vychládá. Při současném stylu života je pravděpodobně bližší vlastnost dřevostaveb. Po příjezdu domů je zájmem mít rychle teplo. Pokud bychom požadovali akumulaci stěn, teplotní stabilitu, je i toto možné vhodnou kombinací materiálů podlah, popřípadě vytvořením akumulačního jádra apod. Nemůžeme ovšem toto očekávat od nejlevnějších katalogových domků.
Pokud budeme stavět ze dřeva, budeme tím ničit lesy
Zcela špatný argument proti dřevostavbám. Lidé více hledí na pokácené stromy než na kamenolom nebo povrchový důl, které nevratně mění tvář krajiny. Dřevo je obnovitelný zdroj, takže na vykácené mýtině znovu vyroste, zatímco kámen, kaolín, cement jsou materiály neobnovitelné, nehledě na množství spotřebované energie na výrobu, dopravu a využití těchto materiálů. Většina výrobců stavebních materiálů a výrobků i dodavatelů dřevostaveb již dnes používají pouze dřevo pocházející z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Trvale udržitelné hospodaření je správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnosti a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti a budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a mezinárodní úrovni a které nepoškozují ostatní ekosystémy.
Sdílet / hodnotit tento článek