Dobré ploty dělají dobré sousedy.
Jaké sousedy asi dělají tyto ploty? Co přinesla voda, patří na plot – Nový Hrozenkov
Americký básník Frost vidí přímou úměru, mezi kvalitou plotu a kvalitou sousedů z obou stran tohoto plotu. Zní to rozumně. Nicméně nás to pořád vrací k myšlence, jestli ploty vůbec ano, či ne? Proč? Dobrý soused, špatný soused, plot vztahy nedělá. Plot vymezuje vlastnictví, parcelu, vymezuje, kdo kam může, kdo kam nemůže nebo nesmí. Drží okolní svět v odstupu, zamezuje zvěři v ničení zeleně, nepovolaným ve vstupu, odstiňuje nechtěné diváky, je součástí zahradních úprav, tvorby města, zahrady a krajiny. Smysl mi dává plot u věznice nebo oplocený vojenský prostor, tajné laboratoře, místa, kam nemá vstoupit cizí noha bez svolení a kontroly majitele, popřípadě se ta noha nemá naopak dostat ven. Tady je plot na místě. U bydlení je to už na větší diskuzi. Když postavíme plot, kdo je za plotem a kdo před plotem? Postavíme-li pomyslnou nebo skutečnou zeď je to stejné. Ad absurdum jsou příklady plotů z dob studené války, ploty lágrů a koncentráků. Tam se ploty značně zprofanovaly. Stejně neblahý vliv mohou mít ploty na pohyb divoké zvěře ve volné přírodě.
FOTOSOUTĚŽ: Ploty kolem nás! Vyfoťte zajímavý plot. Zašlete nám jej do konce srpna! Hlasujte a vyhrajte tisíce korun na nákup barev Balakryl. Více o soutěži.
Měl doma železo, sklo, tvárnice, pletivo upravené žárovým zinkem a hlavně četl Tolkiena, to bude paráda, přátelé…
Posléze můžeme polemizovat o možných funkcích plotů, jako je funkce estetická, okrasná, ochranná, bezpečnostní, stínící nebo funkce, která například demonstruje bohatství, sílu, nadřazenost. Můj dům, můj hrad. V našich zeměpisných šířkách se vžila myšlenka, že ploty ano. Trochu se obávám, zda to nesouvisí se špatným svědomím vlastníka plotu nebo trochu maloměšťáckým nazíráním na své okolí a na vlastní majetek. Může to být jinak?
V Nizozemí naopak svoje bydlení otvírají vstřícně do ulice, plot je nízký nebo někdy žádný. Okna jsou bez záclon, závěsů a žaluzií, kdy vidíte život uvnitř a nikoho to netrápí. Právě naopak. Tímto propojením interiéru a exteriéru a průhledy do ulice vám Holanďané sdělují, že toto je jejich názor na život, jejich filosofie, projev pohostinnosti, součást tradice. Snad je to pozůstatek španělské nadvlády, kdy nezakryté okno komplikovalo možnost tajného spiknutí. Jiné prameny hovoří o deklaraci kalvinistických rodin, že nemají co skrývat a žijí spořádaně. Z dnešního pohledu už není důležitý důvod, ale výsledek. Ten je tak trochu podanou rukou, otevřeným srdcem. Tento pohled na život je minimálně k zamyšlení.
Ohrada z kůlů a krajinek a ochranná palisáda staroslovanského hradiště…
Trocha historie
První zmínky o něčem, co se podobalo plotu, jsou z dřevní doby, kdy ploty a ohrazení byly z palisád, případně větví proplétaných do rastrů z kůlů. Pro nás je důležité období mezi rokem 1811 a 1951, podle občanského zákoníku byl majitel povinen oplotit budovu nebo městskou zahradu. Leckde zůstala tato zrušená povinnost jako zvykové právo. Od roku 1983 je povinnost oplotit dům nebo zahradu vázána na stavebně – právní nebo soudní rozhodnutí.
Rezavý ostnatý drát na rakouských pastvinách svou patinou paradoxně „prorostl“ do rázu horské krajiny
Sdílet / hodnotit tento článek