Přehrát audio verzi
Jak dočasně využít brownfieldy? Putovní vyvýšené záhony mohou sloužit pro pěstování zeleniny ve městech
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Opuštěné průmyslové areály a pozemky zůstávají často dlouhé roky nevyužité. Výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity proto navrhl systém využití těchto pozemků formou městského zemědělství na vyvýšených záhonech. Jakmile se začne připravovat nové využití pozemku, záhony se přesunou na jiný prázdný brownfield.
„Opuštěné betonové a asfaltové plochy v létě fungují jako akumulační kamna, která do okolí sálají horko. Tento problém systém vyvýšených záhonů přímo potírá. Tím, že na beton umístíme vyvýšené záhony, ve kterých je pěstována živá zeleň, se celý prostor ochlazuje. Půda obohacená o biouhel navíc zadržuje více vlhkosti, takže rostliny lépe rostou a skrze přirozené odpařování vody ovzduší ochlazují. Místo rozpálené pustiny tak uprostřed zástavby vzniká zelená oáza,“ vysvětlila Helena Dvořáčková, členka výzkumného týmu.
Jedním z hlavních přínosů systému je jeho mobilita
Na takto připravených plochách může město pěstovat trvalky a keře pro městskou zeleň, nebo může záhony pronajímat místním obyvatelům, školám, školkám a zájmovým kroužkům pro pěstování a vzdělávání.
Cílem výzkumu bylo ověřit finanční reálnost tohoto nápadu, spočítat jeho předpokládanou uhlíkovou stopu a zhodnotit sociální i ekologické přínosy pro různé časové scénáře.
Dva hlavní nástroje
„Prvním je interaktivní mapa Brna, která je aktuálně kompletně hotová pro celé město. Uživatel v ní klikne na konkrétní brownfield, zadá velikost plochy určenou pro městské zemědělství a plánovanou délku využití v letech, načež mu mapa ukáže finanční ukazatele, množství emisí pohlcených biouhlem a celkovou uhlíkovou stopu. V mapě jsou na výběr dvě formy využití plochy – komunitní zahrada a sociální zemědělství. Druhým výstupem je webová aplikace, která slouží jako detailní kalkulačka a na základě uživatelského nastavení nebo připravených šablon podrobněji spočítá jednotlivé finanční a environmentální položky náročnosti celého záměru,“ dodává Ladislava Issever Grochová, hlavní řešitelka projektu.
Projekt, na kterém výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty MENDELU pracují od roku 2023, je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu Sigma.
Sdílet / hodnotit tento článek