Přehrát audio verzi
Nestěhujte se, vylepšujte. Přestavba starých garáží vytvořila důstojné rodinné bydlení
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
V krátkosti přeloženo: Nestěhujte se, zlepšujte. A i když to tak možná nevypadá, ve svém jádru je to cena ekologická. Komise londýnských architektů ji totiž uděluje projektům, které přispěly k udržitelnosti tím, že nějaký nevyhovující objekt chytrými zásahy „povýšily“ na objekt vyhovující. A tím vlastně zamezily tomu, že by někde jinde bylo potřeba budovat třeba nové bydlení, když už se to staré nějak zdárně vylepšilo. Při maximálním využití stávajících konstrukcí a základů.
Hodí se samozřejmě zmínit, že i když se londýnská Transformation Prize zhusta týká rezidenčních projektů, je o nich vlastně jen z určité části. V zásadě totiž cílí na objekty, které prve k bydlení vůbec sloužit neměly. Vyzdvihuje tedy nejlepší a nejinovativnější domy navržené v Londýně, které prošly významnou transformací či rekonstrukcí z neobyvatelného prostoru na plnohodnotné bydlení, ačkoliv prve šlo třeba jen o sklady, dílny. Anebo, jako v roce 2023, o garáže.
Pro v roce 2023 tehdy teprve vznikající architektonické a interiérové studio Trewhela Williams byl zisk Transformation Prize, Ceny za transformaci, pořádnou vzpruhou. Ukázala jim, že jsou na správné cestě. Byť se to ze zadání řešeného projektu zprvu moc zdát nemuselo. Jako nějaký budoucí šampion se tahle zakázka totiž moc nejevila.
Stoletý statek na kamenných základech přestavěli. Propojili prostor a mají moderní bydlení. Silné zdi pomáhají s regulací teploty
přečíst článekZanedbané, ale památkově chráněné
Stáli totiž před přestavbou garáže a rekonstrukci přízemí do uzavřeného dvora směřujícího domu, nacházejícího se v klidné dlážděné Elizabeth Mews, ve čtvrti Primrose Hill v severním Londýně. Zadání klientky spočívalo v přeměně nedostatečně využívané a nezateplené garáže v přední části domu tak, aby vznikl tolik potřebný obytný prostor pro mladou rodinu, umožňující pohodlné bydlení na jednom podlaží. To samo o sobě moc lichotivě nezní.
Jaké řešení tedy studio Trewhela Williams zvolilo? Uchýlili se k otevření dispozice a propojení směrem do ulice. Tento zásah zároveň nabídl příležitost výrazně zlepšit denní osvětlení interiéru, přirozené provětrávání i celkový výhled z domu.
Hodí se asi zmínit, že ulice Elizabeth Mews se nachází v památkově chráněné oblasti Belsize Park Conservation Area. Což pro architekty znamenalo, že jakékoli úpravy uliční fasády musely být navrženy velmi citlivě, aby nenarušily charakter této historické zástavby. Poradili si. Pro fasádu totiž zvolili motiv opakujících se dřevěných vrat garáží, které jsou odkazem na původní využití těchto starých garáží coby stájí a kočárových domů.
Architekti jen zvolili řešení, které původní otvor garáže citlivě reinterpretovalo prostřednictvím nového truhlářského prvku. Ta původní garážová vrata byla přetvořena do podoby dubové lamelové stěny, která vznikla jako odpověď na protichůdné požadavky. A to vpustit do interiéru dostatek denního světla a čerstvého vzduchu, ale zároveň zajistit soukromí a ochranu před přímým sluncem.
Lehké to nebylo, ale při pohledu od vstupu do ulice působí soustava lamel na fasádách téměř kompaktně. Ovšem při přibližování se jejich struktura postupně otevírá, podobně jako stránky knihy, kterou rychle listujete. Tato hravá choreografie ploch, objemů a hran potěšila i náročné úředníky památkové péče.
Inspirace pro ostatní sousedy
Jak dodávají lidé ze studia Trewhela Williams, ten detailní návrh vznikal během série workshopů s truhlářským týmem a zahrnoval i vytvoření modelu v měřítku 1:1 z dřevotřísky, na němž byly testovány spoje a napojení jednotlivých částí. Finální prvek byl kompletně sestaven a povrchově upraven v dílně, aby mohl být na místo dopraven a instalován jako jediný prefabrikovaný celek.
Celkový architektonický přístup respektuje zavedený rytmus oken a otvorů v rámci zástavby Mews, přičemž nabízí tichou a důstojnou evoluci jejího původního charakteru. Oživená uliční fasáda přináší do okolí více vizuální dynamiky, přirozeného dohledu i světla. Ambicí projektu bylo vytvořit pozitivní precedent pro ostatní sousedy, kteří by jednou též mohli podobně přestavět své garáže a postupně tak přispět k revitalizaci přízemního uličního parteru.
To je ovšem jen exteriér. Velký boj, už tedy bez bedlivého dozoru stavebních inspektorů, se odehrával i uvnitř. V interiéru byla dispozice přízemí reorganizována podél podélné osy domu prostřednictvím devět metrů dlouhé kuchyně, která propojuje ulici s dvorem po celé hloubce objektu. Směrem do zadní části se kuchyně rozšiřuje do jídelního prostoru a následně přechází do menšího útulného posezení.
Lineární uspořádání dispozice a otevření uliční fasády umožňuje oboustranné denní osvětlení i příčné větrání mezi ulicí vpředu a chráněným dvorem vzadu. Centrální dělicí stěna organizuje prostor a zároveň ukrývá vysoké úložné prostory i oddělení vstupní haly, toalety a schodiště. Celým interiérem prostupuje minimalistický duch založený na klidné a kontemplativní atmosféře definované jemnými tónovými a texturovými nuancemi, díky nimž prostor působí jako harmonický celek.
Barva je v interiéru používána střídmě, ale velmi promyšleně. Narůžovělou hřejivost podlahových prken z douglasky doplňují kartáčované měděné akcenty, vínově skvrnité listy japonského javoru. Minimalistické otočné dveře s jemným rámem jsou precizně vsazeny od podlahy až ke stropu, a umožňují ničím nerušený přechod mezi interiérem a dvorem.
Dříve zachraňoval životy, poté trpěl a sám čekal na záchranu. Investor z válečného sanatoria udělal hotel
přečíst článekTvrdá čísla, skutečné úspory
Dobře, můžete odvětit, realizace se tedy povedla, ze starých garáží se podařilo udělat nové bydlení. A kde že je ta udržitelnost? Ta se tu rozvíjí na mnoha rovinách. K environmentálnímu návrhu bylo přistupováno komplexně, na základě principů pasivního designu doplněných pečlivě zvolenou skladbou konstrukcí, přírodních povrchů a technologií s důrazem na dlouhou životnost a udržitelnost.
Přístup architektů usiloval o maximální využití environmentálních přínosů nejen během výstavby, ale i v dlouhodobém provozu domu. Předně, rekonstrukce přinesla významnou úsporu emisí – odhadem 3,3 tuny CO₂ ročně oproti původnímu stavu. Předpokládané roční emise objektu nyní činí 28,7 kg CO₂/m², což představuje snížení o 53 % oproti původním 60,7 kg CO₂/m².
Další bod? Nová vyvýšená podlaha a zateplená dutinová konstrukce stěn výrazně zlepšily tepelně-izolační vlastnosti objektu. Dvojitě zasklené jednotky v přední a zadní části domu dosahují hodnot prostupu tepla 1,4 W/m²K, respektive 1,37 W/m²K. Pro vnitřní příčky byla použita dřevěná sloupková konstrukce jako alternativa s nižší uhlíkovou stopou oproti kovovým systémům.
Návrh přitom využívá několik principů pasivního designu: lamelová fasáda funguje jako brise-soleil a poskytuje ochranu proti přehřívání; otevření uliční fasády výrazně zlepšilo úroveň denního osvětlení a snížilo potřebu umělého svícení; otevíratelné zasklení na obou koncích dispozice umožňuje přirozené příčné větrání bez nutnosti mechanických systémů.
Environmentální odpovědnost hrála zásadní roli i při výběru povrchových materiálů. Hliněná omítka je stoprocentně přírodní, recyklovatelná a kompostovatelná, bez emisí těkavých organických plynů a syntetických přísad. Vícevrstvá dřevěná podlaha nese certifikaci FSC, která zaručuje odpovědný původ všech použitých komponentů. Užité terrazzo je aglomerovaný materiál, vznikající z odpadních odřezků při zpracování přírodního kamene.
Stěhovat se nemusíte, stačí přestavět
Spotřeba vody byla snížena díky dvoutlačítkovým splachovacím systémům a úsporným bateriím s nízkým průtokem. Podlahové vytápění představuje energeticky efektivnější způsob jemného temperování interiéru. Stmívatelné LED osvětlení, elektrický okruh 5A a spotřebiče energetické třídy A+ pomáhají optimalizovat energetickou účinnost, zatímco chytrý elektroměr umožňuje snadné sledování spotřeby a podporuje vědomější přístup k hospodaření s energií.
Odhadovaná primární energetická náročnost objektu nyní činí 165 kWh/m² oproti původním 369 kWh/m². Vyčerpávající, že? A přesně o to jde. Na počátku stála neobyvatelná stará garáž a stísněný prostor domu, o jehož obyvatelnosti se vzhledem k neúspornosti dalo směle pochybovat.
Mladá rodina by tu žít nemohla, potřebovala by – za cenu nemalých nákladů, materiálu, záboru prostoru, emisí – vystavět docela nové bydlení. Musela by se přestěhovat jinam. A to je právě aspekt, který londýnská komise udělující ocenění s podtitulem „Don’t Move, Improve!“ vnímá. Po provedených úpravách se odtud stěhovat nemuseli. Ze starých garáží vzniklo nové, moderní bydlení.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Elizabeth Mews House |
| Typ projektu: | přestavba, refubrishment |
| Architektonické studio: | Trewhela Williams |
| Lokalizace: | Primrose Hill, Londýn, Spojené království |
| Vedoucí architekti: | Perran Trewhela, Joe Williams |
| Hlavní dodavatel stavby: | Peter Dann Consulting Engineers |
| Dodavatelé materiálu: | Chauncey, IQ Glass, Torc Pots |
| Tesařské práce: | Woodland London |
| Klient: | soukromý investor |
| Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
| Zastavěná plocha: | 43 m² |
Sdílet / hodnotit tento článek