REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Na fasádu ze skleněných cihel museli vyvinout speciální materiál

Sklo je krásné a křehké, ale mimo estetické nebo čistě funkční působení mu ve stavebnictví velkou váhu nepřikládáme. Možná to změní nový realizovaný projekt architektonického studia MVRDV, které v Amsterodamu představilo „sklo silnější než beton“. I když je v něm víc inženýrské vědy, než umění.

MVRDV byla oslovena zakladateli společnosti Crystal Houses, sítě luxusních obchodů působících nejen v Holandsku, aby pro jejich největší prodejnu v Amsterodamu vyrobili vnější fasádu ze skleněných cihel. Což ej samozřejmě problém, protože mechanická odolnost skla vůči tlakům není právě na výši. Přesto se do zakázky, jejíž výsledek si dnes už můžete prohlédnout při procházce i PC Hoofstraat, pustili.

Po vizuální stránce bylo zadání jasné: původní klinkerové obklady musí nahradit sklo. Jenže kde tak kvalitní a současně odolný výrobek získat?  Proto navázali lidé z MVRDV spolupráci s inženýry a techniky z ABT, Delftské technologické univerzity, technology z Brouwer & Kok a řadou dalších předních výzkumných pracovišť.

Zdroj: Inhabitat.com

Prakticky po celý rok se zabývali otázkou vlastní výroby, a testování výstupní kvality. Při tom nechyběl ani laser, ultrazvuk a nejrůznější formy zátěžových procesů. Finální výrobu nakonec zajistili skláři z Resany, a transparentní povrchové adhezivum dodali vývojáři z Delo Industrial. Výsledkem je ale skleněná cihla, která dokáže snést zátěž až 42 000 Newtonů, tedy zhruba váhu dvou obsazených vozů SUV.

Za zmínku stojí, že tento nepříliš ekologický počin (který je rozmístěn na ploše 220 metrů čtverečních fasády) má svůj recyklační potenciál. „Až se bude jednou dům bourat, je možné jeho celou přední stěnu rozebrat, a kromě ocelového rámu znovu roztavit na sklo.“

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Obnova památkových objektů úpravny uhlí v Žacléři , foto dotaceeu.cz

Obnova památkových objektů úpravny uhlí v Žacléři

Předmětem projektu s dotací EU byla obnova památkových objektů úpravny uhlí (st.parcela č.259 v k.ú. Lampertice), spojovacího mostu ze šachetní budovy do úpravny uhlí a osvětlení těžní věže (stavební parcela č.318 v k.ú. Lampertice) hlubinného uhelného dolu Jan.

Foto: Mateusz Zajkowski

Dům utopený v lese. Fasádu má ze dřeva a plechu

Téma splynutí stavby a přírody se v architektuře opakuje často. Polští architekti využili při stavbě rodinného domu, zasazeného do borovicového háje, několik zajímavých řešení, které interiér kompaktní stavby v mezi stromy doslova utopily.

Ilustrační obrázek Zdroj: AdobeStock - petr84

Městský architekt je důležitý moderátor výstavby v území. Mělo by ho mít každé město, říká starosta

Jakou roli hraje městský architekt v plánování měst a jeho investic? Proč by každé město mělo mít svého architekta? Jaký je jeho přínos? A je městský architekt pouze výsadou velkých měst? Vydali jsme se to s redakcí zjistit do nevelkého města na severovýchodě Čech – Červeného Kostelce. Povídali jsme si se starostou…

REKLAMA