• ESTAV.cz
• Architektura
• Revitalizace Templářských sklepů

Prohlédnout fotogalerii24 fotografií

„Které víno je nejlepší? To z cizího sklepa.“

Nenavštívit vinný sklep, jako by člověk nežil

Kdo by neznal vinný sklep? Ano ten, kde je nám skvěle, kde se dozvídáme zajímavosti o té parádě, kterou pijeme a do příští návštěvy veškeré informace skoro zapomeneme a opět vše dokola. Někdy je nám skvěle až do rána, jindy ani moc ne. Podle toho, jak jsme zvyklí, jak nám to sedlo nebo nesedlo. To vše k tomu patří společně s ochutnávkou všeho, co vinař vytvořil a „sklep dá“. Mám na mysli prodá. Nicméně za ty chutě, jedinečnou atmosféru a autenticitu si přece každý rád připlatí. Má to svoji logiku, nic není zadarmo a už vůbec ne něco, do čeho druhý vložil svou práci, čas a zkušenosti.

Průhled chodbou. Foto: Václav Novák

Drobná charakteristika

Pokud chceme sklep charakterizovat pragmaticky, pak hovoříme o stavbě podzemní, případně i částečně zapuštěné, která je určena ke skladování, zrání a archivaci vína v sudech a lahvích. Nadzemní část většinově slouží jako lisovna a zpracovatelská část na hrubé práce, než víno skončí v sudech a tancích v jednotlivých částech procesu, jež končí zráním a archivací. Nadzemní část po dokončení prací často slouží jako část degustační pro vinaře a jeho blízké, k oslavám a přátelským posezením včetně těch komerčních.

Pohled ze stavebního hlediska

Stavba tradičního vinného sklepa má velmi specifická pravidla, protože jejím hlavním cílem je vytvořit specifické podmínky a přirozenou klimatizaci k udržení stabilní teploty a vlhkosti po celý rok bez použití moderní techniky. Zapuštění je nezbytné částečně nebo zcela a 3 až 5 metrů bývá ideální hloubka pro jeho správnou funkci. Tradiční vinný sklep se obvykle skládá ze dvou základních částí: podzemní část bývá většinou spojena s nadzemní částí klenutou šíjí se schody. Stejně tak, až na výjimky, bývají klenuté sklepy. V některých případech sklepy tvoří různá zákoutí, odnože, chodby a někdy i velmi dlouhé labyrinty. Vstup bývá orientovaný na sever nebo severovýchod kvůli zamezení prohřívání v letních měsících. Z geologického hlediska je výhodné sprašové nebo pískovcové podloží z důvodů snadného kopání, stálosti tvaru a vlhkosti.

Průhled chodbou se sudy. Foto: Václav Novák

Tradiční sklepy využívají klenuté stropy z pálených cihel zvonivek nebo přírodního kamene. Klenba využívá při výstavbě pomocné stavební konstrukce zvané ramenát. Klenba dokonale roznáší tlak nadložní zeminy a pomáhá správné cirkulaci vzduchu.

V původních sklepech se většinou nepoužíval žádný beton a hydroizolace na jeho dně. Podlaha klasického sklepa bývá hliněná, zasypaná pískem nebo vyskládaná cihlami na sucho. Sklep musí „dýchat“ a brát si přirozenou vlhkost ze země pod ním. Pokud by se spodek vybetonoval, sklep vyschne. Na stěnách správného sklepa roste často ušlechtilá černá plíseň, která je prospěšná procesům probíhajícím ve sklepech. Živí se alkoholovými výpary, reguluje vlhkost a udržuje ve sklepě zdravé mikroklima. Jediná plíseň, za kterou vinaře pochválí hygienik. Stabilní klima zajišťuje přirozený komínový efekt a využívá systémů větracích komínů k udržení ideální teploty 10 až 14 °C.

Dubový masívní degustační mobiliář. Foto: Václav Novák

Co oblast, co místo, to jiná architektura vinného sklepa

Každá vinařská oblast má specifické sklepy a sklepní uličky. Podle toho, jak šla historie, jaký materiál byl regionálně k dispozici. Architektura vinných sklepů v sobě jedinečným způsobem spojuje hlubokou regionální tradici a autenticitu s nejmodernějšími technologiemi a minimalistickým designem. Současná vinná architektura už není jen o skrytém podzemním prostoru, ale stává se uměleckým vyjádřením identity vinaře a krajiny. Dnes lze rozdělit sklepy na ty tradiční, původní, jako lidovou architekturu a moderní s netradičním vzhledem, často minimalistické nebo jako reakci na propojení tradice se současností.

Tradiční lidová architektura

Tento směr staví na historickém dědictví, které je typické pro vinařské oblasti jižní Moravy (např. památkové rezervace Petrov-Plže nebo Nechory). Charakterizuje ji citlivé využití přírodních materiálů jako je ručně pálená cihla nebo místní kámen, které přirozeně udržují ideální mikroklima pro zrání vína. Vstupní lisovny často zdobí tradiční barvy (typická moravská modrá s bílou) a ornamentální rostlinné malby. Sem pochopitelně patří i historické templářské sklepy.

Dubový masívní degustační mobiliář. Foto: Václav Novák

Moderní a minimalistický design

Současná architektura vinných sklepů a vinařských domů pracuje s čistými liniemi, pohledovým betonem, velkoformátovým prosklením a kovovými prvky. Sklepy se otevírají světlu a propojují degustační prostory přímo s výhledem do vinic. Architekti často propojují moderní organické tvary, které dokonale splývají s okolním terénem, s hi-tech systémy pro řízení teploty a vlhkosti. Jedním ze zdařilých příkladů je sídlo vinařství Lahofer od architektonického studia Chybík+Krištof. Velmi krásné ukázky naleznete na serveru TZB-info a serveru ESTAV, včetně filmování reportáže o architektuře vinných sklepů.

Potěšení na obou stranách

Tak jsem nazval radost z našeho krásného filmování, které dokumentovalo architekturu moravských sklepů v různých oblastech. Potěšilo mě tehdy, že Morava nezklamala a spojení dobře odvedené práce na obou stranách byl výsledek, který mi dával smysl. Pokud se tedy dáte zlákat kupříkladu tímto pohledem na revitalizaci historických templářských sklepů k jejich návštěvě, nebudete litovat. Tím, že sejdete do sklepa, který je leckdy velmi starý a skrývá se v něm jistý mysticizmus, zjistíte, že zde lidé k sobě mají nějak blíže. Provede vás zde majitel, znalec a vinař. Proto potěšení na obou stranách. I ta perspektiva života, viděná přes vinnou skleničku se zlatavým bílým nebo purpurovým červeným vínem je tak nějak jiná a laskavější. Dojde vám, že tradice a láska k půdě, vinohradu a k vínu zde hraje velmi významnou roli. Podivně totiž přenáší to letní slunce při zrání hroznů posléze do našich duší.

Chodby s ambientním osvětlením. Foto: Václav Novák

Základní popis

Citlivá revitalizace historických templářských sklepů a nová návštěvnická expozice

Popis projektu

„Karavan pomalu stoupá na návrší do nejstarší části obce Čejkovice. Míjí zámek a historické sýpky vinařství, za kterými cesta končí. Na zatravněné plošině s domáckým zázemím zdobeným růžemi se otevírá panoramatický pohled na letní krajinu. Rozpálený vzduch se tetelí nad červenými střechami, které střídají pásy zeleně vyšité řádky vinné révy. Ta se do zdejší krajiny propsala ještě dříve než jméno Čejkovic do historie.“

Vinice zde založili už na počátku 13. století Templáři. Během svého působení vybudovali u čejkovické tvrze také nejstarší a nejrozsáhlejší středověké vinařské sklepy na Moravě. Jejich chladivé chodby dodnes uchovávají nejen víno, ale i paměť devíti dlouhých staletí místní vinařské tradice, která prošla správou církevní, šlechtickou i státní, především se však dědila jako řemeslo i umění z rodiny na rodinu.

Chodby s ambientním osvětlením a sudy. Foto: Václav Novák

Velkou část hroznů z místních viničních tratí dnes zpracovává vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice. Dobrovolné sdružení několika desítek vinařů a vinohradníků vzniklo v roce 1936 a po obnovení v roce 1992 nyní sdružuje přibližně 340 členů, kteří tak společně zajišťují zpracování úrody i odbyt vína.

Revitalizace nejstarší části vinařství je dalším krokem společného úsilí místních vinařů pečujících o vlastní tradice. Podzemím areálu se jako prastaré kořeny vinou křivolaké chodby středověkých sklepů. Podél jejich stěn vedou vínovody – tepny rozvádějící víno do jednotlivých částí vinařství, jehož značka čerpá z templářských sklepů svou identitu.

Veřejnosti je dnes přístupných 400 z celkových asi 650 metrů chodeb, jejichž dřívější rozsah se předpokládá daleko větší.

Chodby s ambientním osvětlením a vzácným sudem. Foto: Václav Novák

Živá historie podzemí

Největší hodnotou historických sklepů je jejich materiálová a prostorová autenticita. Revitalizace se v prvé řadě soustředila na odstranění novodobých nevhodných úprav a dekorativních zbytečností. Nechává tak vyniknout prostou krásu historického podzemí.

Autorem celkové koncepce je designér Petr Novague. Do očištěného prostoru vnáší současnou, jasně čitelnou vrstvu, která jedinečný charakter sklepů podporuje. Vedle expozice a mobiliáře navrhl také novou podobu lahví, jejichž silueta cituje tvar templářského kříže.

Velkorysý prostor klenutý z kamene a cihel sceluje ambientní osvětlení. Jemný hudební podkres provází návštěvníky od gotických motivů přes jezuitské období až do současnosti. Tichá atmosféra zpřítomňuje kontinuitu místa i odkaz lidí, kteří sklepy po generace využívali k uchovávání vína.

Stěny chodeb lemují desítky dubových sudů o objemu přibližně 2 000 až 5 000 litrů i expozice výročních sudů. Zatímco menší sudy bylo možné dopravit do sklepa vcelku, ty největší se přivážejí rozložené a bednáři je tradiční bezhřebíkovou technologií sestavují až na místě. Motivy na jejich čelech odrážejí jednotlivá období historie vinařského družstva.

Chodby s ambientním osvětlením a vzácným sudem. Foto: Václav Novák

Nejcennějšími jsou donedávna největší používaný sud v ČR o objemu 20 250 l a výroční sud prvního desetiletí od založení družstva z roku 1946. Na řezbářsky pojatém víku se svatým Václavem, patronem Českých zemí, jsou připomenuti lidé spojení se vznikem družstva. Mnohé z jejich rodin jsou s vinařstvím propojené dodnes. Sud vyrobil Eduard Pecka, jeden ze zakladatelů původního družstva a předek dnešního bednáře Eduarda Bařiny, pátého bednářského mistra v rodinné linii, který v roce 2026 vyrobí za svou profesní dráhu už třetí výroční sud družstva.

Vedle historického archivu vín, střeženého sochou svatého Urbana, vznikla také expozice Rosae et Lux věnovaná růžovým vínům. Do sklepů vnáší jemnější, symbolicky ženský prvek. Součástí expozice jsou také fotografie, archivní dokumenty a původní etikety z doby založení vinařského družstva i z desetiletí jeho fungování po znárodnění. Kvůli vysoké vlhkosti vyžaduje podzemí nepřetržitou údržbu. Náchylné exponáty jsou uloženy ve vitrínách navržených na míru, kvalitu vzduchu zajišťují generátory ozonu.

Degustační a výstavní prostor. Foto: Václav Novák

Nové prvky jsou pojaty střídmě a s respektem k charakteru prostoru. Materiálově surové prostředí sklepů doplňuje mobiliář ze dřeva, kovu a pískovce. Tradiční řemeslné postupy se potkávají se současnými technologiemi, robustní detaily s výrazovým minimalismem. Lesklé ocelové povrchy kontrastují s masivním dřevem a kovářskými detaily na dubových degustačních stolech. Barové židle vyplétané ze subtilní zářivé oceli evokují strukturu rytířských košil.

Dominantou závěrečného degustačního prostoru je pískovcový monolit lehce lomený do tvaru templářského kříže. Motiv kříže opakuje velké otočné logo, výrazný orientační prvek, který vymezuje křižující se chodby a směr prohlídky.

Prostředí sklepů není expozicí minulosti, ale součástí organismu vinařství, kde se potkávají řemeslné tradice i současný design, aby sloužily umění života.

Degustační a výstavní prostor. Foto: Václav Novák

Doplňující informace

Další informace

Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo

Svět dvanáctého a třináctého století formovaly křížové výpravy, z nichž vzešel tajemný řád templářských rytířů – řeholníků i bojovníků zároveň. První písemná zmínka o jejich působení v Čejkovicích pochází z 30. let 13. století. Vybudovali zde tvrz a v českých zemích dosud nevídaně rozsáhlé vinné sklepy. S templáři začala nová epocha pěstování vinné révy v této oblasti.

Po zániku řádu na počátku 14. století přešly čejkovické majetky postupně mj. do rukou pánů z Lipé, Vítkovců, jezuitů a Habsburků. V roce 1936 vzniklo první vinařsko-ovocnářské družstvo, které sdružilo desítky místních vlastníků vinic. Jeho cílem bylo zajistit pěstitelům společné zpracování úrody i odbyt hroznů.

Ani v době státního statku výroba vína nepřestala. Víno se zde vyrábělo dál, vznikla i část dnešních výrobních budov. Produkce ale odpovídala tehdejší době – důraz byl především na množství. Víno zrálo v železných tancích, stáčelo se převážně do litrových lahví a odrůdovost ani vyšší kvalita nebyly prioritou. Sklepy přesto zůstaly v provozu a fungovaly i prohlídky.

Na tradici prvorepublikového dobrovolného družstva navazuje od roku 1992 společnost Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo. Postupně se podařilo obnovit členskou základnu, čítající dnes přibližně 340 členů.

Společnost stále působí v historických sklepech, s dubovými a barikovými sudy a rozsáhlým archívem lahvově zralých vín. Další kapacitu 6 milionů litrů mají průmyslové budovy a historické sýpky v obci Čejkovice.

Ještě v 90. letech vinařství vystupovalo pod názvem Vinařské družstvo Čejkovice. Motiv templářů se tehdy objevoval pouze na jednotlivých vínech. Teprve od roku 2006 se nejstarší historie vinařství plně promítla do identity značky.

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – Václav Novák, www.vaclavnovak.com, vaclav@vaclavnovak.com
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO NOVAGUE a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata