Budování zelených střech je v Evropě současným trendem hlavně díky rostoucí výstavbě komerčních center, administrativních budov a skladových a montážních hal. Ty jsou většinou umístěny v centrech velkých měst, kde je nedostatek zeleně, nebo na okrajích měst, kde zástavba zabírá původní zelené plochy. Absenci zeleně tak lze účelně nahradit a ekologicky tak vyrovnat zásahy člověka do přírody v důsledku zástavby. Zelená střecha už není výsadou velkých staveb, stále více se objevují i na rodinných domech.
Zpět do historie
Existence zelených střech byla prokázána již v antické době. Nejednalo se o střechy ze speciálních materiálů, jako je tomu dnes. V tehdejší době fungovaly jako ochrana před mrazem, horkem a deštěm, pokrývaly jednoduché stavby z přírodních materiálů – ze dřeva, slámy nebo kamene. Objevovaly se v oblastech s rozdílnými klimatickými podmínkami od Skandinávie, Islandu a Kanady až po země afrického kontinentu. Naši předkové již tehdy pochopili, že zelená střecha v horku vnitřek stavby ochlazuje a v mrazech udržuje uvnitř teplo. Podle místních podmínek a v čase se tak měnil nejen materiál, který byl pro stavbu zelených střech použit, ale i jejich konstrukční podoba.
5 výhod zelených střech
Ekologie, estetika, regulace teploty, izolace a životnost jsou hlavními důvody, proč o stavbě zelené střechy uvažovat. Důvodem je nejen úspora nákladů za energie, ale snaha o vybudování hezké, moderní, účelné, levné stavby, která bude plnit ekologické požadavky. Estetika je dalším z důležitých „pro“. Zeleň je prokazatelně přívětivá nejen pro oči, ale i pro duševní pohodu a zdraví lidí. Zelené střechy nahrazují zahrádky, dvorky a poskytují tak i v husté městské zástavbě prostor k odpočinku a načerpání energie.
A jak na regulaci teploty? V dnešní době díky rostoucí výstavbě zeleň mizí a obrovské plochy betonu a asfaltu zabraňují pozvolnému vsakování dešťových vod do půdy. Města se přehřívají a rozdíly mezi nočními a denními teplotami jsou minimální. Rostliny však dokáží přijatou tepelnou energii na nějakou dobu zadržet. Vlastnosti zelené střechy byly porovnávány s vlastnostmi střech s hydroizolací nebo štěrkovou vrstvou a bylo prokázáno, že zelené střechy dokáží rozdíly extrémních teplot vyrovnat. Na životnost zelených střech má největší vliv funkčnost hydroizolace. Na ploché střeše se drží sníh a srážková voda a je potřeba zajistit její regulovaný odtok a střechu dobře izolovat, aby voda nepronikala do obytných prostor. Nejpoužívanějším materiálem pro hydroizolaci je PVC, asfalt nebo plech. Regulovaný odtok pak zajistí správně zvolený odvodňovací systém.
Odvodňovací systémy
Zelené střechy dokáží odlehčit kanalizačnímu systému zvláště v období přívalových dešťů. Dokáží vsáknout a odpařit zpět do ovzduší 40–99 % srážkových vod. Přesto nebo právě proto je nutné dešťovou vodu regulovat a zajistit z ploché zelené střechy její odvod. V praxi je používán tradiční gravitační nebo modernější podtlakový systém, který je pro zelené střechy vhodnější. Umožňuje totiž oproti gravitačnímu způsobu využít menší počet střešních vtoků, trubek pro svod srážek uvnitř objektu i kanalizačních přípojek pod objektem. Při použití podtlakového systému proudí voda v potrubí rychleji, takže odteče mnohem více vody za kratší dobu, potrubí může být menšího průměru a nehrozí usazování nečistot. Tím se šetří náklady jak za materiál, tak i za čištění potrubí. Příkladem podtlakového systému je např. Wavin QuickStream. Ten se skládá z odvodňovacího potrubí z HDPE materiálu, střešních vtoků pro různé typy střech a z mnoha tvarovek z polyetylenu. Tento materiál je pružný a spojuje se svařováním. Spoje polypropylenových trubek jsou při správném provedení stoprocentně těsné a pevné a tím i plní náročné požadavky na bezpečnost celého odvodňovacího systému. Tento systém je vhodný pro zelené střechy administrativních budov, obchodních center a průmyslových objektů.
Sdílet / hodnotit tento článek