REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Aktivní domy, zdravé bydlení a iontové mikroklima

V domech, bytech či kancelářích trávíme podle průzkumů až 85 % času a je nesporné, že kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje naši duševní pohodu a má velký vliv na naše celkové zdraví.
Aktivní domy, zdravé bydlení a iontové mikroklima

Stavební inženýr Libor Hrouda z ateliéru HOME3 dřevo – energie – život považuje zdravé vnitřní prostředí za absolutní prioritu. Po celou svoji kariéru se zabývá zdravotními aspekty bydlení, hledá optimální materiály a vymýšlí či upravuje nejrůznější technologie tak, aby jejich souhrnné působení na člověka bylo skutečně zdravé a blahodárné. „Často ve snaze za energetickými úsporami bezhlavě zateplujeme a zapomínáme na zdravé vnitřní prostředí našich domovů,“ říká na úvod své přednášky.

„V budově bychom měli relaxovat, získávat energii a vnitřní pohodu, nepociťovat únavu a především dýchat zdravý vzduch,“ vysvětluje Libor Hrouda a bere si na pomoc speciální přistroj k měření negativních iontů v místnosti. „Základem je samozřejmě dobře navržená budova, výběr kvalitních materiálů a vhodného zařízení bez formaldehydu a dalších škodlivin tak, abychom měli v místnosti co nejvíce negativních kyslíkových iontů. V optimálním případě by jich ve zdravém domě mělo být stejně jako u potoka v hustém borovém lese. Nejsou to žádné čáry, ale promyšlený koncept. A tato krabička to dokáže dokonce i změřit,“ dodává a ukazuje na displej speciálního iontmetru NT-C101A japonské výroby, který si lze objednat u Státního zdravotnického ústavu (SZÚ) nebo přímo ve firmě, která jej používá, zpracovává individuální stavební projekty a svoji technologii pojmenovala Home3. Domy projektují podle přání zákazníků, ale vždy tak, aby v nich tato technologie fungovala.

Výzkumu negativních iontů se v Čechách věnoval ponejvíce Ing. Zdeněk Buřival, CSc., společně s MUDr. Pavlem Slavíkem, primářem dětské speleoterapeutické léčebny v Císařské jeskyni v Moravském krasu. Spojili je s léčbou respiračních chorob u dětí a mají prokazatelné úspěchy po celém světě. „Proč by se tyto poznatky nedaly využít i při stavbě domu?,“ ptá se Libor Hrouda a dále vysvětluje poslání lehkých negativních vzdušných iontů a principy aktivního domu. „V zásadě se dá říci, že ionty jsou elementární nosiče náboje. Ve vzduchu jsou jediným prostředkem vedení proudu. Podle polarity se dělí na kladné a záporné. Negativně nabitá částice je emisarem ozdravných efektů, kladná má negativní vliv na naše zdraví. Záporně nabitých shluků, iontů, by mělo být okolo nás podle zdravotních studií alespoň 800 až 1000 v jednom kubickém centimetru vzduchu.“

Netřeba dodávat, že málokterá budova tato kritéria splňuje. V prostředí našich měst, ve špatně postavených budovách, špatně větraných i vytápěných, se koncentrace iontů velmi často blíží nule. Přitom zdravotní studie dokazují, že představují velmi významný prvek v působení na lidské zdraví a délku života. V nejvyšších koncentracích se vyskytují v přírodě a jejich počet přímo souvisí s tím, jak se lidé cítí. V panenské přírodě se může jejich počet pohybovat okolo 1000 až 5000 iontů na 1 cm³ vzduchu. Nejčastěji je lze detekovat v blízkosti proudící vody (ve výšce 20 až 30 cm nad vodní hladinou) nebo u vodopádů. Dobrých výsledků dosahují kromě aktivních domů také budovy postavené na zásadách biofilní architektury a designu, kde je do stavebních projektů přímo zapojena flóra (vertikální zahrady, biofilní města).

Úpravy pro zvýšení počtu lehkých negativních kyslíkových iontů zahrnují:

  • využití přirozených fyzikálních principů vycházejících z obdobných dějů v přírodě
  • nejsou používány elektrické přístroje typu ionizátor
  • úprava proudění vzduchu v interiéru
  • úprava přirozených světelných parametrů v interiéru
  • změna hodnot elektrické permitivity prostředí

Počet negativních kyslíkových iontů okolo nás

Čím více je prostředí umělé (koncepčně i materiálově) tj. ve městech, v jednotlivých budovách, tím významně klesá počet iontů. Příčinou je nesprávně navržené spolupůsobení elektrických a elektromagnetických vlastností jednotlivých stavebních materiálů stejně jako nevhodně navržená celková koncepce objektů a vnitřních prostor.

  • Město: 0 - 400 iontů na cm³
  • Les: 500 - 2000 iontů na cm³
  • Vodopád: 3000 - 5000 iontů na cm³
  • Jeskyně: 10 000 – 30 000 iontů na cm³
  • Pasivní dům: 0 - 200 iontů na cm³
  • Panelákový byt: 200 - 400 iontů na cm³
  • Chalupa u vody: 500 - 1000 iontů na cm³
  • Aktivní dům: 550 - 1500 iontů na cm³

Zdroj: www.home3.cz

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com - hebstreit

Biofilie a její uplatnění v architektuře

Od poslední čtvrtiny minulého století hledají lidé cesty, jak racionalizovat spotřebu energií, jak zlepšovat životní prostředí ve městech a jak eliminovat v pracovních procesech zvyšující se psychickou zátěž v důsledku stále větší náročnosti pracovních úkolů. Stále častěji se v architektuře a stavebnictví uplatňují…

Co je podtlakové větrání, jak funguje a kdy se používá

Co je podtlakové větrání, jak funguje a kdy se používá

Tento způsob výměny vzduchu, tedy větrání zná a používá prakticky každý z nás. Na toaletách hotelů nebo škol je při využití zapnut malý odtahový ventilátor. V panelových domech je obvyklý společný centrální ventilátor na střeše, odtahující vzduch ze všech koupelen a WC při sepnutí požadavku na větrání z jakéhokoliv…

Sláma jako stavební materiál – tepelná izolace

Sláma jako stavební materiál – tepelná izolace

V posledních letech pozorujeme zvýšený zájem o trvale udržitelný rozvoj a o Ekologické stavitelství. Přírodní stavitelství se snaží omezit vliv stavebních činností na životní prostředí a současně zlepšit kvalitu budov s ohledem na zdravé vnitřní prostředí, šetření přírodními zdroji energií. Respektuje přitom…

Intenzita větrání záleží na počtu osob v místnosti

Intenzita větrání záleží na počtu osob v místnosti

Uvažujete o novém bydlení v novostavbě nebo o revitalizaci stávajícího domu na nízkoenergetický nebo energeticky pasivní standard? Pak kromě volby optimálního stavebního materiálu, oken, dveří nebo zateplení budete řešit otázku zajištění výměny vzduchu. Co ale větrání při využití objektu ovlivňuje a jaký má vliv?

Máme doma plíseň - co s tím?

Máme doma plíseň - co s tím?

Rosí se vám okna, máte plíseň za skříněmi a v rozích místnosti, nevíte co s tím jelikož na drahé zateplení nemáte prostředky či zrovna není stavební sezóna? Určitě se nenechte obalamutit slovy, že „je to normální, to má dnes každý druhý“. I kdyby to byla pravda nemění to nic na faktu, že ve svém bytě riskujete…

E-book: Příručky ZDARMA!

Příručka Jak koupit bydlení

Jak koupit bydlení

Pomocník při koupi domu, bytu, pozemku.

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Příručka Nový stavební zákon srozumitelně

Poradíme s vyřízením stavebního povolení

Partner tématu

REKLAMA

Nejnovější články

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA