Autoři architektonického návrhu David Maštálka a Lenka Křemenová hovoří o velmi zručném realizačním týmu, který pracoval s respektem k původní stavbě, s vysokou znalostí lidové architektury, konkrétně podstávkových domů. „Myslím si, že se nám společně podařila jedinečná kombinace historie s moderním pojetím bydlení,“ říká na úvod David Maštálka a zve nás prostřednictvím fotografií na pomyslnou návštěvu.
Podstávkové domy v moderním aranžmá
Znát celý příběh původního domu považují architekti za velmi důležité. A to dokonce i v těch případech, kdy je konstrukční stav budovy v naprosto žalostném stavu a uvažuje se o budově nové. Pokud se s majiteli či obcí shodnou na zachování alespoň části domu či na zachování původního stylu, budova žije dál i se svým geniem loci. Národní park Saské Švýcarsko je pro tento bohulibý trend přímo předurčen, podstávkové domy tady mají bohatou historii a podobně jako v dalších německých regionech je snaha tyto stavby uchovávat a chránit, neboť představují důležitou součást místní kultury a architektonického dědictví.
„Náš příběh započal v listopadu 2017, kdy jsme zcela prokřehlí stáli na místě s jedinečným výhledem a i přes nepřízeň počasí na nás původní polorozbořený objekt působil velmi mile a útulně. Konstrukce starého domu byla v naprosto žalostném stavu, proto jsme otevřeli téma výstavby zcela nového domu,“ podotýká architekt a dále porovnává původní plány budovy s těmi novými. Je zcela zřejmé, že bylo zachováno původní měřítko i usazení, téměř identické je rozložení místností v přízemí i vstup do obnoveného sklepení. Zcela komfortně a novátorsky se využívá celé podkroví, vše s autorskou interpretací tradičních prvků lidové architektury, včetně zcela výjimečných detailů.
Foto: MgA. David Maštálka, a1architects
„U vrchní stavby jsme museli upustit od roubené tradice a zvolili jsme lehkou rámovou konstrukci dřevostavby, vnější vzhled domu jsme podřídili historické předloze a krajinnému rázu. Tradiční nosnou dřevěnou konstrukci podstávky jsme takto využili současným pohledem; vytváří přirozeně kryté zápraží, které v létě poskytuje stín a chrání v nepřízni počasí. Ze zápraží je krásný výhled na malebnou krajinu Labských pískovců a v dáli Lužických hor. Vnitřní prostor je venkovsky prostý a odkazuje rovněž k tradičním barvám i materiálům. Světnici prohřejí kamna od Tomáše Jíry a truhlářské prvky dodal mistr truhlář Miroslav Zapletal,“ dodává architekt, znovu opakuje chválu realizátorskému týmu a přidává i slibovaný příběh, který se váže k původním majitelům.
Ze zchátralé farmy vznikl dům ukotvený v krajině. Proměna ruiny na bydlení se stopy historie
přečíst článekNa základě česko-německého rukopisu
Původní majitel domu se jmenoval Adolf Geilert, poštovní úředník, který se i těžkých dobách, přes svou německou národnost, hrdě hlásil k Čechům. Část svého života strávil v koncentračním táboře v Magdeburgu, po propuštění se uchýlil do Mělníka, kde ho čekalo nepříjemné dokazování protinacistických postojů, aby mohl získat československé občanství a dosáhl práva navrácení rodného domu i majetku, který mu byl zabaven jakožto německému občanovi. Do svého domu se po všech peripetiích nakonec vrátil, často zde hostil české přátele, kteří k němu jezdili na letní byt a poté od něj dům odkoupili. Na jeho počest ho pojmenovali Adolfka.
„Příběh Adolfa Geilerta je nadějí, že i cesty, které osud mnohdy nečekaně zpřetrhá, se jednou opět spojí. A tak tu dnes na základech pastoušky stojí bouda nová, která je na počest původního majitele zvána Adolfka a starogermánským původem jména (ušlechtilá vlčice) odkazuje na zcela výjimečné estetické kvality a ty nejlepší povahové rysy původního majitele a jeho nejbližších,“ dodávají s dojetím současní majitelé, oceňují práci celého týmu, chválí nové pojetí budovy a přidávají také nedávnou historii podstávkových domů (německy Umgebindehäuser) na celém česko-německo-polském pomezí. Většina zdejších domů s typickou kombinací konstrukcí – roubená, hrázděná či zděná s podstávkou, která nesla krov či patro domu, je podle jejich slov zpravidla precizně opravena, přestože v řadě případů bylo nutné je strhnout a postavit zcela nově. Pomáhají tomu kromě nadšení místních lidí i nejrůznějšími programy na ochranu kulturního dědictví. Domy jsou pro ně důležitým svědectvím historického způsobu života místních obyvatel, především zemědělců, řemeslníků a tkalců, často je zdobí typickými ornamenty na trámech, oknech a vchodech podle regionu a jsou na ně patřičně hrdí.
Foto: MgA. David Maštálka, a1architects
Technické parametry
| Typ domu: | nízkoenergetický |
| Místo stavby: | Wolfsberg |
| Zastavěná plocha: | 168 m2 |
| Užitná plocha: | 180 m2 |
| Dispozice: | 5+kk |
| Konstrukce: | rámová (lehký dřevěný skelet) + tradiční masivní konstrukce podstávky, difuzně otevřená skladba |
| Topení: | elektrické přímotopy + akumulační kamna na dřevo |
| Větrání: | přirozené okny |
| Součinitel prostupu tepla stěnou: | U = 0,14 W/m2K |
| Autor architektonického návrhu: | MgA. David Maštálka, MgA. Lenka Křemenová/a1architects s.r.o., Ing. arch. Jan Kropík |
| Autor projektu: | TFH dřevěné skeletové domy s.r.o., www.tfh.cz |
| Foto a půdorysy: | MgA. David Maštálka, a1architects |
Tento dům soutěžil v anketě Dřevostavba roku 2023 a byl publikován v Ročence Dřevěné architektury 2023.
Sdílet / hodnotit tento článek