Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Netradiční pergola v Praze má sloupky ze živých stromů

Pergola – dle slovníku cizích slov se jedná o loubí lehké konstrukce, bez celistvého zastřešení. Důvodem jejího budování je především potřeba vytvoření intimnějšího místa k posezení, které však bude mít stále vizuální kontakt s okolím. Dalším důvodem může být vytvoření stínu v daném místě.

Oddělit prostor a vrhat stín nemusí jen svislé stěny, prostor lze stejně tak dobře definovat vytvořením stropu, náznakem stropní konstrukce. Takovou přirozenou pergolou byly a jsou odpradávna stromy. Poskytují na sluncem zalité louce stín a prostor k odpočinku lidí, úkryt zde hledají i zvířata. Díky odpařování vody z povrchu listů ochlazují své okolí.

I dnes se konstrukce pergol často kombinují se zelení. Pergola tak tvoří podpůrnou konstrukci pro různé druhy popínavých rostlin. Používají se rostliny s velkými nebo hustými listy, aby vytvořily požadovaný stín. Taková pergola pak může posloužit i při letním lehkém a krátkodobém dešti.

Netradiční řešení pergoly ze stromů

Konstrukce pergoly bývá dřevěná nebo kovová. Můžeme však objevit i netradiční způsoby konstrukčních řešení pergol.

Geniální kombinací pergoly a zeleně, jsou pravidelně vysazené stromy, které tvoří podpůrné sloupky. Konstrukci můžete vidět v jedné pražské restauraci na Chodově.

Stromy nejen že tvoří nosnou konstrukci, ale i samy stíní. Navíc je na ně posazený rastr svázaný z bambusových tyčí. Ten slouží jednak pro pnutí větví, a zároveň je na něm zavěšené osvětlení. Osvětlení je vtipně řešeno tzv. „přenoskami“ neboli stavebním přenosným svítidlem. Celá pergola v kombinaci s dřevěným nábytkem pak v letních dnech poskytuje příjemné posezení.

Říkáte si, že jsou stromy živé a budou se zvětšovat? Ano máte pravdu, ale objem kmenů nebudou nabírat nijak rychle, takže se pod ně stále vejde dostatek židlí i stolů. Až se větve propletou, nebude již potřeba ani bambusová konstrukce.

Stromová pergola je pěkným příkladem využití přírodního stavitelství. Navíc odráží přirozenou potřeba člověka užívat si stínu pod stromy. Stromy jsou samy o sobě zajímavou konstrukcí a funkčním celkem, proč je tedy nevyužít?

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Zahrady, chodníky, ploty a terasy

Foto: Radek Úlehla

Původní barokní zahrada v Jindřichově Hradci získala novou energii

Krafferova zahrada je jako zelený ostrov uprostřed města na půdorysu staré zahrady barokní. Zahrada je rekonstruována podle znovunalezené, více než 200 let staré konfigurace terénu, přizpůsobené současným funkcím. Vzniká tak prostor pro kulturu, odpočinek i pěstování květin.

Kompletní zelená proměna města Úvaly. Zdroj: pořadatel soutěže Nadace Partnerství ve spolupráci s Integra Consult

Soutěž Adapterra Awards letos ocení i vítěze v kategorii Opatření proti povodním. Hlasovat můžete až do 15. října

Soutěž představuje výběr těch nejlepších nápadů, které významně obohacují krajinu, chrání půdu i majetek před povodněmi, zlepšují klima ve městech i v budovách. Letos odborná porota vybrala 18 finalistů a vyzývá veřejnost, aby označila projekt, který dostane Cenu sympatie. Hlasovat je možné do…

Zdroj: Tredje Natur

Čím ochladit město? Dlaždice s dírou dosud nepomáhají

Mohl to být fascinující příběh jednoho velkého úspěchu. Nápadu, který z mála udělal hodně, a chytrým řešením přispěl k řešení velkého problému. Mohly by to být velmi názorný příklad dobré praxe. Jenže celému vyprávění o projektu Climate Tile dodnes chybí kromě závěru to…

Urban gardening na hřbitově Neustift. Zdroj: © Harald Lachner

Zelenina ze hřbitova: Netradiční forma zahrádkaření našich sousedů

Vídeňské hřbitovy získávají nový rozměr. Město pokračuje ve svém inovativním projektu, který vyhrazuje určité hřbitovní plochy k zahradničení. Letos v březnu přibylo ve Vídni dalších deset záhonů, na kterých si zájemci mohou vypěstovat vlastní bio zeleninu.

REKLAMA