REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Historický krov: Špatně zaměřeno, špatně opraveno. O dědictví přicházíme už u pasportu

Oprava historických krovů patří k nejsložitějším a zároveň stále k nejopomíjenějším částem obnovy památkových objektů. Ačkoliv krovy a celé střechy tvoří zásadní součást historických staveb, chyby v jejich zaměření a pasportech se stále znovu objevují. Podíváme se na nejčastější chyby při zaměřování krovů s podélným vázáním ležatými stolicemi a na dopad těchto nepřesností na proces obnovy našich památek.
Autor: Soňa Křivánková

Od kvalitních podkladů ke kvalitní obnově

Přesné zaměření a úplná výkresová dokumentace stávajícího stavu jsou základním předpokladem pro vytvoření kvalitní projektové dokumentace obnovy. Pokud jsou tyto podklady chybné, dochází k narušení celé předprojektové přípravy a tím i samotné realizace obnovy. Historické krovy navíc často čelí cyklické degradaci, která souvisí s životností použitých střešních krytin. Zatékání způsobené dožilou střešní krytinou a absencí nebo zanedbáním pravidelné údržby je častou příčinou poškození dřevěných prvků.

V mnoha případech se riziko degradace dřevěných prvků krovu opakuje každých třicet až čtyřicet let (podle druhu krytiny, u šindele i v kratších periodách) a bez nezbytných oprav střešního pláště dochází k postupnému znehodnocení a úbytku historického materiálu z celé konstrukce. Právě kvalitní dokumentace je přitom klíčová pro jakoukoliv efektivní a ekonomicky vyváženou obnovu historických krovů, stejně jako celých památkově chráněných objektů a nejen jich.

Když podklady selžou: případy z praxe

Reálné příklady z praxe ilustrují, jak závažné následky může mít nepřesná dokumentace. Celková obnova památky nebo jen oprava střechy by měla začínat vypracováním pasportu objektu včetně zaměření krovu. Výstupy z pasportu nebo zaměření pak slouží jako podklad pro stavebně technický průzkum krovu, včetně mykologického průzkumu, který je stále ještě běžně zadáván projektanty a majiteli zvlášť. Stavebně technický průzkum pak doplní výkresy o rozsah a stupeň poškození jednotlivých prvků krovu. Při prohlídce krovu na místě se však leckdy ukáže, že dodané zaměření krovu je nedostatečné a bohužel není výjimkou, že v něm velká část prvků není vůbec zaznačena. Nezřídka je potřeba zaměření zpřesnit nebo dokonce začít od začátku. Jednotlivé chyby v zaměření se u historických krovových konstrukcí bohužel stále opakují.

Pohled do prostoru krovu z předešlého příčného řezu. Nutno uznat, že méně zkušenému oku může mnoho z detailů konstrukce uniknout. Některé charakteristické detaily tohoto konstrukčního typu by však opomenuty být neměly – horní pětiboká lyžina čepovaná na polovinu ležatého sloupku, rozpěra mezi vrcholy ležatý sloupků (v předešlém řezu zobrazena jako druhý hambalek), dobře patrné rozšíření ležatých sloupků „od paty k hlavě“, čepované spoje zajištěné dřevěnými hřeby a další. Autor: Soňa Křivánková

Kde se chybuje nejčastěji

U krovů s podélným vázáním ležatou stolicí bývá vysoký počet specifických konstrukčních detailů, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku chyb při zaměřování. Mezi nejčastější problémy patří chybné zakreslení pětibokých prvků, které jsou často zjednodušeně zaznamenány jako obdélníky nebo čtverce, a to navíc v nesprávné poloze. Dále bývá přehlíženo tvarové rozšíření ležatých sloupků směrem k hlavě, přestože jde o důležitý konstrukční prvek, který má dopad na způsob opravy nebo výměny. Také krokve bývají často špatně interpretovány – při zaměření například nezohlední, že jsou uloženy „na plocho“, tedy širší stranou dolů, což je v rozporu s běžným dnešním standardem.

Drobné chyby s velkým dopadem

Ačkoliv mohou tyto odchylky působit jako detailní či marginální, jejich dopady jsou v praxi velmi zásadní. Chybné rozměry nebo tvarové informace vedou k nesprávným kalkulacím, nepřesným rozpočtům, zdržení zakázek, vícepracím a v některých případech dokonce k technickým vadám výsledného díla. Důsledkem je nejen vyšší cena opravy, ale i snížení historické hodnoty konstrukce samotné.

Detail spojů plné vazby předmětného krovu – vodorovný podélný prvek v pravém horním rohu je pětiboká lyžina – jeho horní plocha je vodorovná, tak aby na ni mohl být položený hambalek. Tento detail může necvičenému oku při zaměřování snadno uniknout. Do ležatého sloupku je pak čepovaná příčná rozpěra s páskem ztesaným do oblouku. Čepované spoje jsou zajištěny dřevěnými hřeby. Všechny prvky jsou číslovány tesařským značením. Autor: Soňa Křivánková

Klíč ke zlepšení: vzdělávání a spolupráce

Základem kvalitního výsledku je přesná vstupní dokumentace. K tomu je však potřeba systematické odborné vzdělávání všech, kdo se na obnovách historických konstrukcí podílejí – od geodetů a projektantů až po řemeslníky. Zásadní roli hraje také mezioborová spolupráce se specialisty na tradiční technologie a materiály. Jen díky hlubšímu porozumění historickým konstrukcím lze zajistit, že budou správně interpretovány, zaznamenány a obnovovány v souladu s jejich hodnotou. A v tomto všem máme stále rezervy.

Historické krovy si zaslouží pozornost

Historické krovy si zaslouží stejnou míru pozornosti jako jakýkoliv jiný architektonický prvek. Bez kvalitního zaměření nelze vytvořit správnou projektovou dokumentaci a bez ní není možná citlivá ani udržitelná obnova. Nepřesnosti v dokumentaci tak nepředstavují jen technický problém – jsou reálnou hrozbou pro zachování a obnovu historických krovů a celé naše kulturní dědictví.

Podívejte se do fotogalerie na konkrétní případy s podrobným komentářem.

Ing. et Ing. Soňa Křivánková

Ing. et Ing. Soňa Křivánková se specializuje na průzkumy historických krovů a dalších dřevěných konstrukcí, od vlastních průzkumů až po prováděcí projektovou dokumentaci. Tím pomáhá majitelům, správcům, architektům a projektantům s plánováním a realizací oprav střech i celých památkově chráněných objektů. Své zkušenosti a zajímavosti z průzkumů krovů sdílí na svých sociálních sítích a živých akcích jako jsou exkurze do krovů.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Šikmé střechy

REKLAMA