Zdeněk Lukeš přiblíží nejen slavné projekty tohoto významného českého architekta druhé poloviny 20. století, ale i méně známé stavby, na nichž Hubáček spolupracoval. Součástí přednášky bude také pohled na ateliér SIAL a tzv. Školku, kde vznikla celá generace významných architektů, mezi nimiž nechybí jména jako Zavřel, Jiskrová, Baum, Rajniš nebo Přikryl.
„V rámci své profese jsem se v archivu architektury na Invalidovně stýkal s celou řadou osobností, s nimiž jsem měl příležitost hovořit. Karla Hubáčka jsem měl osobně moc rád, v 80. letech jsem za ním jezdil do libereckého SIALu. Byl to úžasný člověk: laskavý, Bohem nadaný, s ohromnou autoritou. Takových osobností není mnoho, srovnal bych ho s Janem Kotěrou nebo Josefem Gočárem, kteří měli mezi mladými architekty podobnou prestiž. Povídat si s Hubáčkem pro mě byl vždy velký zážitek,“ doplňuje Zdeněk Lukeš svou osobní vzpomínku na osobnost architekta Hubáčka.
Hotel a vysílač Ještěd. Foto: Pavel Kinst, Wikimedia Commons
Další přednášky z cyklu
V únorovém přednášce, která se uskuteční ve středu 26. února 2025 v 17.30 hodin, se Zdeněk Lukeš bude věnovat tématu nerealizovaných vizí architektů pro Pražský hrad. Představí například návrh dostavby katedrály sv. Víta, některé ze studií Jožeho Plečnika, projekt aleje Socialismu nebo Evropskou vesničku Václava Havla. Přednáška se uskuteční tentokrát v sále sídla Autoklubu České republiky, jehož budova byla postavena podle návrhu architekta Pavla Janáka ve stylu moderního klasicismu, a který je rovněž autorem řady realizovaných staveb na Pražském hradě.
„Na Hradě se nám snad podařilo prosadit to podstatné. Někdy nás to až překvapilo, třeba u projektu Nové oranžerie od Evy Jiřičné jsme měli obavu, že jej veřejnost nepřijme, že bude kritizovat soudobé tvarosloví v kontextu historické architektury, ale opak byl pravdou. Lidem se oranžerie líbí a nemají s ní problém. Samozřejmě existují určité úvahy nebo studie, které nedošly naplnění, ale s tím je asi třeba vždy počítat. Důležité především je, že se podařilo otevřít co největší část Hradu veřejnosti a spolupracovat na procesu obnovy se špičkovými architekty*tkami,“ hodnotí Zdeněk Lukeš své působení na Pražském hradě, kde je zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky a již od roku 1990 se podílí na revitalizacích hradního areálu.
Open House Praha, Pražský hrad – Nová Oranžerie. Foto: Eva Mořická
Přednáškový cyklus v březnu zakončí večer věnovaný průkopnicím české architektury meziválečného období a jejich inspiraci zahraničními osobnostmi, jako byly Grete Schütte-Lihotzky nebo Marie Frommerová. Mezi prezentovanými jmény nebudou chybět Milada Petříková-Pavlíková, Jarmila Lisková či Hana Kučerová-Záveská.
Vstupenky na cyklus i jiné celoroční akce Open House Praha je vždy nutné rezervovat předem na GoOut.net.
Open House Praha, Pražský hrad. Foto: Eva Mořická, archiv
doc. Ing. arch. Zdeněk Lukeš (*1954) – architekt a historik architektury
Po studiích na Fakultě architektury ČVUT v Praze pracoval v letech 1980 až 1990 v Archivu architektury Národního technického muzea. V době Sametové revoluce pracoval v Koordinačním centru Občanského fóra v Laterně magice a od roku 1990 je zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky. Podílel se na revitalizaci hradního areálu. V letech 2000 až 2003 byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, od roku 2004 vede kurz Dějiny architektury na New York University v Praze a ČVUT v Praze. Je autorem a spoluautorem výstav o Josipu Plečnikovi, 10 století architektury, Splátka dluhu, Architekt Emil Králíček, Český architektonický kubismus, Pražský funkcionalismus aj. Napsal několik desítek knih o moderní architektuře a statí ve sbornících a katalozích a stovek odborných textů v Respektu, Revolver revue, Lidových novinách, Architektovi aj. Spolupracoval s Českou televizí (seriál 10 století architektury), Českým rozhlasem a BBC, připravuje krátké filmy o moderní architektuře a rozhovory s architekty pro web TV Architect. Je nositelem státního vyznamenání Medaile za zásluhy.
Sdílet / hodnotit tento článek