Pro zdravé bydlení a naši fyzickou i psychickou pohodu je dostatečný přísun denního světla velmi důležitý. Užitečnými pomocníky pro jeho přísun do šaten, chodeb či koupelen jsou světlovody. Bez přirozeného světla nedokáže náš organismus správě zpracovat vitamíny a minerály, objevuje se únava očí, snižuje se výkonnost.
Lékaři jeho nedostatek dávají do souvislosti se závažným onemocněním SAD (Seasonal Affective Disorder, v češtině sezónní afektivní porucha), jejímž projevem bývají deprese, apatie nebo výkyvy nálad.
Naše biologické rytmy řídí hormon melatonin a je vylučován epifýzou neboli šišinkou, malým orgánem, který se nachází za čelem, hluboko mezi mozkovými hemisférami.
Melatonin je pro své účinky přezdíván spánkový hormon. Začíná se totiž tvořit v okamžiku, kdy se začne snižovat intenzita světla a jeho úkolem je umožnit nám usnout hlubokým, regenerujícím spánkem. Když se začne rozednívat, sluneční světlo pronikne do očí, což je pro tělo signál, aby produkci melatoninu ukončila. Všechny systémy v těle díky tomu začnou fungovat naplno, a lidé jsou aktivní a svěží.
Pokud lidé nejsou po večerech vystaveni umělému světlu a musejí se spolehnout na přirozené střídání světla a tmy, vylučuje jejich endokrinní žláza – šišinka v zimě melatoninu více než v létě.
Sezonní deprese
Výzkumy Thomase Wehra a Raymonda W. Lama ukázaly, že pacienti se SAD mají v zimě ve srovnání se zdravými osobami hladinu melatoninu po celý den vyšší a nacházejí se tak v neustálém „útlumu“. Melatonin navíc ovlivňuje i hypofýzu, řídící orgán celé hormonální soustavy, a hypotalamus, který rovněž odpovídá za řadu základních procesů v těle. Kvůli nedostatku přirozeného světla v chladných měsících roku jsou tak u nemocných ovlivněny takřka všechny biochemické děje v organismu.
I tvorba serotoninu, který patří mezi nejdůležitější látky umožňující přenos vzruchů mezi jednotlivými nervovými buňkami, je závislá na intenzitě slunečního svitu: ráno je vyšší než večer a v zimě nižší než v létě. Extrémní nedostatek serotoninu v zimě způsobuje depresi, únavu, letargii, potíže s pamětí a soustředěním, spánkové poruchy, ale i zvýšenou chuť k jídlu, zejména na sladké. Potraviny bohaté na cukry totiž zvyšují produkci serotoninu v mozku.
Nejčastěji používaná léčba SAD, tzv. světelná terapie, zvyšuje u nemocných nejen hladinu melatoninu, ale i serotoninu.
Sdílet / hodnotit tento článek