A je to tady! Konečně jsme dostali stavební povolení. Teď teprve může začít „demolice“. I když jsme se těšili, až to půjde všechno dolů, měli jsme i trochu strach jak to dopadne. Nosná stěna je holt nosná (o tom co jsme si s bytem vymysleli jste mohli číst v předchozím článku).
Jedná se o montovaný panelový systém krabicové konstrukce s příčnými nosnými stěnami a podélnými ztužujícími stěnami. Vnitřní příčky jsou zděné z plných cihel o tloušťce 6,5 cm v kombinaci s montovanými umakartovými deskami.
Umakartové jádro šlo vybourat rychle
Než jsme se pustili do rozšíření otvoru v nosném železobetonovém stěnovém panelu, demontovali jsme umakartové jádro a oškrábali starou malbu ze stěn. Po odstranění podhledu a podlahy v koupelně a na záchodě jsme se nestačili divit. Výškový rozdíl podlah jsme trochu očekávali, ale až tak velký tedy ne a co se týká prostoru nad podhledem, tam dělníci, kteří stavěli tento panelák, ukryli menší skládku.
Další bourání konzultujte se statikem!
Jak už jsem se zmínila v minulém příspěvku, nacházíme se v Královehradeckém kraji. Pro tento kraj je typické, že panelové domy byly stavěny ze železobetonových dutinových panelů. Ani v našem případě tomu nebylo jinak. Nejen tento fakt zapříčinil, že nový otvor bude muset být podepřen nosným rámem. Váhu měla také skutečnost, že jsme chtěli otvor rozšiřovat u kraje panelu. Po konzultaci se statikem nám bylo doporučeno, že máme otvor vyříznout. V případě jiného způsobu bourání prý nelze zajistit celistvost a spolehlivost konstrukcí v okolí. Rozhodli jsme se tedy pro vodou chlazenou pilu s diamantovým kotoučem. Jelikož řezání do nosného panelu tak vysokého objektu není žádná sranda, bylo potřeba najít člověka, který s tím už má zkušenosti. Naštěstí se nám podařilo najít opravdu šikovného. Byl rychlý a pečlivý. Ani sousedi si moc nestěžovali na hluk, kterého se tak obávali.
Před započetím bourání bylo potřeba podepřít stropy stojkami a utěsnit spáry v okolí řezání, aby nedošlo k protečení vody k sousedovi pod námi. Následně se vyvrtaly menší pomocné kruhové otvory a mohlo se začít. Celková plocha, která se musela vyříznout, se rovnala 1,78 m2. Panel se nevyřízl v jednom kuse, ale po částech, kvůli následné manipulaci. Jako ochrana proti hluku a otřesu při padání vyříznutých částí byly použity pneumatiky. Celý proces i s přípravou trval dva dny.
Zdroj: Ing. arch. Vojtěch Peterka
Po vyříznutí panelu se daný otvor zaměřil a podle toho se vyrobil nosný rám. Rám byl vytvořen z ocelových U profilů. Ke spojení jednotlivých profilů došlo až na místě koutovými svary kolem celého styku. K propojení rámu a železobetonového panelu byly použity ocelové kotvy M12. Po instalaci se ocelová konstrukce opatřila protipožárním nátěrem. Abychom měli jistotu, že je vše v pořádku, bylo potřeba, aby se na výsledek přišel podívat statik ještě jednou před zakrytím.
Zbytek bourání už jsme zvládli sami. Kvůli plánovanému rozšíření koupelny bylo potřeba zbourat příčku mezi kuchyní a chodbou. Na to stačila větší palice a za pár minut byla celá příčka dole. Na poslední chvíli jsme se rozhodli pro posunutí dveří z chodby do menší ložnice, aby se nám za ně vešla šatní skříň. Zde jsme kromě palice použili úhlovou brusku neboli „flexu“. Od ní se trochu víc prášilo, ale taky to šlo vcelku rychle.
Po vyčištění bytu od suti se nám naskytl pohled na vzdušný světlý prostor. Trochu jsme zalitovali, že ho zase budeme muset zastavět. Celé bourání proběhlo relativně v klidu a jsme rádi, že to přežili i naši sousedi a stále nás ještě zdraví. Ve zdraví.
Sdílet / hodnotit tento článek