Na papíře letáčků a profesionálně vypadajících webových stránkách to zní lákavě – ošetříme trámy speciální směsí, která se díky aplikaci do předvrtaných otvorů dostane do hloubky a zajistíme tak ochranu vašeho krovu proti dřevokazným houbám a hmyzu. Prodloužení životnost své střechy si jistě přeje každý z nás. Praxe je však k této metodě neúprosná: tlaková injektáž dřevěných prvků konstrukcí ve většině případů nefunguje tak, jak by si projektanti i investoři přáli. Proč tomu tak je?
Pojistná podstřešní fólie ve střeše neobývané půdy. Ano nebo ne? Může nadělat víc škody než užitku?
přečíst článekFyzikální vlastnosti dřeva jsou proti
Při ochraně dřevěných konstrukcí proti dřevokazným škůdcům z řádu hmyzu, jako jsou červotoči nebo tesaříci, je klíčové, jak hluboko dokáže ochranný prostředek proniknout do dřeva.
Na rozdíl od zdiva nebo betonu je ale dřevo přirozeně anizotropní materiál, u kterého hraje výraznou roli jeho struktura a samotná anatomie dřeva. Rostlé dřevo obsahuje póry a kapilární systém, které však nejsou v kmeni rovnoměrně rozložené a jejich orientace je silně závislá na směru vláken. To znamená, že tlaková injektáž podél vláken může mít jiný efekt než injektáž napříč.
Další vliv na propustnost dřeva má i střídání jarního a letního dřeva, vlhkosti dřeva i jeho stáří. Navíc, v důsledku vysychání, praskání nebo biologického napadení často dochází k uzavření těchto kapilárních cest nebo jejich destrukci. Tím se stávají pro impregnované látky přímo nepropustné.
Nejčastěji používané dřevo pro krovové a vůbec stavební konstrukce – jedle a smrk – navíc patří mezi těžko impregnovatelné (dle ČSN EN 350-2: bělové dřevo smrku – 3. třída, tzn. těžko impregnovatelné; vyzrálé dřevo smrku – 4. třída, tzn. extrémně těžko impregnovatelné), což znamená, že ochranné látky do něj pronikají jen velmi špatně. Tento problém souvisí právě s přirozenou vnitřní strukturou dřeva a jeho propustností. Navíc tlakové injektáže jsou vedeny vesměs napříč směru vláken, což impregnaci látky do dřeva ještě více ztěžuje.
Jak se starat o dřevěnou chalupu: Tradiční a netradiční metody oprav tesařských konstrukcí a jejich spojů
přečíst článekProč se technologický postup injektáže spoléhá spíše na důvěru investorů než na jistotu
Lze vůbec dosáhnout ošetření dřeva do hloubky? Větší hloubka penetrace chemické látky je možné dosáhnout při máčení dřeva, kdy může pronikat do dřeva a jeho kapilár i v podélném směru. Takto jsou ošetřovány např. střešní latě.
S větším úspěchem se pro ošetření dřeva využívá i vaukovo-tlaková impregnace v tlakových nádobách. Chemická látka se „vtláčí“ do dřeva (pod hydraulickým tlakem 8 až 10 bar), z kterého byl předtím pod tlakem odstraňován vzduch, a to až pod absolutním tlakem 20 mbar, přičemž celý proces trvá několik hodin a je adekvátně tomu nákladný. Tato metoda je vhodná hlavně pro ošetření dřeva, které bude v dlouhodobém přímém styku se zemí nebo sladkou vodou, jako jsou sloupy, palisády, kůly apod. (třída ohrožení 4). Přes časovou náročnost procesu a použité tlaky se u masivních konstrukčních prvků bavíme o průniku látky do dřeva do hloubky několika milimetrů až centimetrů od povrchu, rozhodně ne v celém průřezu.
Při tlakových injektážích dřeva prováděných přímo na zabudovaných konstrukcích na stavbě, ať už krovů nebo stropů apod., jsou tlakové injektáže prováděny nejčastěji ručně tlakovou pistolí do vývrtů průměru cca 6 až 8 mm, za hydraulického tlaku okolo 10 barů, přičemž fyzicky je ošetřeno jen velmi blízké okolí vrtu do hloubky několika málo milimetrů. I v případě, že se impregnovaná látka dostane do namátkou provrtané chodbičky dřevokazného hmyzu, je účinnost takového ošetření mizivá a výsledkem je často jen zbytečně rozvrtané a oslabené dřevo s ještě více sníženou únosností.
Poměr zvýšení účinnosti chemického ošetření prvku injektážemi je tedy prakticky zanedbatelný. Snad jediný případ, kdy je možné tlakovou injektáž připustit, je při aktivním napadení prvku dřevokaznými houbami, kde je struktura jimi poškozeného dřeva rozrušena chemicky a ne mechanicky, jako je tomu u poškození hmyzem. Ovšem i tady pouze jako dočasné řešení za účelem zpomalení růstu houby, před vlastní komplexní sanací konstrukce.
Iluzorní pocit sanace – ale bez statického zajištění konstrukce
Jedním z nejnebezpečnějších aspektů tlakové injektáže dřeva je falešný dojem, že se touto sanací s krovem „něco udělalo“. V řadě případů ale ani po pečlivé injektáži nedochází k významnému omezení dřevokazného hmyzu, natož zlepšení trvanlivosti a prodloužení životnosti konstrukce. Pokud do střechy dlouhodobě zatékalo, je pravděpodobně poškozena i dřevokaznými houbami a na ty chemická ochrana funguje pouze preventivně.
Místo vkládání naděje a finančních prostředků investorů v injektáže je vhodnější obrátit se k metodám, které se v praxi osvědčily. Základem sanace každé poškozené střechy a krovu je:
- Pečlivý stavebně technický průzkum, který stanoví, které prvky jsou poškozené, čím a v jakém rozsahu.
- Návrh sanace odsouhlasený investorem, který stanoví, jak se bude poškození u jednotlivých prvků krovu řešit
- Lokální výměna nebo protézy poškozených částí prvků, eventuelně přidání zesilujících konstrukcí
- Preventivní chemická sanace postřikem nebo nátěrem, v co nejmenším nezbytně nutném rozsahu.
Klíčové je vždycky zajištění konstrukční sanace, tedy zjednodušeně „aby do střechy neteklo“. Použití chemických prostředků pro ochranu dřeva má být považováno za poslední možnost, pokud nelze požadovanou ochranu zajistit jinými prostředky. Prosté snížení vlhkost dřeva v konstrukci většinou bohatě stačí, je šetrné pro naše životní prostředí i kapsu majitele, který může ušetřené finanční prostředky použít jinde.
Problémy krovů nemívají jednoduchá řešení
Tlaková injektáž dřeva může na první pohled působit jako atraktivní a rychlé řešení problémů s dřevokaznými škůdci, realita je však mnohem složitější. Bez ohledu na líbivé prezentace a marketingové sliby nelze ignorovat fyzikální a biologické vlastnosti dřeva, které efektivní průnik ochranných látek do dřeva výrazně omezují.
Efektivní a dlouhodobě účinná sanace poškozených střech a krovů proto nestojí na injektážích, ale na důkladném stavebně technickém průzkumu, kvalitní a kompletní opravě konstrukce a v neposlední řadě prevenci a pravidelné kontrole stavu střechy. Prodloužit životnost konstrukce a zároveň šetřit životní prostředí i finance investora je možné – i bez tlakové injektáže dřeva.
Sdílet / hodnotit tento článek