
Pojmy:
- Krov: konstrukce šikmé střechy, nejčastěji složená z dřevěných prvků.
- Půda: Neobývaný prostor pod šikmou střechou, nevytápěný, nezateplený.
- Podkroví: Prostor pod šikmou střechou určený k obývání, bydlení, vytápěný. Pro půdu upravenou pro účely obývání se někdy použije termín „půdní vestavba“.
Statika
Původní strop a krov ve starším rodinném domě není ve většině případů dostatečně únosný pro bydlení. Dříve se na půdě skladovalo seno, které bylo lehké. Nové podlahy, podhledy a nábytek jsou ale mnohem těžší. V lepším případě se původní konstrukce nadměrně prohnou, v horším začnou praskat. Nevýhodou dodatečně provedeného podkroví je, že všechny nosné konstrukce jsou zakryté a lze je jen obtížně zkontrolovat. Půdní vestavba by vždy měla být provedena podle projektu včetně statického posouzení. Oproti tomu vlasové trhliny, které se objevují zejména ve spojích sádrokartonových desek, jsou pouze estetickou vadou.
Prasklina v sádrokartonu mezi dvěma střešními okny. Foto: Martina Hepnerová
Hluk a omezený prostor
Problémem může být nedostatečná zvuková izolace mezi podkrovím a přízemím, kdy je slyšet doslova každý krok. V koupelně nebo ložnici nás může limitovat omezený prostor pod šikminou, kdy nelze pohodlně přistoupit například k vaně nebo posteli. Světlá výška obytných místností v podkroví musí být podle normy minimálně 230 cm, zároveň musí být dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti.
Zateplení
Prostory pod šikmou střechou jsou náchylné na nadměrné přehřívání v létě a prochládání v zimě, což znamená nutnost instalovat klimatizaci a zvýšené náklady na chlazení a vytápění. Vždy bychom se měli zajímat o to, kolik tepelné izolace bylo použito, jaký druh a v jaké kvalitě byly stavební práce prováděny. Zateplení se týká také navazujících konstrukcí, například fasád včetně štítových stěn. Zde je potřeba vyvrátit mýtus, že zateplením fasád přestane dům „dýchat“. Odvětrání vlhkosti probíhá výhradně okny a netěsnostmi v rámech, nikoliv stěnami. Zateplení zlepšuje situaci tím, že zvyšuje vnitřní povrchovou teplotu konstrukcí, na kterých nedochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti. Problém nastane, když jsou ve starším domě původní okna vyměněna za nová a fasáda zůstane nezateplená.
Podkroví bez tepelné izolace. Foto: Martina Hepnerová
Prostupy
Problémem podkroví je často pronikání vzdušné vlhkosti do konstrukce střechy, kde dojde následně ke kondenzaci vodní páry, navlhčení izolace (která poté špatně izoluje), vzniku plísní a degradaci dřevěných prvků.
Vzdušná vlhkost vzniká běžným provozem domácnosti, například vařením, sprchováním nebo sušením prádla. Vlhkost je nutné odvětrat okny nebo centrální vzduchotechnikou. Prostupu vlhkosti do konstrukcí brání parozábrana (plastová fólie) nebo parobrzda (OSB deska s lepenými spoji). Všechny prostupy skrz fólii jsou potenciálním rizikem. Jedná se nejčastěji o průchodky kabelů nebo vestavná svítidla. Správně by měly být kabely a svítidla v instalační mezeře, což však znamená vytvořit dvojitou konstrukci, a tedy vyšší náklady na stavbu. Druhou možností je pečlivé utěsnění všech otvorů, což se však k praxi moc neděje. Zpozornět bychom měli, když je v podhledu velké množství bodových svítidel.
Střešní okna
Nedostatečné osvětlení podkroví je často řešeno instalací střešních oken. Ta jsou náchylná na rosení vlhkosti, pokud pod nimi není umístěno topné těleso. Vlhkost poškozuje dřevěný rám a stéká po sádrokartonovém ostění. Dřevěná střešní okna lze dnes nahradit za odolnější bílá s polyuretanovým povrchem. Vyplatí se také investovat do venkovních rolet, které brání přehřívání.
Chybné provedení střešních oken s jedním malým přímotopem. Foto: Martina Hepnerová
Legislativa
Jak už bylo řečeno, výstavba obytného podkroví by neměla probíhat bez projektu. Nutné je také stavební povolení (dříve ohlášení), protože se jedná o změnu užívání stavby z neobytné půdy na obytné podkroví. Vlastník stavby je podle stavebního zákona povinen mít ověřenou dokumentaci, která odpovídá aktuálnímu stavu.

































Sdílet / hodnotit tento článek