Přehrát audio verzi
Inspirativní chaty a letní víkendové domy napříč českými dějinami. Výstava potrvá celé prázdniny až do poloviny září
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x

Letní teploty o sobě už dlouho dávají vědět, blíží se doba dovolených a prázdnin. Tomu je přizpůsoben i program pražského Uměleckoprůmyslového musea (UPM). Ve velké konkurenci nejrůznějších architektonických pořadů (Open House, Festival architektury a designu Rohan Design District a další) se snaží inspirovat tématem, který se zdá být opět vysoce aktuální. Velká města jsou přelidněná, rušná a pulsující, místní obyvatelé jsou vytlačováni hordami turistů a přistěhovalců. Potřeba pobytu v přírodě, na chatách či v rekreačních domech, je v současné době snad ještě více žádoucí, než tomu bylo v době počátku tohoto fenoménu. Rozvoj služeb a průmyslu a celkové bohatnutí společnosti (tehdy především během meziválečné éry) přinášejí lidem mnohem více volného času, který chtějí trávit aktivně a smysluplně se svými nejbližšími u vody a v přírodě. Vilové osady a trampské enklávy se architektonicky, materiálově i designově proměňují, základní myšlenka ale zůstává – pryč z rozpáleného pulsujícího města do božského klidu přírody.
Inspirativní výstava, která nás vrací na počátek
„Ve světě architektury je fenomén chat a víkendových domů velmi důležitý, přesto bývá často opomíjen. Typologie staveb souvisí s rychlým rozvojem moderní architektury a bytového designu 20. století, s radikální proměnou společnosti i myšlením tehdejší architektonické a výtvarné avantgardy,“ uvedl při prezentaci výstavy její kurátor, historik architektury a publicista Adam Štěch. Ve spolupráci s architektem Janem Burešem poté komentovali ústřední téma výstavy a uváděli konkrétní příklady architektury chat a víkendových domů, včetně jejich geneze od vzniku Československé republiky až do konce socialistické éry. To vše v kontextu mezinárodního vývoje, proměn modernistických tendencí, sociálních a politických struktur.
„Expozice je do značné míry založena na bohatém fotografickém doprovodu, který jsem vytvořil během svých cest ve světě i u nás. Široké spektrum evropských letních domů a chat přináší zajímavá srovnání jednotlivých typologií a inspiračních zdrojů od modernistických interpretací alpských chat, přes skandinávské vzory až po plážové domy na jihu Francie,“ podotýká Adam Štěch a ukazuje vlastní fotografie doplněné archivními materiály (viz galerie ESTAV).
K vidění jsou na výstavě také historické publikace, původní fotografie nebo plány vybraných domů a chat. Součástí jsou například fragmenty chat navržené sochařem a výtvarníkem Zdeňkem Pešánkem, který je podepsán pod celou řadou unikátních světelně-kinetických plastik a neonových reklam. Jako příklad lze uvést obdivovaný barevný/světelný klavír, světelné fontány a ohňostroje či zářící neonové reklamy po vzoru amerických velkoměst (např. automat Koruna na Václavském náměstí, dílo ve spolupráci s pány architekty Sutnarem a Machoněm).
„Vztah Zdeňka Pešánka a muzea je velmi těsný. Právě zde se konala v roce 1936 první a v roce 1942 jeho poslední výstava. Za války zde byl zaměstnán, po válce zde založil Společnost pro světlo a světelné umění. Výstava se záměrně vyhýbá jisté romantizaci tématu, prezentaci jako českého sociologického fenoménu, zaměřujeme se na konkrétní návrhy a typologie modernistických chat a víkendových domů od známých i méně známých architektů. Vysoce individualizované či experimentální projekty se zde setkávají s obecnými principy a typizací,“ dodává Adam Štěch a doporučuje sledovat také meziválečný funkcionalismus, který nepatří pouze k moderním víkendovým domům a bytům, ale též k trampským osadám. Ty mají na výstavě své prioritní zastoupení – třeba v podobě první montované chaty svého druhu v Československu (1932) od žáka Jana Kotěry Františka Kavalíra.
Víkendové domy nejenom pro bohaté
Okolí velkých měst je z pohledu víkendového a rekreačního bydlení stále zajímavé. Archivy muzea uvádějí, že už od konce 19. století vznikaly ve větší míře rozsáhlejší oblasti letních vil, chat a víkendových domů ukryté v lesích, podél řek, v blízkosti železnic. V okolí Prahy byly vyhledávanými místy především Dobřichovice, Černošice, Všenory či Jevany. Architektura těchto staveb vycházela nejčastěji z historismu a secese, později také z funkcionalismu. Výjimkou nebyly ani dřevěné chalupy a sruby na bázi lidové architektury či horské chalupy typické spíše pro švýcarské, rakouské či německé Alpy. Opakovaně se zde objevuje motiv velkých teras, horizontálních oken, dřevěných obkladů, propojení interiéru s krajinou a účelné dispozice.
„Praha byla na konci dvacátých a začátkem třicátých let minulého století jedním z center evropského funkcionalismu a experimentů s moderním bydlením. Příkladem může být Osada Baba, funkcionalistická vilová kolonie na okraji pražských Dejvic. Vznikla z iniciativy Werkbundu, což byla kolonie moderní architektury zahrnující vybrané evropské státy a města, jako je například Stuttgart, Vratislav, Brno, Praha či Vídeň. Přestože šlo hlavně o rodinné domy, silně ovlivnila i českou rekreační architekturu. Architekti začali chápat víkendový dům jako důležitou součást života střední a vyšší třídy, nazývali je minimalistickým strojem k odpočinku či laboratoří moderního životního stylu,“ dodává Adam Štěch a ukazuje panely, kde je Osada Baba podrobněji zmíněna, a to včetně medailonů architektů té doby (Janák, Gočár, Žák, Machoň, Koula a další).
Trampské chatové osady
Vedle elitních vil vznikala od dvacátých let rovněž masová kultura chat a trampských osad. Po druhé světové válce se chataření stalo dokonce specifickým československým fenoménem. Výstava zahrnuje kromě samotných staveb i dobový tisk (např. Ahoj na sobotu), kde se objevují návody, jak posupovat při stavbě chaty. Jsou tady i knihy, například kniha ReKreace, která popisuje osady v okolí Prahy; v hojné míře se zde objevují plakáty, inzeráty či nejrůznější cedule, což dokazuje, že víkendové chaty, včetně těch trampských, se zároveň stávaly i oblíbeným obchodním artiklem.
S výstavou souvisejí také přednášky opřené o bohatý obrazový archivní materiál, kde se představují kromě jiných i objekty, které v období první republiky budoval proslulý Klub československých turistů (KČST) na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Zajímavá je rovněž činnost Technické stavební komise KČST založené roku 1919, která výstavbu turistických chat a útulen organizovala, regulovala a částečně také financovala. O poznatky a dojmy z městského zahrádkaření a chataření obohacují výstavu i vycházky po zahrádkářských koloniích. Výstava s názvem Chata: fenomén ve světě architektury nabízí řadu nečekaných překvapení. Mohli jsme vybrat pouze některá. Ostatní musí čtenář objevit sám.
Výstava Chata: fenomén ve světě architektury
Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) od 22. 5. do 13. 9. 2026
Kurátor a autor koncepce: Adam Štěch, spolupracující kurátor: Jan Bureš
Grafický design a instalace: Matěj Činčera a Jan Kloss, spolupráce: Iva Knobloch
Doprovodný program k výstavě: soubor přednášek a vycházek zde
















































Sdílet / hodnotit tento článek