Lidé další stavební rozvoj ve svém okolí chtějí tím více, čím více z něho mají přímý užitek
Průzkum ukazuje, že Češi chtějí stavět – většina dotazovaných (minimálně 75 %) souhlasí s výstavbou většiny typů velkých staveb (s výjimkou logistických center, skladů, hotelů a kongresových center, kde je podpora o něco nižší). Nejvíce lidí podporuje výstavbu zdravotnických zařízení a bytů (po 87 %) a vzdělávacích institucí (85 %). Silnou podporu má také výstavba dopravních infrastrukturních projektů – dálnice, silnice a obchvaty mají podporu 83 % obyvatelstva a železniční tratě s koridory 80 %.
„Češi si uvědomují, že pro rozvoj Česka je nutné stavět. Dokonce 68 % dotázaných považuje konstrukci větších stavebních projektů za příliš pomalou a dle jejich názoru je právě to největší brzda v rozvoji naší společnosti a ekonomiky,“ říká Petr Bartoň, ekonom z platformy Datarun.
Graf 1: Souhlas s výstavbou podle typu stavby. Zdroj: STEM/MARK
Podpora výstavby však slábne s tím, jak se vybrané typy velkých staveb přibližují našim domovům. Zde se v průzkumu naplno projevuje tzv. NIMBY efekt (Not In My Back Yard, česky Ne na mém dvorku). Většina respondentů se staví negativně k výstavbě poblíž svého bydliště. Největší odpor vzbuzuje blízká výstavba továren, průmyslových hal, logistických center, skladů, hotelů, kongresových center, čerpacích stanic, železničních koridorů, administrativních budov, obchodních center a dopravní infrastruktury. Realizaci těchto projektů blízko bydliště podporuje méně než 25 % Čechů. Naopak nejmenší odpor vzbuzuje výstavba vzdělávacích a zdravotnických zařízení, kterou by ve svém okolí akceptovala víc než 50 % dotázaných.
Graf 2: Obavy spojené s realizací velkých staveb. Zdroj: STEM/MARK
„Průzkum potvrdil, že lidé další stavební rozvoj ve svém okolí chtějí tím více, čím více z něho mají přímý užitek (nemocnice, školy, kulturní centra). To jsou užitky ‚zjevné‘. Role ekonomů je vysvětlit, že i problematičtější projekty přinesou místním užitek nepřímo: dálnice, železnice či kanceláře (továrny 21. století) zvyšují prosperitu celé oblasti, a tedy i jejich,“ doplňuje Petr Bartoň.
Výzkum se věnoval také nedostupnému bydlení, z nějž se nejspíš stane jedno z hlavních témat nadcházejících voleb. „Nejchroničtější problém po celém Česku je bránění další výstavbě bytů tam, kde lidé chtějí bydlet – tedy v blízkosti dalších bytů. Průzkum zjistil, že NIMBY efekt se projevil u 43 % respondentů. Jen o trochu více dotázaných (44 %) uvedlo, že by jim další bytová výstavba v jejich okolí nevadila. V porovnání s jinými typy velkých staveb se sice jedná o menší výskyt NIMBY efektu, přesto z hlediska všeobecného povědomí o nedostatku dostupného bydlení se jedná o značně vysoké číslo,“ komentuje výsledky Petr Bartoň.
Graf 3: Očekávané benefity od velkých staveb. Zdroj: STEM/MARK
Při výstavbě mají respondenti největší obavy ze změny charakteru okolí (79 %) a negativních vlivů na životní prostředí (78 %). Velmi silná je také nedůvěra vůči institucím a developerům – 75 % respondentů se obává, že nedostanou kompletní a pravdivé informace. Obavy vzbuzuje i samotná fáze výstavby, která je spojena s hlukem, prachem, zvýšeným provozem a dalšími nepříjemnostmi. Tyto praktické problémy vadí více než polovině dotázaných (61 %). Téměř třetina lidí (28 %) se rovněž obává poklesu hodnoty své nemovitosti.
Veřejný názor může být pozitivně ovlivněn přínosy, které developer nabídne v dané lokalitě. Největší podporu mají stavby, které přispívají k rozvoji infrastruktury (88 %), občanské vybavenosti (80 %), rozšíření bytového fondu (78 %), zlepšení veřejného prostoru (78 %) nebo vytvoření nových pracovních míst (70 %). Souhlas s výstavbou roste také v případě, že veřejnost má přístup k informacím o projektu a možnost diskutovat s developerem (84 %).
Graf 4: Obecný postoj k tématu velkých staveb. Zdroj: STEM/MARK
Sdílet / hodnotit tento článek