• ESTAV.cz
• Interiér
• Z bytu ordinací v historickém centru Prahy. Nekonečná jednání s památkáři i citlivá práce architektů. Výsledek se povedl

Prohlédnout fotogalerii20 fotografií

V historické části Prahy, v obecně známé ulici (kterou nechtějí majitelé jmenovat), vás uvítají klenuté stropy, repasovaná špaletová okna a kazetové dveře v promyšlené kombinaci s moderními technologiemi a nástroji nezbytnými pro provozování ortodontické ordinace (obor stomatologie). Projektu s podmínkou zachováním původního genia loci starosvětského bytu se ujal architektonický ateliér BekArch.

Komplexní změna bytového objektu

Majitelé bytové jednotky o rozloze 100 m² se rozhodli kompletně změnit její účel. V zadání pro architektonický ateliér uvádějí, že chtějí ze stávající bytové jednotky vytvořit moderní ordinaci a přikládají také konkrétní požadavky založené na znalostech chodu tohoto typu zařízení. „Od počátku jsme měli jasně definované místnosti a technologie, které jsme museli do stávajícího prostoru vhodně umístit. Byli jsme osloveni ještě ve fázi, kdy objekt sloužil k běžnému bydlení,“ vysvětluje architekt Jan Bek, zve nás na pomyslnou procházku interiérem prostřednictvím původních nákresů a fotografií, které ukazují finální stav po rekonstrukci.

Ordinace na miniaturní ploše

přečíst článek

Prvním, zcela nezbytným krokem v rámci komplexní rekonstrukce, bylo podle slov architekta provedení poměrně významných změn dispozičního řešení bytu, následovala celková úprava elektroinstalačních, vodovodních a odpadních rozvodů, které bylo nutné přizpůsobit potřebám ordinace. Veškeré změny v historické části Prahy, ve starších bytových jednotkách, ovšem přinášejí celou řadu úskalí, a to nejenom těch projekčních.

„K realizacím v historických částech města je nutná konzultace s odborem památkové péče hlavního města Prahy, který musí posoudit a schválit návrh dispozice, zvolených materiálů a způsob repasování historických prvků. Změnu užívání z bytové jednotky na zdravotnické zařízení musí následně posoudit a schválit stavební úřad. A jelikož takovýto prostor je sám o sobě velmi individuální z hlediska nutného dodržení hygienických norem, je nezbytné i povolení hygienické stanice. V souvislosti s tím bylo třeba provést v bytě i měření hluku, aby zvuky vydávané lékařskými přístroji nerušily obyvatele ostatních bytových jednotek,“ podotýká architekt a ukazuje původní dispoziční řešení bytu a nové uspořádání.

Foto: Filip Györe

Respekt k původnímu dílu

Respekt k historii městské části a obývaného objektu vyžadovali nejenom památkáři, ale také samotní majitelé. Základní podmínkou byla citlivá rekonstrukce klenutých stropů a špaletových oken, chtěli zachovat co nejvíce původních interiérových prvků, vyžadovali maximální snahu najít harmonii mezi moderními zařízeními potřebnými pro chod ordinace a historickými prvky.

„V bytě jsme zachovali původní špaletová okna, a to včetně kování a dřevěných interiérových okenic, která jsme nechali kompletně repasovat. Chybějící části historického kování byly doplněny replikami. S ohledem na vysoké požadavky nového provozu se nám z původního vybavení bytu vzhledem k jeho stáří a stavu bohužel více nepodařilo zachovat. Ale abychom historického ducha prostoru ještě více podpořili, navrhli jsme nové interiérové dveře v kazetovém provedení a nechali je doplnit dobově profilovanými obložkami,“ dodává architekt a upozorňuje zároveň na důležitost práce statiků u starších bytů.

Foto: Filip Györe

Po konzultaci s památkáři a statiky

S ohledem na stáří objektu doporučil statik nezasahovat do nosných konstrukcí, nově vzniklé příčky jsou tedy ze sádrokartonu. Pomocí nich bylo u vstupu vytvořeno nové hygienické zázemí, a to rozčleněním stávající koupelny na dvě toalety, umývací část pro hosty a úklidovou místnost. Za otevřenou recepcí s čekárnou pak vznikly tři samostatné prostory sloužící jako zázemí pro zaměstnance, technické zázemí a pro umístění přístroje RTG. Rozdělena byla také jedna z větších původních obytných místností. Nové dispoziční řešení takto nabízí prostor pro tři samostatné ordinace (viz půdorysy).

A jak to bylo s volbou materiálů? Byly pečlivě vybírány dle několika hlavních kritérií: s ohledem na historický prostor, na potřeby lékařů a pacientů, na zdravotní nezávadnost a snadnou údržbu. V samotném počátku přemýšleli architekti a majitelé bytu nad zachováním původní dřevěné podlahy, ale nakonec museli od záměru ustoupit: „Zvolili jsme nakonec antistatickou vinylovou podlahu. Má schopnost odvádět statickou elektřinu, což snižuje riziko poškození elektroniky citlivých technologií. Další výhodou této podlahové krytiny je výroba z recyklátů, a koneckonců i to, že ji lze následně recyklovat. Podlahu zbylých místností v bytě pak pokrývá keramická dlažba,“ vysvětluje architektka Linda Polomová a dále pečlivě popisuje i potřebné lékařské vybavení do ordinací.

Inspirace pro nový interiér ordinace lékaře

přečíst článek

Zařízení si majitelé nové ordinace vybírali sami, nicméně vhodné umístnění museli řešit v koordinaci s architekty. Výhodou bylo to, že architekti se již s dodavatelem zdravotnického vybavení setkali při řešení podobného projektu. Potvrzují, že ortodontická křesla a další lékařské přístroje a vybavení jsou v dnešní době na velmi vysoké úrovni, což má ovšem v projekční práci i nemalá úskalí, zvláště pokud se pohybujete v historickém objektu a nesmíte zasahovat do nosných konstrukcí. Mělo to vliv (mimo jiné) i při řešení skladby podlahy či na precizní práci s nerezovou ocelí.

„U podlahy bylo nezbytné udělat sondáž původních nášlapných ploch, které se následně v řezu zaznamenaly pro posouzení. Po konzultaci s realizačním týmem jsme zpracovali technické výkresy, přičemž realizace pak probíhala pod naším autorským dozorem. Co se týče nerezové oceli, je určitě velmi vhodným materiálem pro lékařské prostředí. Byla využita například za recepcí ve formě členěného obkladu. Nicméně práce s ní jakožto s dekorativním materiálem pro nás byla velkou premiérou. Vzhledem ke klenutému stropu nad recepcí to byl poměrně těžký úkol. Instalace obkladu byla komplikovaná nejenom z hlediska koordinace a autorského dozoru montáže, ale i z hlediska výroby, jelikož plech se musel do klenby precizně vyřezat,“ popisuje úskalí realizace projektu architektka Linda Polomová.

Foto: Filip Györe

Barvy vhodné pro dialog starého s novým

Celý interiér je navržený v jednotném barevném a materiálovém schématu – krémové odstíny v kombinaci se zmíněnou nerezovou ocelí. Pomocí světlých a odrazivých materiálů dodali architekti prostoru navíc vzdušnost a výsledek podpořili vhodným osvětlením.

„Stropy jsou nasvícené nepřímo, což opticky zvětšuje prostor a napodobuje přirozené difuzní denní osvětlení. Pro prostory, které se nacházejí v přízemí, je toto osvětlení nepostradatelné. Důležitou roli hraje také chromatičnost – v této realizaci jsme použili chladnější denní, aby byly prostory svěží a osvětlení odstínově nezkreslovalo prostředí. Jednotlivé místnosti jsme navíc pohledově odlehčili nábytkovým vybavením řešeným převážně na míru, které tvoří kompaktní celky s dostatkem úložných prostor,“ dodává architektka Linda Polomová a ukazuje na fotografiích, jak je interiér důkladně prosvětlen a provzdušněn.

Přestože byla práce na rekonstrukci bytu poměrně zdlouhavá a náročná, výsledek jistě stojí za to. Ordinace rozhodně nepůsobí lékařsky sterilním a nepřístupným dojmem, ale jedná se o vizuálně velmi přívětivý interiér. Architekti se od počátku snažili propojit na první pohled dvě naprosto odlišné věci – stávající genius loci starosvětského bytu a prostředí moderní ordinace. Záleželo jim i na takových detailech, jako je například hasicí přístroj, který nyní svým moderním vzhledem zapadá do celého architektonického konceptu. Poměrně složitý proces od úvodní návštěvy místa architekty až po slavnostní otevření ordinace trval něco málo přes dva roky.

Foto: Filip Györe

Rekonstrukce bytu Ordinace Perfect smile Praha

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata