O dřevostavbách se v Čechách a na Slovensku na přelomu tisíciletí příliš nemluvilo a nebylo ani mnoho architektů, kteří by se naplno věnovali tomuto oboru. Prolomit hradbu mlčení, probudit zájem u veřejnosti i mezi stavaři a ukázat dobré příklady ze zahraničí se v roce 2005 rozhodli architekti Pavel Horák a Václav Zahradníček z architektonické kanceláře Prodesi a přišli s nápadem Salonu dřevostaveb. Těžištěm projektu byla výběrová výstava aktuálně realizovaných dřevostaveb a publikace Ročenka dřevostaveb představující vystavené budovy. V roce 2011 se spoluorganizátorem na Slovensku stalo OZ Centrum ARCHA a do roku 2018 byl Salon doprovodnou akcí veletrhu Dřevostavby v Praze. Od roku 2019 se osamostatnil a rozšířil téma moderní architektury ze dřeva o prezentaci moderních a ekologických materiálů, technologií a odpovědného životního stylu.
Za 20 let působení se kromě architektů z Česka a Slovenska účastnila Salonu celá řada evropských architektů z Rakouska, Německa, Belgie, Švýcarska, Maďarska, Polska, Estonska či skandinávských zemí. Salon dřevostaveb dlouhodobě podporují dodavatelé dřevostaveb a jeho odbornými partnery jsou vzdělávací a osvětové instituce v Čechách a na Slovensku. Za dobu konání tohoto výstavně-publikačního projektu se stal ze dřeva nepřehlédnutelný trend a do české legislativy nyní přichází zásadní změna. Stavět ze dřeva se bude až do výšky 22,5 metru. Salon dřevostaveb 2025 proto letos nebyl pouze o architektuře, stal se i přehlídkou bohaté zahraniční inspirace, která otevírá nové možnosti, a také místem setkávání všech, kteří mají k dřevostavbám vřelý vztah.
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
„Těší nás, že se podařilo oslavit dvacáté výročí Salonu dřevostaveb vydařenou konferencí, která během jednoho dne propojila přes 200 odborníků z řad architektů, projektantů, developerů i zástupců dřevařských firem. Zájem o téma potvrzuje, že dřevostavby jsou na vzestupu a bude jim patřit budoucnost stavebnictví. Salon dřevostaveb ovšem konferencí zdaleka nekončí. Až do podzimu bude po celé ČR probíhat výstava nejlepších realizací dřevěné architektury. Široká veřejnost ji mohla navštívit do 16. dubna v NTK v Praze a dále přehlídka poputuje například do Karlových Varů, Brna nebo Telče,“ podotýká jeden ze zakladatelů Salonu dřevostaveb architekt Pavel Horák.
Dřevostavby v číslech a obrazech
To, že dřevostavby získávají ve společnosti stále větší podporu, potvrdily již úvodní přednášky zástupců ministerstev a následně pak architektů a členů organizací, kteří se snaží dřevostavby všemožně podporovat. Za tímto účelem například vznikla pracovní skupina s názvem Timber v rámci České rady pro šetrné budovy (CZGBC), jejímž cílem je kromě veřejné osvěty i pokračování v diskusích za účelem zvýšení podílu dřeva v rámci veřejných zakázek. Z výkladu přednášejících vyplývá, že v podílu dřevostaveb na nové výstavbě si nestojí Česká republika nijak zvlášť dobře. Příkladem má být Německo, kde v roce 2023 tvořily dřevostavby 22 % všech postavených domů, a to včetně jejich realistického cíle zvýšit tento podíl do roku 2030 na 30 %.
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
„Česká republika si klade za cíl dosáhnout 25% podílu dřevostaveb do roku 2035, což je pro náš obor skutečně velkou výzvou,“ zaznělo v přednášce s odkazem na aktuální dokumenty Českého statistického úřadu (ČSÚ) a vládní dokument Surovinová politika pro dřevo (MZe 2024).
„Aktuální data potvrzují rostoucí zájem o dřevostavby, přestože celková výstavba rodinných i bytových domů nyní zpomaluje. Vše nasvědčuje tomu, že dřevěné konstrukce mohou hrát klíčovou roli v přechodu k udržitelnému stavebnictví v ČR. Těší mě, že stále více dřeva se zpracovává přímo u nás a že z něj vznikají stavební prvky s vyšší přidanou hodnotou. Věřím, že rok 2025 bude zlomový pro výstavbu vícepodlažních dřevostaveb, a to díky plánovaným úpravám stavebních norem. Odstraníme tím jednu z nejčastěji skloňovaných překážek a otevřeme cestu k bezpečné a moderní výstavbě dřevěných vícepodlažních bytových domů i v Česku,“ vysvětlil svůj postoj Robert Jára, jeden z garantů pracovní skupiny Timber a zároveň ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT Praha.
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
Příklad funkční strategie v Estonsku a jeho projekty dřevostaveb
Estonsko, jednu ze tří pobaltských republik ležících na východním pobřeží Baltického moře, představila na konferenci architektka a designérka Veronika Valk-Siska. Hovořila o výrazném rozvoji stavebního sektoru s velkým důrazem na udržitelnost a ekologická řešení; o nové politice podporující efektivní rozvoj lesního hospodářství, o nutnosti pečovat o ochranu lesa, udržovat jeho biologickou diverzitu, schopnost obnovy a zachování vitality. Její case studies ukázala celou řadu zajímavých dřevostaveb (zde) a také komplexní funkční strategii podporující výstavbu ze dřeva (zde). Zajímavé jsou i nové architektonické projekty v Tallinnu (zde).
„Hlavní město Tallinn bylo vyhlášeno Evropským zeleným městem v roce 2023. Drží se na předním místě též v digitalizaci stavebního řízení a zavedení BIM. Stavební povolení je možné získat průměrně za 30 dní, což výrazně zjednodušuje a zrychluje proces výstavby,“ uvedla Veronika Valk-Siska a připomněla i několik dalších zajímavých návrhů v oblasti oběhového hospodářství a ochrany klimatu, jejichž cílem je chránit životní prostředí, zlepšit lidské zdraví i zdraví budov pomocí „nové inteligence“ v architektuře a urbanismu (New European Bauhaus and EU Mission: Climate-Neutral and Smart Cities). V této souvislosti upozornila i na Bienále architektury v Tallinnu (Tallinn Architecture Biennale) podporující místní architektonickou kulturu a udržující synergii mezi estonskými a zahraničními architekty. Zde se v minulém roce objevily velmi zajímavé dřevěné a hybridní stavby (zde); hlavní téma znělo Zdroje pro budoucnost.
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
Inspirativní příklady z Dánska; dřevěné a hybridní stavby
To, co činí Salon dřevostaveb velmi atraktivním, jsou návštěvy světových architektů (v minulosti to byl například Reifult Ramstad z Norska či Helmut Dietrich z Rakouska) a mnohé inspirativní příklady ze zahraničí. V letošním roce to byly zcela jistě stavby z Estonska a Dánska a rovněž tak samotní architekti Veronika Valk-Siska a Samuel Moris, zástupce proslulého studia Henning Larsen. Zajímavé byly také prezentace od Marka Zwernera, který se věnoval modulárním stavbám a jejich „chytré“ výbavě z produkce ABB mnichovské divize inteligentních budov či od Francisca Rodrigueze Bejarana (Rotho Blaas SRL) s novými možnostmi v navrhování obvodových plášťů budov a fasádních systémů.
Dánské architektonické studio Henning Larsen dokazuje všemi svými projekty (zde), že dřevo je jeho opravdovou vášní. Ať už je to návštěvnické centrum World of Volvo, projekt největší evropské dřevěné průmyslové haly, či návrh budovy B777 v kampusu CERN na francouzské straně hranice se Švýcarskem. V České republice je to návrh zvaný Nový Hlavák, který se setkal s nevolí českých památkářů (NPÚ). Přestože u odborné komise zvítězil – svorně jej označila za živý park s důstojnou vstupní branou do města, jenž zachovává ikonické prvky řešení původního autorského týmů a přenáší je do moderního veřejného prostoru 21. století – nelíbilo se, že návrh předpokládá demolici historické části haly a její nahrazení zastřešeným náměstím.
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
„Myslím si, že jsme vytvořili návrh, který ctí hodnoty Fantovy budovy i odbavovací haly a propojuje je s parkem. Naší ambicí je, aby nové nádraží bylo nejen udržitelným a funkčním centrem mobility, ale aby se zároveň stalo součástí každodenního života lidí a místem, kde se budou rádi setkávat a trávit svůj čas,“ uvedl tehdy v pražském CAMPU Jacob Kurek, ředitel pro globální trh z Henning Larsen, přičemž vznesenou kritiku NPÚ nijak nekomentoval. O dalším pokračování vítězného návrhu (soutěžní lhůta 31. 5. 2022 - 27. 11. 2023) se v současné době nemluví ani v CAMPU ani na NPÚ, nemluvilo se o něm ani na Salonu dřevostaveb.
Kdo bude dřevostavby projektovat, když nebude zájem mezi studenty
Kromě dalších okruhů, které Salon dřevostaveb pravidelně řeší (podpora státu, modulární výstavba a development, nové technologie pro dřevostavby, překonávání překážek, řešení vlhkosti a požární bezpečnost a další stále se opakující debatní veletoče) se diskutovalo také o tom, kdo vlastně bude takovéto stavby projektovat, když mezi studenty není příliš velký zájem.
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
„Mají to sem přes ulici (konference se odehrávala v NTK vedle fakulty architektury), ale žádného studenta ani vyučujícího tady nevidím,“ poznamenal architekt Josef Smola, pedagog a konzultant v oblasti dřevostaveb, pasivních domů a energetických konceptů staveb a dále pokračoval: „Kdo nám ty dřevostavby bude projektovat? Až na jednu výjimku o tom řeč vůbec nebyla. O principech konstrukční ochrany dřeva, předpokladu dlouhé životnosti též ani nemluvě… Nechť je to výzva pro příští ročník,“ dodal.
Mnohem více zájmu probudila letošní akce Salon dřevostaveb u zástupců UCEEB. Jan Včelák, vedoucí výzkumného týmu Elektronické systémy a diagnostika, ji shrnul takto:
„Česká republika má technologicky velice slušně našlápnuto k většímu využití dřeva ve stavebnictví. Máme surovinu, moderní technologie, kapacitu zpracovatelského průmyslu… Je ovšem nedostatek kvalifikovaných odborníků a řemeslníků – to je úkol pro náš vzdělávací systém do blízké budoucnosti. Brzo padne meta legislativního omezení výšky budov ze dřeva. Otázkou pak bude, zda omezení požární výšky byla skutečně ta hlavní bariéra pro rozmach vícepodlažních dřevostaveb. Určitě to pomůže k projektování a snad i realizaci odvážnějších projektů ze dřeva, ale nedá se předpokládat, že jich najednou budou desítky. Technické limity dřeva zůstávají, ale zkušeností s kvalitní projekcí je v zahraničí pro inspiraci dost, jak jsme viděli v přednáškách zahraničních účastníků. Zdá se, že i cenová bariéra může být v dohledné době prolomena. Jak bylo v přednáškách potvrzeno, dřevostavby investičně vycházejí o 10 až 15 % dráž, než konstrukce ze zděných materiálů. S nárůstem reálných zkušeností s většími projekty i s pokročilými metodami prefabrikace se ale blýská na lepší časy, kdy padne i tato bariéra. Celkově jsem optimista, teď už to bude na odvaze a invenci architektů, zkušenostech projektantů a rozhodnosti investorů.“
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
O propagaci dřevostaveb a výchovu nových kádrů se stará kromě jiných také volyňská VOŠ a SPŠ, která je zároveň pořadatelem tradiční mezinárodní konference Dřevostavby.
„Salon dřevostaveb, který se konal již po dvacáté, byl pro mě v mnoha ohledech inspirativní. Absolvoval jsem řadu zajímavých přednášek, které mohou mít do budoucna inovovanou reprízu na mezinárodní konferenci Dřevostavby pořádané u nás ve škole. Letos bylo připraveno přes třicet přednášek včetně dvou workshopů, které byly zaměřené nejen na dřevěnou architekturu, ale i technické parametry a stavebně-fyzikální souvislosti dřevostaveb. Dalším významným momentem je zvýšený zájem centrálních orgánů o dřevo, jakožto surovinu vhodnou pro výstavbu, což může mít zejména v dnešní ekonomicky složité době dopad na celé hospodářství. Trochu mě mrzí, že resort školství tuto myšlenku nesdílí a nevyvíjí žádné snahy ve prospěch nastavení vzdělávací nabídky, jenž by korespondovala s požadavky trhu práce a českého průmyslu. Nulová podpora technického vzdělávání, které se na rozdíl od takzvaně bezoborového vzdělávání nedá ošidit esejem plným frází ani barevnou prezentací, pravděpodobně povede k dalšímu zdražování řemeslných výrobků a služeb a ve svém důsledku ke snížení celkové životní úrovně všech obyvatel,“ dodal na závěr Jiří Homolka, ředitel VOŠ a SPŠ Volyně.
Foto: organizátor konference Salon Dřevostaveb le Plan, s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek