Zhruba v sedmdesátých letech minulého století se intenzivněji sledovaly myšlenky o budoucí energetické krizi, vyplývající z rozvíjející se spotřeby tuhých, kapalných i plynných paliv. Od té doby se vyvíjí mnoho tepelně izolačních materiálů a energeticky úsporných zařízení k omezení spotřeby všech forem energie. Z mnohých nových materiálů se však po dlouhou dobu často odpařují nebezpečné plynné látky. Ty uvolňuje celá řada plastových výrobků, barev, lepidel a tmelů, čistidel. Energeticky úsporné budovy mají obvykle komplexní klimatizaci větracího vzduchu. Ta přináší ve špatně udržovaných systémech nebezpečí vzniku plísní a ložisek nebezpečných mikroorganizmů a často též nepříjemné proudění vzduchu v místnostech. Některá zařízení pro vlhčení vzduchu vnášejí do místnosti malé vodní částice, na kterých se zachycuje prach, kondenzují páry a vytvářejí se těžké ionty s kladným elektrickým nábojem. Takový vzduch, ve městech znečistěný ještě výfukovými plyny motorových vozidel, se velmi špatně dýchá. Kladné kyslíkové ionty se nedostatečně vážou na povrch plicních sklípků a kyslík obtížně proniká do krevního řečiště. Pokud se v místnosti s těžkými ionty používá zařízení pro ionizaci vzduch za účelem zintenzivnění difúze kyslíku do plic, vzniklé záporné ionty se ve značné míře slučují s kladnými ionty a účinnost ionizace vzduchu se snižuje.
Syndrom nemocných budov
Uvedené skutečnosti způsobují zdravotní problémy lidí: dráždění očí, nosní sliznice a průdušnice, bolesti hlavy, lenost a nechuť k práci, zhoršenou paměť a koncentraci, dráždění kůže, výtoky z nosu a očí, symptomy astmatu. Kromě uvedených nejčastěji frekventovaných symptomů se občas projevují i potíže od některých vnitřních orgánů. Pokud se uvedené zdravotní problémy v budovách objevují často nebo trvale a postihují většinu zaměstnanců a obyvatel, je stav indikován jako syndrom nemocných budov. A nemocné budovy se musejí léčit…
Zdroj: Fotolia.com - alhim
Tomuto problému se věnuje mnoho prostoru v průmyslu stavebních hmot. Vyvíjejí se nové materiály, v nichž obsah škodlivých těkavých látek je řádově nižší, než tomu bylo u dřívějších materiálů. Výzkum nových hmot a technologií je dlouhodobý a poměrně náročný. Nicméně z uvedeného výčtu faktorů, které způsobují syndrom nemocných budov vyplývá, že ne všechny problémy vyřeší nové materiály a technologie. Velmi účinným prvkem pro vytváření zdravého prostředí je vstup přírody a rostlin do měst a interiérů.
Kosmickým výzkumem ku zlepšení interiéru
Podnětem pro návrat člověka k přírodě byly kosmické výzkumy o pobytu člověka v uzavřeném prostoru. Tyto výzkumy daly podnět pro vytvoření nového sociologického a environmentálního oboru, biofilie. Její podstata vychází z myšlenky o pevné instinktivní, neuvědomělé vazbě člověka ke všem živým i neživým objektům v přírodě (E.O. Wilson).
Pro tuto myšlenku se hledají další důkazy (S. R. Kellert) a studuje se, jak využít poznatků biofilie pro kvalitní život a zdraví člověka. Dochází se k závěrům, že je zapotřebí v co největším měřítku vnášet přírodu do našich měst a příbytků. Přírodou jsou myšleny především vhodné rostliny, sluneční paprsky a čerstvý vzduch.
Zdroj: Fotolia.com - hcast
Zastánci biofilie předpokládají, že pro zlepšení životního prostředí se budou ve větší míře budovat biofilní města (T. Beatley). Vznikají vysoce kvalitní projekty, kde se přímo mezi obytnými domy budují zelené plochy s vodními prvky, s rozstřikovanou vodou, která alespoň v tomto mikroprostoru vytváří záporné ionty a svěží čerstvý vzduch. Na domech v ulicích najdeme velké vertikální zahrady hustě osázené rostlinami, doplněnými vzrostlými stromy nebo keři na ulicích. Předpokládá se, že bezprostředně na okrajích měst se vybudují husté přírodní lesy s palouky a pralesními partiemi. V těchto přírodních útvarech by se měla nacházet i vhodná zvěř.
Vnášení přírody do interiérů má ale poněkud širší rozsah činností, než je tomu při tvorbě biofilních měst. Máme-li vytvořit v interiéru přírodní prostředí, musíme člověku i rostlinám nahradit Slunce. A k tomu nestačí jenom zvětšování ploch pro přístup denního světla, k tomu je zapotřebí i umělých zdrojů světla.
Rostliny v interiéru mají velmi široký význam:
- zvyšují obsah kyslíku v ovzduší
- snižují obsah oxidu uhličitého
- snižují obsah škodlivých látek v ovzduší
- snižují prašnost
- zvyšují relativní vlhkost vzduchu
- snižují hladinu hluku
Významný je také vliv rostlin na člověka:
- Rostliny příznivě ovlivňují rozhodovací procesy a invenci pracovníků
- zvyšují kreativitu, přesnost a rychlost vykonávání pracovních úloh
- zvyšují soustředěnost pracovníků, posluchačů a žáků ve školách
- snižují únavu, tlumí stres, potlačují stavy deprese, zimního smutku i jarní únavy
- snižují nemocnost
- zvyšují pracovní i domácí pohodu
- vytvářejí pocit spokojenosti
Biofilní design je charakteristický tím, že vnáší do interiérů přírodu s cílem působit na psychiku člověka a využívat příznivý vliv na hygienu prostředí. Dalšími důležitými funkcemi je plnit estetickou funkci (vzhledem a tvarem rostlin, barevností jejich orgánů, množstvím a uspořádáním rostlin a jejich vazbou na mobiliář a ostatní dekorační a užitné prvky interiéru).
Biofilní designér musí:
- znát zásady optimálního zrakového vnímání (jas, rozměrové, barevné a jasové kontrasty, příčiny oslnění)
- znát zásady pro užití barevných tónů a odstínů, psychologické působení barevných stěn a předmětů, včetně rostlin
- důsledně uplatňovat všechna architektonická a estetická, ale i provozní a ergonomická měřítka tvorby interiéru
- umísťovat na vhodných pohledových místech interiérů rostliny a zejména skupinová rostlinná díla s používáním nových technických prostředků (speciálních nádob, pozemních, vertikálních, nástěnných, závěsných, rostlinných obrazů, mobilních vertikálních stěn, vertikálních zahrad, rostlinných děl, integrovaných s mobiliářem, případně s výtvarnými díly),
- v prostorách s dlouhodobým pobytem lidí umísťovat rostliny a rostlinná díla, pokud možno v zorném poli pobývajících lidí
- používat rostliny poutavé zvláštností tvarů, příjemnými barvami, texturou listů a tvarů ostatních částí rostlin a rostliny se specifickými vlastnostmi pohlcovat škodlivé látky z ovzduší a doplňovat jejich sestavy dalšími přírodními prvky (nerosty); značný psychologický vliv mají rostliny místní lokality, které jsou člověku nejbližší
- zajišťovat denní a umělé osvětlení (osvětlenost a barevný tón světelných zdrojů) celého interiéru i rostlin tak, aby všechny prvky interiéru byly jasově rozmanité a splňovaly požadavky na dobrou zrakovou pohodu člověka
- již od počátku projektování spolu slaďovat rostlinná díla a celý prostor, mobiliář, výmalbu, výtvarná díla, a pokud je to možné, navazovat i na venkovní prostředí
- při navrhování větších rostlinných děl ověřovat jejich vliv na interiérové prostředí (obsah oxidu uhličitého, vlhkost vzduchu)
Sdílet / hodnotit tento článek